Afghánci propustí desítky vězňů, podle USA mají na rukou krev

Kábul - Afghánská vláda nařídila propustit 37 vězňů, které Spojené státy považují za hrozbu pro Afghánistán i celý region. Zadržovaní by měli věznici v Bagrámu opustit, jakmile budou vyřízeny příslušné formality. Washington toto rozhodnutí ostře kritizoval. Spojené státy a Afghánistán v těchto dnech jednají o bezpečnostní smlouvě, která umožní Američanům setrvat v zemi i po odchodu mezinárodních jednotek ze země.

Vězně, jejichž propuštění se plánuje, Spojené státy obviňují z podílu na útocích na zahraniční a afghánské vládní vojáky a na atentátech pomocí náloží nastražených u silnic. Američané je označili jako „nebezpečné povstalce, kteří mají ruce potřísněné krví Afghánců“.

Vězni jsou z káznice v Bagrámu, která se nachází asi 40 kilometrů severně od metropole Kábulu. Afghánci převzali nad vězením úplnou kontrolu loni v březnu v rámci přebírání odpovědnosti za bezpečnost v zemi afghánskými složkami. Afghánské úřady od té doby propustily z Bagrámu stovky lidí.

Mezi Američany a Afghánci se už dříve jeden spor o propuštění rozhořel. Úřady chtěly propustit 88 vězňů, kterří jsou údajně napojení na hnutí Taliban. Spojené státy je považují za zvlášť nebezpečné a na jejich odsouzení trvají. Prezidentská kancelář ovšem počátkem ledna konstatovala, že vyšetřovatelé mají důkazy k odsouzení pouze 16 z nich. Proti 45 vězňům prý nemají žádné důkazy a u dalších 27 osob důkazní materiál nestačí k tomu, aby byli podezřelí postaveni před soud.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Anja Niedringhaus

Osvobození vězňů z Bagrámu představuje další problematický bod ve vztazích mezi Kábulem a Washingtonem v době, kdy se Spojené státy snaží přesvědčit prezidenta Karzaje k podpisu bezpečnostní dohody, která by umožnila setrvání části amerických vojáků v Afghánistánu po stažení mezinárodních jednotek plánovaném ke konci letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 9 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
09:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...