Příspěvek na bydlení představuje dávku, kterou mohou získat lidé, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí 30 procent příjmu (respektive 35 procent v Praze). Kvůli zdražování energií se letos zvyšoval strop pro výpočet tohoto příspěvku.
Příspěvek na bydlení – otázky a odpovědi
Co to je?
Příspěvek má částečně pokrýt náklady spojené s bydlením. Pomoc je určena rodinám i jednotlivcům. O příspěvek se může žádat i zpětně, a to až o tři měsíce.
Žádost se podává na dobu neurčitou. Každý půlrok se pak dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za posledních šest měsíců.
Kdo má nárok?
Nárok na příspěvek se týká osob, které bydlení vlastní, pronajímají si ho nebo jsou v podnájmu. Žadatelem může být i člověk, který bydlí na své chatě, chalupě nebo bydlí v bytě či domě na základě věcného břemene. V dané nemovitosti pak dotyčný nemusí mít trvalý pobyt.
Jednou podstatnou věcí je, že žadatelovy náklady na bydlení – tedy nájem, elektřina, plyn, služby, vodné, náklady na teplo, svoz odpadu, péče o společné prostory, příspěvek na společnou TV a rozhlas a podobně – musí přesahovat 30 procent (v Praze 35 procent) jeho čistých příjmů. Jsou-li nižší, na příspěvek není nárok. Ovšem další důležitá podmínka je, že tato část čistých příjmů přitom nesmí být vyšší, než jsou průměrné náklady na bydlení neboli takzvané normativní náklady. Ty se liší podle počtu osob v domácnosti, velikosti města/obce, kde žadatel bydlí, nebo typu bydlení. Podrobněji o nich níže.
Pro příjmy osob členů domácnosti jsou také určitá pravidla. Například pokud jsou příjmy členů domácnosti nižší, než je životní minimum, použije se pro výpočet čistého příjmu osob v domácnosti částka rovná životnímu minimu. Za příjem se považují také přídavky na děti nebo rodičovský příspěvek.
Výpočet pro to, zda má žadatel nárok na příspěvek, probíhá následovně:
- Mimo Prahu – pokud jsou celkové náklady na bydlení vyšší než 30 procent čistého příjmu žadatele, odečte se od celkových nákladů na bydlení 30 procent čistého příjmu žadatele. Tato částka se pak vyplatí jako příspěvek.
- V Praze – pokud jsou celkové náklady na bydlení vyšší než 35 procent čistého příjmu žadatele, odečte se od celkových nákladů na bydlení 35 procent čistého příjmu žadatele. Tato částka se pak vyplatí jako příspěvek.
- Zároveň je u těchto výpočtů nutné zmínit, že v případě, že jsou náklady na bydlení vyšší, než jsou normativní náklady pro danou domácnost, počítá se právě s normativními náklady. Pro lepší pochopení jsou dál v textu modelové příklady.
Výše příspěvku na bydlení
Výpočet příspěvku na bydlení
Jaké jsou normativní náklady v různých oblastech Česka?
Normativní náklady (tj. normativy) stát každoročně určuje podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Pro tyto náklady je pro osoby žijící v podnájmu definující výše samotného nájemného. Osoby žijící v družstevních bytech / bytech v osobním vlastnictví nájem samozřejmě neplatí, jsou pro ně tedy definující srovnatelné náklady. V obou případech se ale dále započítávají do těchto normativů i další související náklady, tedy ceny energií nebo třeba služeb.
Pro domácnosti, které topí tuhými palivy, také existují určitá pravidla. Pokud tedy jimi domácnost topí, neprokazuje své skutečné náklady, ale počítá se s částkou, kterou stanovila vláda.
Jak vypadá výpočet na nějakém příkladu?
Každá životní situace je individuální. Pro lepší pochopení příspěvku na bydlení si ukážeme pár modelových příkladů.
První příklad
Petr žije v Plzni v garsonce, kde platí nájem 10 000 korun měsíčně. Za zálohy na plyn, vodu a elektřinu dává 5500 korun měsíčně. Jeho čistý příjem se pohybuje kolem 29 000 korun. Část příjmů dávaných za bydlení tedy přesahuje 30 procent.
Jelikož Petr bydlí v Plzni, počítáme s normativními náklady pro město s více než 100 tisíci obyvateli. Zároveň žije sám. Normativní náklady tedy činí 12 771 korun. Jeho skutečné náklady jsou vyšší, a to 15 500 korun (10 000 + 5500). Pro určení výše příspěvku tedy počítáme s normativními náklady. Třicet procent z jeho čistého příjmu je 8 700 korun. Normativní náklady na bydlení jsou o 4071 korun (12 771 - 8700) vyšší než 30 procent jeho čistých příjmů. Jako příspěvek na bydlení tedy dostane 4071 korun.
