Záchranu pražské Šlechtovky už nelze odkládat, přesto sliby plynou dál

Praha – Šlechtova restaurace ve Stromovce byla kdysi oblíbenou zastávkou při procházce největším pražským parkem. Vznosná kulturní památka z doby baroka je ovšem už půl století zavřená a dlouhé roky chátrá. Sliby z úst místních politiků na její záchranu přitom plynou jako voda v nedaleké Vltavě. Bezútěšným osudem Šlechtovky se v pořadu Reportéři ČT zabýval David Macháček.

V pražské Stromovce do Šlechtovy restaurace nazývané zkráceně Šlechtovka už přes padesát let nikdo nechodí. Bývalý barokní letohrádek, který byl později přestavěn na novogotickou kavárnu a restauraci, je od šedesátých let minulého století veřejnosti uzavřený. Přestože již od roku 1958 figuruje na seznamu kulturních památek, povážlivě chátrá.

„Technické průzkumy svědčí o tom, že stavba chátrá skutečně velmi výrazně. Ani ne tak její barokní jádro, které je dobře postaveno, jako spíš přístavby z 19. století. V minulosti je poškodil požár, takže opukové a pískovcové zdivo je rozpukané a potrhané. Svoje samozřejmě dělají mráz a také vandalové,“ vysvětluje příčiny zkázy architekt Mikuláš Hulec.

Barokní letohrádek byl postaven v roce 1692 pro císaře Leopolda I. a měl tvořit protipól Trojskému zámečku, který stojí na protějším břehu Vltavy. Autorem obou staveb byl Jean Baptiste Mathey, tehdejší evropská hvězda barokní architektury. „Stavitelé tehdy zaplatili mlynářům za zatlučení 186 dubových kůlů. Ty sloužily jako piloty, na kterých je ta stavba založena,“ popisuje Hulec.

Šlechtova restaurace v dobách největší slávy (1899)
Zdroj: Reportéři ČT

Letohrádek původně sloužil pouze císařskému dvoru, ale když hrabě Karel Chotek v roce 1804 otevřel Královskou oboru veřejnosti, byla v budově porostlé břečťanem a plné květin po novogotické přestavbě zřízena nejprve kavárna a poté také restaurace. V roce 1882 si podnik pronajal pražský restauratér Václav Šlechta. Podnik prosperoval a budoval si věhlas až do doby, kdy po druhé světové válce převzali v zemi vládu komunisti a potomkům Václava Šlechty restauraci znárodnili.

„Ještě na přelomu 60. a 70. let byla Šlechtovka slavná svou tradicí tzv. půlnočních polévek. Pražané sem mohli v létě zajít, třeba z koncertu nebo z hospody, a dát si tady půlnoční polévku. Jenže pak v 70. letech dvakrát vyhořela a od té chvíle chátrá,“ upřesňuje spoluautor projektu rekonstrukce Šlechtovky Mikuláš Hulec.

Cena za rekonstrukci – dvojnásobná, než navrhoval projekt

Po požáru už Šlechtovku neopravil nikdo – ani komunisté a po revoluci ani město Praha, kterému cenná stavba nyní patří. V době, kdy byl primátorem metropole Pavel Bém (ODS), byla na rekonstrukci budovy vyhlášena soutěž. Nejnižší nabídnutá cena za opravu, kterou předložila firma Metrostav, přitom byla 250 milionů korun. Nové vedení magistrátu proto ještě před oficiálním vyhlášením výsledků soutěž zrušilo.

„Když jsem sem před dvěma roky přišel, nalezl jsem na stole výběrové řízení na rekonstrukci Šlechtovy restaurace, které směřovalo někam k částce čtvrt miliardy korun. Šlechtova restaurace musí být zrekonstruována, ale rozhodně ne za takovouto cenu,“ vysvětlil náměstek pražského primátora Václav Novotný.

Oprava letohrádku měla proběhnout podle projektu, který v roce 2009 připravili architekti Mikuláš Hulec a Daniel Špička. Ovšem podle jejich výpočtů neměla být cena opravy čtvrt miliardy, nýbrž asi poloviční. „Já a kolegové si myslíme, že rekonstrukce, tak, jak byla vyprojektovaná, se v tom roce 2009 dala pořídit v rozmezí 130 až 140 milionů korun,“ tvrdí Hulec.

„Nic o tom nevím“

Proč ze soutěže vyšla cena dvojnásobná, než jakou vypočítali architekti, odmítá organizátor této soutěže a tehdejší ředitel Odboru městského investora Jiří Toman komentovat. „Já o tom nic nevím a nemám zájem vám poskytovat rozhovory. Už si to nepamatuju,“ uvedl Reportérům ČT úředník, který měl projekt rekonstrukce na magistrátu na starosti.

Do konce letošního dubna plánuje současný magistrát vypsat nový tendr a poté co nejdříve začít s opravou. Teď prý už doopravdy, a to za cenu kolem 130 milionů korun. Výběrové řízení by mohlo mít svého vítěze někdy v září nebo v říjnu. „To by umožňovalo zahájit rekonstrukci v roce 2015,“ přidává náměstek Novotný další dílek do série politických slibů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 15 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...