10 let od tsunami v Asii - katastrofy neuvěřitelných rozměrů

Sumatra - Už deset let uplynulo od podmořského zemětřesení v Indickém oceánu, které způsobilo obří vlnu tsunami. Zasáhla pobřeží dvaceti států a stála život kolem 200 tisíc lidí, včetně osmi Čechů. Další dva miliony lidí přišly o domov. Katastrofa zasáhla do života obyvatel 10 asijských a pěti afrických států. Region od té doby pracuje na tom, aby byl dobře připraven na podobná rizika. Podle Světové zdravotnické organizace jsou připraveny krizové plány.

Zemětřesení s epicentrem vzdáleným 150 kilometrů od indonéského ostrova Sumatra udeřilo krátce před osmou ráno. Trvalo dlouhých deset minut a způsobilo nezměrnou spoušť. Vyvolalo totiž ničivou vlnu tsunami, která zasáhla už po půl hodině pobřeží Sumatry. Pak si to namířila přímo k pobřeží Thajska. V průběhu dne dorazily nezkrotné vlny i do východní Afriky. 

Dlouhé tabule s fotografiemi pohřešovaných

Editor ČT Radim Vaculovič se do oblasti vypravil jen pár dní poté. „Na jedno z nejpostiženějších míst v Thajsku, na Phuket, jsme dorazili o dva dny později, když vrcholily záchranné práce. V evakuačním centru byla obrovská nástěnka, která měla třeba deset metrů. A všude byly fotografie pohřešovaných,“ popsal novinář svoje první dojmy. 

Tisíce a tisíce lidí přišly o střechu nad hlavou i celou rodinu. „Byla to katastrofa neuvěřitelných rozměrů. Nikdo to nečekal. Obrovské množství lidí přišlo o život. Hovoří se o 180 tisících, ale přesné číslo není známo. Několik desítek tisíc osob se stále pohřešuje, protože se jejich těla nikdy nenašla,“ konstatoval Vaculovič s tím, že nikdo v první fázi ani nevinil úřady, že by nepracovaly dobře.  

Obyčejní lidé totiž nejprve vůbec netušili, co se vlastně stalo. Zemětřesení trvalo jen pár minut. Indonésie je navíc na otřesy zvyklá. „Moře najednou ustoupilo a nikdo nevěděl, proč zmizelo,“ podotkl editor ČT.

Masa vody smetla vše, co jí stálo v cestě. Rok po katastrofě hovořily údaje o tom, že střechu nad hlavou ztratilo na 1,77 milionu lidí, přičemž dalších několik set tisíc domů muselo být kvůli nevyhovujícím podmínkám zbouráno nebo strženo. Jeden milion osob přišel o zdroje obživy. Na mezinárodní humanitární pomoc bylo odkázáno přes pět milionů lidí.  

Editor ČT Vaculovič

„Hovoří se o tom, že to bylo druhé nejsilnější zemětřesení, které kdy bylo zaznamenáno. Byla to podobná síla, jako kdyby vybuchlo 23 atomových bomb. Vlna pak pronikla asi kilometr do vnitrozemí a většinou byla vysoká 10 metrů. Byla ale místa, kde se říkalo, že dosahovala výšky až 30 metrů.“ 

Bezprostředně po katastrofě se museli přeživší a vlády postižených zemí potýkat s nedostatkem nezávadných potravin a pitné vody. Zničená infrastruktura pak značně komplikovala distribuci pomoci. Špatné situaci nijak nepomáhaly ani vysoké teploty, které způsobovaly rychlý rozklad mrtvých těl. Některé oběti musely být proto pohřbeny bez předchozí identifikace, aby se předešlo rozšíření epidemie. 

Thajsko se kvůli turistům vzpamatovalo brzy po katastrofě 

Obnova základní infrastruktury například v Thajsku netrvala moc dlouho. „Byla tu snaha přesvědčit turisty, že země má to nejhorší za sebou, že tam lidé nechytnou žádnou závažnou nemoc, a pokud do země vyrazí, pomohou tamnímu hospodářství. Pokud jde o zemědělství, problém nastal s oblastmi, kde zůstala sůl. „Nic tam nerostlo, takže v tomto případě šlo o dlouhodobější záležitost,“ poznamenal Vaculovič. 

V pobřežních vodách byla vážně poškozena až třetina korálových útesů. Odborníci předpovídali, že potrvá nejméně deset let, než se tyto biologicky nejbohatší mořské ekosystémy na světě plně obnoví. Již v roce 2009 ale vědci z newyorské Wildlife Observation Society konstatovali, že se útesy podél nejhůře postižené indonéské provincie Aceh obnovily. 

Škody? Nezměrné. Češi poslali stovky milionů 

Celkové materiální škody byly původně odhadovány přední světovou zajišťovnou Munich Re na více než 13,6 miliard dolarů (331,2 miliardy korun), po roce byla škoda vyčíslena částkou 10,73 miliardy dolarů (261,4 miliardy korun). Z celého světa bylo pro postiženou oblast slíbeno přes 12,5 miliardy dolarů (304,4 miliardy korun). Nejštědřejší byly Spojené státy, Asijská rozvojová banka a Austrálie. 

  • V Česku se mezi občany a organizacemi vybralo na 360 milionů korun, nejvíce peněz přišlo na účty Člověka v tísni (131,9 milionu) a společnosti ADRA.
  • Přes 240 milionů schválila na pomoc postižené oblasti česká vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...