Druhý příklad
Martina a Honza bydlí v Českých Budějovicích v podnájmu se svými dvěma dětmi, kterým jsou dva roky a šest let. Honza má čistý měsíční příjem 19 000 korun. Martina bere rodičovský příspěvek ve výši 6000 korun. Na přídavcích na děti mají 1710 korun. Celkový měsíční příjem rodiny je tedy 26 710 korun. Za nájem dávají měsíčně 12 000 korun. Za související náklady pak dávají 6000 korun. Část příjmů dávaných za bydlení v součtu přesahuje 30 procent.
Jelikož bydlí rodina v Českých Budějovicích, uplatní se normativní náklady pro město s 50 000 až 99 999 obyvateli. Jelikož jde o čtyřčlennou domácnost, dosahují normativní náklady 20 277 korun. Skutečné náklady rodiny jsou nižší, a to 18 000 korun. Počítá se tedy se skutečnými náklady domácnosti. Třicet procent z čistého příjmu domácnosti je 8013 korun. Skutečné náklady na bydlení jsou o 9987 korun (18 000 - 8013) vyšší než 30 procent jejich čistých příjmů. Jako příspěvek na bydlení tedy rodina dostane 9987 korun.
Třetí příklad
Andrea je důchodkyně a bydlí ve vlastním domě v Jeseníku na Olomoucku. Její náklady na bydlení – tedy vodné, plyn, elektřina a podobně – jsou 9000 korun měsíčně. Pobírá důchod ve výši 17 500 korun. Podíl z příjmů přesahuje 30 procent.
Jelikož bydlí v Jeseníku na Olomoucku, zohlední se normativní náklady pro oblast s 10 000 až 49 999 obyvateli. Zároveň žije sama, tudíž jde o jednočlennou domácnost. Normativní náklady jsou tedy 8732 korun. A žije ve vlastním domě, tudíž neplatí nájem. V těchto případech se připočítávají ještě srovnatelné náklady pro lidi žijící ve vlastním bydlení. V případě Andreji jde o srovnatelné náklady pro jednočlennou domácnost, které jsou ve výši 2240 korun. Její normativní náklady na bydlení tedy dohromady dávají 10 972 korun. Její skutečné náklady jsou nižší, tedy 9000 korun. Počítat se tedy bude s jejími skutečnými náklady. Třicet procent z jejího čistého příjmu je 5250 korun. Její skutečné náklady na bydlení jsou o 3750 korun (9000 - 5250) vyšší než 30 procent jejích čistých příjmů. Jako příspěvek na bydlení tedy Andrea dostane 3750 korun.
Co se musí doložit?
K žádosti o příspěvek musí člověk poskytnout následující dokumenty, a to třeba vyfocené mobilem nebo naskenované:
- potvrzení o výši příjmu – k tomu stačí například platový výměr nebo výplatní páska,
- potvrzení nákladů na služby – je potřeba doklad, který potvrzuje výši nákladů na služby, jako je třeba vodné, stočné, odvoz odpadu a tak podobně,
- potvrzení nákladů na energie – k tomu je potřeba doklad potvrzující výši nákladů na elektřinu nebo plyn za předchozí měsíce,
- vyúčtování služeb a energií – tento doklad slouží k tomu, aby bylo vidět, zda člověk v uvedených měsících obdržel přeplatek, nebo nedoplatek,
- nájemní smlouvu – tento dokument se předkládá pouze v případě, že člověk bydlí v nájmu,
- potvrzení o studiu – v případě, že je žadatel rodičem studenta staršího 15 let,
- prohlášení dalších osob – pokud v prostorách bydlí další osoba či osoby starší 18 let, je od nich také potřeba podepsat prohlášení, že společně skutečně bydlí.
Kde o příspěvek žádat?
O příspěvek na bydlení lze zažádat dvěma způsoby – on-line nebo osobně.
Pro podání žádosti on-line může žadatel využít formulář ministerstva práce a sociálních věcí. K přihlášení použije „identitu občana“. K tomu lze využít několik nástrojů, například bankovní identitu, eObčanku, NIA ID nebo mobilní klíč eGovernmentu. Možností je také datová schránka.
V případě, že o příspěvek chce člověk požádat osobně, musí využít pobočku úřadu práce. Předem si lze stáhnout a vytisknout formulář.