Hmyz na talíři není nic neobvyklého v Asii nebo Africe. Ale aby se do jeho konzumace vrhli masově i Evropané, to je přímo Sisyfovský úkol. Přesto se do něj v Belgii pustili a na pulty velkých supermarketů přistály hmyzí pochoutky.
Belgie je nejen královstvím na mapě, ale také chuťových pohárků. Zdejší speciality lákají tisíce návštěvníků. Z čerstvých rybích lahůdek ze Severního moře se točí hlava, zvláště pak když se přidá zdejší vyhlášené pivo.
Útok na belgické ikony?
Nikdo nesmí zapomenout ani na belgické čokoládovny a pekárny. Za výlohami nejsou o nic víc lákavější, než jak pak doopravdy chutnají. A mezi největší magnety patří belgické hranolky. Třeba se speciálními omáčkami, které nejsou k mání nikde jinde na světě. Jenže o místo na gurmánském výsluní se hlásí nový a nečekaný artikl - hmyzí pokrmy.
Nové zvyky v kuchyni se pokouší zavést třeba síť belgických supermarketů Delhaize, v Česku dříve známých jako Delvita. „Opravdu si myslíme, že v budoucnu bude mít každý jednou týdně na talíři hmyz. Je tu seznam asi deseti vybraných povolených druhů hmyzu. Všechny prošly chuťovými testy. Vybrali jsme larvu potemníka, protože její chuť pro nás byla nejlepší,“ říká Karolien Servaesová, Belgičanka z rodinné firmy Damhert vyrábějící burgery, řízky a smažené prsty z hmyzu.
V Belgii a Nizozemsku má hmyzí pokrmy prodávat na 1 000 supermarketů. Hmyzí burgery přijdou na necelých pět eur, tedy téměř 140 korun. Rozdíl s ostatními produkty tak zas není tak veliký. Přesto výrobce doufá, že prorazí.
Karolien Servaesová, belgický výrobce hmyzích pokrmů Damhert
„Cítíme, že masný průmysl má problém. Chtěli jsme dát lidem zdravou alternativu. Hmyz má velké množství proteinů… Abyste získali jeden kilogram masa na talíři, jsou tu velké energetické náklady, spousta proplýtvané vody. Když chováte hmyz, jsou nižší. Proto si myslíme, že hmyz je nejlepší náhradou za klasické maso. Pro nás je hmyz opravdu jídlem budoucnosti.“
Larvy potemníka po necelých pěti týdnech vyrostou a jsou určené ke zpracování. Mimochodem, z jejich farem se line podobný zápach, jako z JZD s dobytkem. Zatímco ale skot posílají zemědělci na jatka, hmyz čeká horká voda o teplotě 85 stupňů Celsia, takže je okamžitě usmrcený. Pak putuje do mrazáků při teplotě minus 25 stupňů. Tedy jako v kterémkoliv jiném masokombinátu.
V jedné restauraci v Antverpách například nabízí masové koule s 20procentním podílem larev. Jenže u vegetariánů narazili. „Vegetariáni je nemají vůbec rádi. Vidí je jako maso, což je škoda, protože je to udržitelná alternativa k masu,“ vysvětluje belgický šéfkuchař Wim Baillieu. A do belgických supermarketů vtrhly také hmyzí pomazánky, konkrétně v rajčatové a mrkvové příchuti. Mají jen kolem pěti procent obsahu larev.
„Naše produkty můžeme prodávat zatím jen v Belgii a v Nizozemsku, ale máme poptávky i z ostatních zemí jako Polsko, Rumunsko, Švýcarsko. A samozřejmě chceme, aby byly naše produkty i tam a třeba i v Česku,“ uzavírá Karolien Servaesová.
