New York – Úterý 11. září 2001 – den, který teroristická organizace al-Káida oslavuje jako svůj největší úspěch v tažení proti Spojeným státům, zároveň ale jde též o počátek války proti terorismu a o příčinu invaze do Afghánistánu. Tento den sice zvýšil kredit al-Káidy mezi radikály, a proto se jí připisovaly i útoky, na kterých měla jen malý nebo vůbec žádný podíl. Boje v Afghánistánu a hon na její vůdce ale stál během následujících let život desítky jejích velitelů. V jejím vedení se navíc začaly objevovat rozpory. Zatímco vůdce Usáma bin Ládin toužil po dalším velkém a zdrcujícím útoku, jeho zástupce Ajmán Zavahrí prosazoval spíše menší, opatrnější a nenápadnější akce. Ale nejde jen o lidské životy, jde též o peníze. Teroristé pustili Americe žilou. Podle odhadů už vojenské operace v Afghánistánu, Pákistánu a Iráku stály federální pokladnu na 4 biliony dolarů.
Série výbuchů v Londýně pak západnímu světu jasně předvedly, že ohrožení může přijít i zevnitř. Zabíjeli mladíci, kteří měli rodiny, práci i zázemí. Britská tajná služba MI6 zjistila, že podle takových kritérií existuje jen v Británii několik desítek tisíc podezřelých.
Dokumenty britské tajné služby MI6:
„Ohrožení zevnitř narůstá, jelikož někteří extremisté podstupují teroristický výcvik, aniž by museli opouštět zemi. Pokud se rozhodnou stát sebevražednými atentátníky, vláda Jejího Veličenstva nebude mít ani s odposlechy a dalším sledováním šanci je odhalit.“ (zdroj: WikiLeaks)
Ukázalo se ale, že konflikt poškozuje obě strany. Spojené státy pobouřily islámský svět svou invazí do Iráku a Afghánistánu. Násilí ale stejně ubíralo body u umírněných muslimů i al-Káidy. Podobně tomu bylo i s nálety bezpilotních strojů. Bin Ládin v nich viděl jedinou zbraň, která dokáže vůdce jeho sítě ohrozit. Časté omyly a oběti z řad civilistů ale přilévaly olej do ohně jak mezi kmeny v afghánském pohraničí, tak i u pákistánské a afghánské vlády, které Washington několikrát ostře kritizovaly.
Na pomstu Američné čekali celých deset let. Usámu bin Ládina, strůjce útoků z jedenáctého září, dostihlo a zabilo speciální komando v pákistánském Abbottábádu. Jako bonus si odneslo také obrovské množství informací a materiálů. Z nich se ukazuje, že al-Káida je deset let po útocích značně oslabená, s podkopanou komunikační i velitelskou strukturou i nedůvěrou mezi jednotlivými frakcemi. Přesto stále není na kolenou. To potvrdil i prosincový incident, kdy se údajný informátor odpálil přímo na schůzce s předními agenty CIA pro Afghánistán a šest jich zabil. S nástupem Ajmána Zavahrího do čela al-Káidy se dá očekávat, že pokud dojde k dalším teroristickým útokům, ponesou právě takový rukopis.
Dostat na kolena největší světovou ekonomiku – i to byl jeden z cílů
Když al-Káida plánovala útoky na finanční metropoli planety, nešlo jen o terorismus, ale i o světovou ekonomiku. O tři roky později to potvrdil i tehdejší vůdce obávané teroristické organizace. „Naší politikou a taktikou pouštíme Americe žilou. Vykrvácíme ji až k bankrotu,“ to byla slova Usámy bin Ládina.
Některá čísla mu částečně dávají za pravdu. Zatímco v roce 2001 dosahoval americký dluh výše necelých 6 bilionů dolarů, což odpovídalo 56 procentům HDP, teď překračuje 14bilionovou hranici – tedy 100 procent hrubého domácího produktu. Za deset let se o 2 600 dolarů snížil i průměrný roční příjem americké rodiny. Že by jeden teroristický úder uvrhl Spojené státy do recese, ale ekonomové vylučují. „Nemyslím si, že by 11. září samo o sobě tolik změnilo americké hospodářství. Změnu ekonomické situace zapříčinilo to, jak jsme na 11. září odpověděli,“ tvrdí ekonomka Anita Dancsová, New England University.
Samotný útok se okamžitě projevil na ztracených pracovních místech, zničené infrastruktuře a snížených příjmech z daní. Z těchto škod v rozsahu asi 100 miliard dolarů se ale tehdy 11bilionová ekonomika rychle otřepala. Mnohem zásadnější dopad mělo následné politické rozhodnutí vést dvě války v zahraničí. Zvlášť proto, že poprvé od americké revoluce Washington boje platí hlavně z půjčených peněz. Podle odhadů už vojenské operace v Afghánistánu, Pákistánu a Iráku stály federální pokladnu na 4 biliony dolarů. Tak velké výdaje na válku americké hospodářství oslabuje, finanční krize tak zasáhla Spojené státy mnohem drtivěji, dodává Linda Bilmesová, ekonomka z Harvardu a odbornice na veřejné finance.
Peníze, které spolkly války a bezpečnostní opatření, podle renomovaných ekonomů za nejhorší finanční krizi od druhé světové války nemohou. Velkou recesi způsobilo hlavně prasknutí bubliny na trhu s hypotékami a nemovitostmi. Jenže prostředky vydané na obranu nemohla vláda použít třeba na financování projektů na podporu zaměstnanosti. A právě nezaměstnanost trápí Američany asi nejvíc – bez práce jich je víc než 9 procent, před deseti lety přitom dosahovala nezaměstnanost jen 6,3 procenta.
