Teherán - Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád prohlásil, že je připraven k osobním rozhovorům se Spojenými státy, pokud Západ zastaví současný nátlak proti Íránu. Uvedl to v projevu na oslavách 34. výročí islámské revoluce, která v roce 1979 svrhla prozápadně orientovanou monarchii. Západní země Teherán podezírají, že režim vyvíjí atomové zbraně.
Prezident ocenil nedávnou nabídku USA k bilaterálnímu dialogu. Tomu ale podle Ahmadínežáda brání pokračující americké sankce proti Íránu. „Když přestanete mířit zbraní na íránský stát, osobně s vámi vstoupím do rozhovorů,“ prohlásil prezident. Odmítl přitom opět požadavek USA na zastavení jaderného programu.
Ahmadínežád se vyjádřil krátce před 26. únorem, kdy mají být po několikaměsíční pauze v Kazachstánu obnovena jednání mezi Teheránem a skupinou velmocí (USA, Francie, Británie, Rusko, Čína a Německo) o íránském jaderném programu.
Vztahy mezi Íránem a Západem jsou napjaté od islámské revoluce v roce 1979. Západní mocnosti a Izrael navíc v posledních letech obviňují Teherán, že se snaží vyvinout atomovou zbraň. Pomocí ekonomických sankcí a diplomatických tlaků se ho snaží přimět, aby svůj jaderný program zastavil.
Portréty Chomejního a „Smrt Izraeli“
Írán však tvrdí, že je zaměřen jenom na energetiku, na což má podle mezinárodních úmluv právo. Podle nedávného průzkumu americké agentury Gallup má Írán v této otázce podporu velké většiny svých obyvatel. Statisíce Íránců se od rána shromažďovaly v Teheránu a dalších íránských městech, aby se zúčastnily oslav výročí revoluce. V metropoli přicházeli lidé hlavně na náměstí Azadí, kde prezident vystoupil.
Jako při všech podobných oficiálních manifestacích lidé mávali nad hlavami íránskými vlajkami a portréty zakladatele islámské republiky ajatolláha Chomejního a jeho následovníků. „Smrt Americe“ a „Smrt Izraeli“ skandovali obyvatelé na adresu zemí, které Teherán považuje od revoluce za hlavní nepřátele.
V lednu 1979 tehdejší nejvyšší představitel země šáh Mohammad Rezá Pahlaví opustil zemi pod tlakem lidových nepokojů. Ty byly inspirovány šíitským duchovenstvem, které požadovalo důslednou islamizaci státu. Krátce poté se triumfálně vrátil náboženský vůdce ajatolláh Chomejní z patnáctiletého exilu v Iráku a ve Francii.
Za den vítězství revoluce, který je státním svátkem, se považuje 11. únor 1979, kdy se ajatolláh Chomejní stal vládcem v zemi. V dubnu téhož roku byla vyhlášena islámská republika a islamizace všech oblastí života. Nový režim tvrdě likvidoval vnitřní odpůrce a kritizoval Západ. V listopadu 1979 muslimští studenti přepadli i ambasádu USA v Teheránu a zajali 52 jeho zaměstnanců na několik měsíců jako rukojmí.
