Praha - Na jižním pólu se dnes slaví. Stovky lidí se zde sešly u příležitosti stého výročí jeho dobytí. Na nejjižnějším bodě planety odhalil norský premiér Jens Stoltenberg bustu slavného polárníka Roalda Amundsena vytesanou z ledu. Dobytí jižního pólu s vybavením z organických materiálů, tedy takovým, jaké měl před sto lety při své výpravě právě Amundsen, je dnes téměř nemyslitelné. I přesto se ale najdou tací, kteří jdou v Amundsenových stopách a hodlají výpravu podniknout se stejnou výstrojí, jaká se používala na začátku dvacátého století. Většina dnešních polárníků má nicméně k dispozici vybavení z nejmodernějších materiálů a snadno se dopraví na Antarktidu letadlem. Možná právě proto se ale cena podobné výpravy vyšplhá až na milion korun.
Slavnosti stého výročí dobytí jižní točny se při teplotě kolem minus 40 stupňů zúčastnil i norský premiér Stoltenberg. Po stopách Amundsena se vypravila také expedice vedená norským šampionem v běhu na lyžích, Végardem Ülvangem. Dva z lyžařů ale poslední kilometry vzdali a nechali se převézt letadlem.
I po sto letech zůstává Antarktida těžko dostupným a velice nehostinným kontinentem. I zde se ale mnohé změnilo a na ledovém krunýři vyrostlo několik stálých základen. Polárník Oldřich Bubák je prvním Čechem, který na lyžích zdolal severní i jižní pól. A co vlastně člověk na jižním pólu může spatřit? Podle Bubáka se tam kromě nekonečné roviny nachází několik zajímavostí. Cedule, která říká, že se polárník nachází poblíž Scott-Amundsenovy moderní polární stanice či velká nezamrzající nerezová koule, u níž se dobrodruhové mohou vyfotit. Ale ten pravý geografický bod není kvůli posunům masy ledu nikdy úplně jistý, proto se musí každý rok přeměřovat.
Oslavit silvestra na jižním pólu? Nic není nemožné
Sám Bubák se k expedicím do polárních oblastí dostal v roce 1996, kdy jeho první kroky mířily na sever. Jeho přání dojít i na jižní pól byly zpočátku značně omezeny finančními možnostmi. S přáteli se ale nevzdali. Bubák přišel s originálním nápadem, že by na jižním pólu mohli strávit poslední den roku 1999. Došli tam 31.12. v 18:30 našeho času a oslavili silvestra.
Dostupný jižní pól se nachází ve výšce přes tři tisíce metrů nad mořem. „Stojíte na ledu, který je čtyři tisíce metrů tlustý. Těžko se tam dýchá, je tam nedostatek kyslíku,“ připomíná Bubák. Zároveň se teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu. „My jsme měli minus 58 stupňů. Pokud není silný vítr, tak to vydržíte. Když začne foukat vítr, tak to nevydržíte,“ dodává Bubák. V těchto podmínkách a vzhledem k biorytmu člověka se podle něj ujde kolem patnácti až dvaceti kilometrů denně.
Oldřich Bubák
„Myslím, že taková výprava stojí přes milion korun. Nejdražší položkou je letenka. Létá tam zatím pouze jedna monopolní společnost, která má velké letadlo a každý měsíc tam dopravuje třicet zájemců o návštěvu Antarktidy.“
Dnes není možné odhadnout, jak blízko jižnímu pólu se polárníci kvůli své omezené technice mohli v roce 1911 nacházet. Přesto byl jejich výkon fenomenální. „Když Amundsen vyrážel na tuto cestu, měl jeho spacák čtyři kilogramy. Na zpáteční cestě už vážil kilogramů deset,“ podotýká Bubák. Ti, kteří se rozhodnou Amundsenovu výpravu napodobit, tak musí zápasit s podobnými problémy. „Všechno je hrozně těžké. Saně váží 22 kg, lyže jsou dlouhé, protože na nich musíte bezpečně překonat trhliny. Je to fyzicky vyčerpávající, ale právě v tom je kouzlo takového výletu,“ dodal vůdce expedice Asle Johansen, který hodlá stoleté výročí oslavit na stejném místě a se stejným vybavením, jako jeho krajan Amundsen.
