Ypres/Brusel – Do belgického města Ypres se sjeli šéfové vlád a států Evropské unie. Je to poprvé za posledních pět let, co se summit 28 evropských lídrů koná mimo Brusel. Právě sto let totiž uplynulo od začátku 1. světové války. Politici u Meninské brány minutou ticha uctili památku mrtvých a prezident EU Herman Van Rompuy spolu s předsedou Evropské komise Josém Barrosem u ní položili věnec z bílých květin. Na bráně jsou vytesána jména 55 tisíc obětí bitvy u Ypres, v níž byl poprvé použit bojový plyn. Nedaleko památníku pak lídři EU odhalili kruhovou lavičku s nápisem „Mír“ ve všech 24 oficiálních jazycích Unie.
Summit EU začal připomínkou obětí první světové války v městečku Ypres, které se stalo symbolem utrpení za 1. světové války. Dalo jméno bojovému plynu yperit – právě tady ho Němci poprvé v dějinách nasadili. Jen v samotné Belgii padlo nejméně 600 tisíc vojáků, mimo jiné zde byli i Američané českého původu. Hold i jejich památce vzdal letos na jaře americký prezident Barack Obama. Teď to o pár kilometrů dál udělá také 28 evropských lídrů.
„Je to pěkný symbolický okamžik, protože Evropská unie vznikla na základě zkušeností dvou hrozných válek,“ řekl českým novinářům ještě před pietním aktem v Ypres premiér Bohuslav Sobotka. „Je dobře, že Evropa dnes vytváří nejlepší preventivní opatření proti tomu, aby se války na našem kontinentě neopakovaly. Evropská unie je instituce, která je schopna dlouhodobě udržovat mír na našem kontinentu, a já jsem rád, že Česká republika jako členská země tomu může také pomáhat,“ dodal.
Herman Van Rompuy:
„Jako předseda Evropské rady mluvím nejen za sebe, ale za nás všechny. Připomenutí první světové války není jen o boji nebo vítězství. Je to o tom, jak celá válka může začít a jak může zbytečně tragicky skončit.“
Po slavnostním aktu se s ostatními účastníky vrcholné schůzky odebral na večeři na místní radnici, při níž budou státníci debatovat o strategické agendě Unie v příštích letech.
Summit EU by měl vybrat šéfa komise
V pátek by mělo být známé i jméno kandidáta na nového předsedu Evropské komise - alespoň takový cíl si klade předseda jednání Herman Van Rompuy. V souvislosti s novým šéfem komise nyní nejčastěji padá jméno lucemburského expremiéra Jeana-Clauda Junckera. Prosazuje ho Evropský parlament s odůvodněním, že Junckerova Evropská lidová strana je vítězem květnových evropských voleb. Členské země šéfa komise nominují, parlament jej pak musí schválit nadpoloviční většinou hlasů. Více čtěte ZDE.
Hlavního favorita ovšem neuznává Británie. „Pokud bude vybrán tento člověk, stojím si za tím, že je to špatný postoj. Podle mě je to chyba pro celou Evropu,“ uvedl britský premiér David Cameron. „Očekáváme, že David Cameron nebude s Junckerem souhlasit. Podle úmluvy musíme volit kvalifikovanou většinou. To, že v tomto případě není volba jednomyslná, nepovažuji za tragédii. Myslím, že s Británií můžeme najít dobrý kompromis,“ avizovala německá kancléřka Angela Merkelová.
Junckerovu kandidaturu podpoří i Česko, potvrdil to premiér Bohuslav Sobotka i předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Van Rompuy v minulých dnech jednal v unijních hlavních městech i s frakcemi v europarlamentu. Ostře proti je ale britský premiér David Cameron, pro něhož Juncker nezaručuje potřebné změny Unie. Je proto možné, že v pátek požádá, aby se o kandidátovi hlasovalo. Na summitech se účastníci obvykle snaží v takto významných záležitostech dosáhnout shody a hlasování se vyhnout. Diskuse na toto téma se čeká v pátek při a po obědě.
Ukrajina na summitu podepíše asociační dohodu
Páteční část summitu začne slavnostně podpisem asociačních a obchodních dohod mezi EU a Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem. Ukrajinský prezident Petro Porošenko pak lídry Unie seznámí s aktuální situací ve své zemi. V pátek končí křehké a porušované příměří, které vyhlásil jako součást svého mírového plánu pro východ Ukrajiny.
Summit by mohl případně rozhodnout o dalších sankcích vůči Rusku. V minulých dnech ministři zahraničí EU i další politici žádali Moskvu o aktivní příspěvek ke zmírnění napětí. Jednou z podmínek bylo zrušení parlamentního mandátu, který prezident Vladimir Putin má k zásahu na Ukrajině. Putin o to skutečně horní komoru ruského parlamentu v úterý požádal a zákonodárci mu ve středu vyhověli. Více čtěte ZDE.
Unie už v minulosti uvalila kvůli ruské anexi Krymu cílené sankce na šest desítek lidí a několik firem. Komise a členské země nyní připravují plošné sankce vůči různým částem ruského hospodářství, které by právě summit mohl spustit, „budou-li to okolnosti vyžadovat“.
Další témata: Energetická unie a klimatické změny
Premiéři a prezidenti se budou zabývat též energetikou, a to jak otázkou energetické bezpečnosti - právě v souvislosti s ukrajinskou krizí, tak problematikou klimatických cílů do roku 2030. Ty chce mít EU určené v říjnu. Diskutovat se bude i o posledních doporučeních komise jednotlivým členským zemím, jaké reformy a změny by měly udělat ke zlepšení výkonu svého hospodářství. Tady by mohl český premiér Bohuslav Sobotka připomenout český nesouhlas s doporučením, aby Praha rychleji zvyšovala věk odchodu do důchodu.
Naopak Česko nebude mít po dohodě mezi ČEZ a albánskou vládou žádné námitky proti tomu, aby summit podpořil úterní rozhodnutí ministrů zahraničí EU udělit Albánii postavení kandidáta na členství v Unii.
