Islámábád – Pákistánská Al-Káida odmítla jakýkoliv podíl svého vůdce na čtvrtečním atentátu na představitelku opozice Bénazír Bhuttovou. Vláda ale tvrdí, že vinu islamistické teroristické sítě dokazuje telefonický hovor, který zaznamenaly pákistánské úřady. Kolem smrti Bhuttové se objevují mnohé nejasnosti, které už tak neklidnou situaci v zemi vyostřují a vedou k ohrožení lednových voleb. Podle posledního prohlášení vlády bylo příčinou smrti zranění hlavy, které politička utrpěla, když se pokoušela před výbuchem skrýt v autě. Spolupracovníci Bhuttové ale o pravdivosti vládní verze pochybují.
Z útoku na Bhuttovou viní Pákistán Al-Káidu. Své tvrzení dokládá odposlechem telefonního hovoru, v němž vůdce této teroristické organizace Mahsúd údajně chválil vykonavatele atentátu. Důvodem sebevražedného útoku na kandidátku na premiérský post jsou podle vlády snahy islámských radikálů destabilizovat zemi.
Pákistánská Al-Káida ale spoluúčast Mahsúda na atentátu odmítá s tím, že bojuje výhradně proti Spojeným státům a pákistánské politiky nepovažuje za své nepřátele.
Která pravda je ta pravá
Pákistánští záchranáři bezprostředně po atentátu, při kterém zemřelo 16 lidí a dalších 56 bylo zraněno, mluvili o střelbě, která Bénazír Bhuttovou zasáhla do krku a do hrudi. Poté sebevražedný útočník odpálil nálož, kterou měl připevněnou na těle.
Po vyšetřování ale pákististánská vláda předložila veřejnosti lékařskou zprávu, podle níž se šéfka opozice vážně poranila o posuvnou střechu auta, která ji udeřila do hlavy při tlakové vlně, když se snažila skrýt před následky výbuchu. Proč ale dřívější zprávy hovořily o tom, že Bhuttová byla zastřelena, vláda nevysvětlila.
Osoby z nejbližšího okruhu Bhuttové jsou přesvědčeni, že její smrt způsobila střelná zranění. Mluvčí političky Sherry Rehmanová tvrdí, že při omývání těla před pohřbem viděla zranění střelnou zbraní, a obvinila vládu, že zatajuje skutečnost.
Pákistán propadl chaosu
Smrt političky a nejasnosti při hledání viníka vedly k vypuknutí nepokojů v zemi, které si již vyžádaly přes třicet mrtvých. Zásobování potravinami a doprava fungují na mnoha místech chaoticky, nebo jsou úplně přerušeny. Protestující zapalují budovy i auta, policie dostala od vlády povolení na účastníky nepokojů bez varování střílet.
V Láhauru dnes proti vládě i Mušarafovi demonstrovalo deset tisíc lidí, což je zatím největší shromáždění od smrti Bhuttové. Mnohé země kvůli zvyšujícímu se počtu násilných činů varovaly své občany před cestou do Pákistánu. V letošním roce došlo v Pákistánu ke 40 sebevražedným útokům, při nichž zemřelo více než 770 lidí.
Nepokoje ohrožují konání voleb
Neúspěšný pokus atentátu na Bhuttovou proběhl už v říjnu po návratu političky z osmiletého exilu. Bhuttová byla dvakrát – jako první žena v Pákistánu – premiérkou a odborníci předpokládali, že i v nacházejících parlamentních volbách se opět stane předsedkyní vlády. Její smrt jen více prohloubí politickou krizi v zemi, kde je stabilita už tak poměrně oslabena bojem prezidenta Mušarafa proti islámským radikálům i proti svým politickým oponentům, mezi nimiž patřila Bhuttová k hlavním kritikům.
Po vyhlášení výjimečného stavu v listopadu letošního roku přislíbil Mušaraf uspořádání parlamentních voleb na počátku ledna 2008, a jejich konání slibovalo určité uklidnění napjaté situace. Čtvrteční zavraždění Bhuttové podle vlády nemělo vést ke změně jejich termínu, i některé západní státy, v čele s USA, vyzvaly Pákistán aby tak pokračoval v demokratickém procesu, přestože druhá největší opoziční strana Naváze Šarífa chce volby bojkotovat. Po vlnách demonstrací a nepokojů, při nichž bylo také zničeno osm volebních místností v provincii Sindh, kde měla Bhuttová nejvíce stoupenců, ale nejspíše budou volby odloženy.
