Pašeráci migrantů se snaží otevřít novou trasu z Afriky do Evropy. Zatímco libyjská cesta se i díky dohodám Itálie s místními vládci pomalu zavírá, skokově narostl počet lidí přepravených přes Středozemní moře z Tuniska.
Afričtí migranti chtějí do Evropy stůj co stůj. Proklouznout se teď snaží přes Tunisko
3 minuty
Migranti otevřeli novou trasu do Evropy, tentokrát vede přes Tunisko
Za celý rok odchytily tuniské úřady 2800 lidí, kteří se snažili přes jejich vody dostat do Evropy. V porovnání se 108 tisíci migrantů mířících do Itálie z libyjského pobřeží je to pořád pouhý zlomek.
Jenže polovinu z nich Tunisané z moře vytáhli v září. „Vyplout mohou odkudkoli. Snažíme se zaměřit na místo, kterému se nemohou vyhnout. Ale i tento úsek je pořád poměrně široký,“ uvedl Hasan Rebhí z tuniské pobřežní stráže.
Dalším devíti stovkám lodí Tunisané zabránili ve vyplutí. „Zadrželi mě, ale já neudělal nic špatného. Jen jsem chtěl pryč, změnit život a vyřešit své problémy,“ konstatoval jeden z běženců.
Tunisko převaděče přitahuje nejen blízkostí k italským ostrovům, kde nejkratší cesta měří 150 kilometrů, ale i nízkými tresty v případě dopadení.
Libyjsko-italská dohoda zabrala
Přes Libyi už to navíc není tak snadné jako dřív. Dodávky moderních vojenských lodí Tripolisu a dohody se všemi klany, které ovládají občanskou válkou rozvrácenou zemi, pomohly výrazně omezit příliv běženců do Itálie.
„Itálie zvlášť v posledních měsících díky aktivním opatřením zasadila těžkou ránu pašerákům lidí, kteří zcela ovládali středomořskou trasu,“ podotkl italský premiér Paolo Gentiloni.
Někteří ale varují před následky. „Když se nějaká evropská země domlouvá s ozbrojenými milicemi v Libyi a brání migraci, vede to k určitému tlaku v ostatních regionech,“ konstatoval Ramadán bin Umar Avad z Tuniského fóra pro hospodářská a sociální práva (FTDES).
Organizace před nedávnem představila studii, podle níž chce Tunisko v současnosti opustit zhruba 40 procent mladých dívek. „Situace mladých lidí v Tunisku a Alžírsku je dnes opět obtížná,“ říká Avad.
Afričtí migranti
Přes pokrok v demokratizaci především v Tunisku je ekonomická situace v regionu nadále špatná. Zhruba každý třetí absolvent vysoké školy nenajde práci. Také v Alžírsku a Maroku se v poslední době opakovaně odehrály protivládní protesty.
Napětí zvyšují subsaharští běženci, kteří v Tunisku zůstávají
Severoafrické země Maghribu se podle názoru Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) navíc stále více proměňují z tranzitních zemí pro uprchlíky z oblastí jižně od Sahary v cílové země, v nichž déle zůstávají a často ilegálně pracují. To v poslední době vedlo opakovaně k sociálnímu napětí.
V Tunisku se počátkem roku odehrála velká diskuse o rasismu vůči subsaharským uprchlíkům poté, co byli napadeni a částečně vážně zraněni nožem na ulici dva mladí Konžané.
Ve všech třech maghribských zemích byly nedávno zrušeny ilegální uprchlické tábory. Podle názoru unijní agentury na ochranu hranic Frontex vedlo i to k nárůstu počtu uprchlíků na takzvané západní trase směrem do Španělska.
Otřesné podmínky v detenčních centrech
Ochránci lidských práv upozorňují na to, že migranti žijí v detenčních táborech na africké straně v otřesných podmínkách. „To, co se děje v Libyi, lidi děsí víc než smrt. Navrátilci vyprávějí hororové příběhy,“ upozornil Richard Danziger z IOM.
Rada Evropy chce proto přezkoumat přesné znění italsko-libyjských dohod. Řím tvrdí, že nelidskému zacházení s běženci nijak nenapomáhá. Naopak partnerům kromě vybavení poskytuje i potřebný výcvik.
