Boj o drahou vodu na Zlínsku vrcholí. Okresní soud ve Zlíně rozhoduje o obchodní smlouvě, podle které má francouzský koncern Veolia spravovat pitnou vodu v regionu. Privatizaci vodáren a kanalizací zpochybnil už loni Vrchní soud v Olomouci. Politici vodu podle něj před třinácti lety prodali nemravným způsobem.
Dnešní zástupci obcí by smlouvu chtěli vypovědět. Podle zástupců radnic tak sice soudní spory zatím dopadly v jejich prospěch, zatím se ale nic nezměnilo. „Peníze z vodného a stočného mizí stále v zahraničí a největší akcionáři vodáren to podporují,“ říká starosta Želechovic Michal Špendlík.
A nejde o malé peníze. Smlouva s Veolií je uzavřená až do roku 2034 a každý rok generuje zisk pro koncern v řádech desítek milionů korun. Od roku 2004, kdy Veolia na Zlínsko nastoupila, vyrostl její nasčítaný zisk na téměř tři čtvrtě miliardy korun.
Průlomové rozhodnutí soudu padlo přitom před rokem. Krajský soud v Brně totiž rozhodl, že je neplatná valná hromada, která schválila prodej části podniku Vodovody a kanalizace Zlín společnosti Zlínská vodárenská. Soudce Miroslav Weinštuk označil způsob, jakým vstoupil francouzský koncern Veolia do vodárenství na Zlínsku, za mimořádně nemravný.
Pravomocně potvrzená nemravnost
Průlomový rozsudek posuzoval na podzim loňského roku ještě Vrchní soud v Olomouci a pravomocně ho potvrdil.
Zásadní spor se nyní vede o to, zda jsou platné smlouvy, které byly uzavřeny na základě neplatné valné hormady. „Zájmové skupiny, které vlastně způsobily to, že od roku 2004 na naší vodě vydělává soukromý subjekt, jsou tak silné, že i přesto, že máme v ruce rozhodnutí Vrchního soudu o neplatnosti valné hromady, tak neustále tvrdí, že smlouvy uzavřené na základě rozhodnutí valné hromady jsou dále platné,“ říká starosta Špendlík. „Soud v Olomouci rozhodně neotevřel cestu k převzetí vodárenství do rukou měst a obcí. To je prostě nesmysl, který šíří někteří nespokojení akcionáři a také samozřejmě lobbisté,“ oponuje mluvčí radnice ve Zlíně Zdeněk Dvořák.
Připravené soudní jednání ale muselo být minulý týden odročeno. Právní zástupce společnosti Moravská vodárenská, která patří do koncernu Veolia, totiž na poslední chvíli doručil soudu nový obsáhlý materiál. A dokud soudy tento spor nerozhodnou, bude na Zlínsku platit současný stav, kdy lidem vodu čistí, upravuje a prodává společnost Moravská vodárenská, stoprocentně vlastněná Veolií.
V České republice fungují v hospodaření s vodou zjednodušeně dva základní modely. V tom prvním si vše kolem pitné i odpadní vody spravují samy města a obce. Patří jim potrubí i technické vybavení a od lidí vybírají peníze, za které udržují celý systém v chodu a modernizují ho.
Nedosáhnou na evropské dotace
V jiných regionech se ale zhruba na přelomu tisíciletí politici na radnicích rozhodli, že obce si ponechají v majetku jen potrubí, které budou pronajímat soukromníkovi, jenž se postará o dodávky vody a nechá si za to od lidí zaplatit.
Pro městskou vodárnu i pro soukromníka platí, že si do ceny vodného a stočného může započítat přiměřený zisk, který se pohybuje mezi 10 až 20 procenty. Rozdíl je v tom, co se s tímto ziskem děje dál. Městské vodárny ho v naprosté většině ponechávají ve společnosti jako investici na další rozvoj. Soukromé firmy si ho jako vyplacenou dividendu odvádí pryč.
Kromě toho, co se děje se ziskem, tu je ještě jeden důležitý rozdíl. Regiony, ve kterých obce svěřily výdělečnou část vodárenství soukromým firmám a samy si ponechaly pouze starost o potrubí, nemohou čerpat evropské dotace. Vodárny, které patří obcím, dotace dostávají.
Na Přerovsku, kde obce provozují vodárenství, tak získali asi 600 milionů korun na obnovu vodovodů a kanalizací. Ve Zlíně jsou kvůli partnerství s Veolií od evropských dotací odříznutí.
Zlín není jediný region, který chce ukončit společné provozování vodního hospodářství s
Veolií. V řadě dalších měst se na radnicích vyměnilo vedení a místo těch, kteří do vodárenství soukromé firmy pustili, přišli politici, kteří jsou zastánci obecních vodáren. V letošním roce oznámily takový úmysl severní Čechy a Praha.
Zatímco na severu Čech a v Praze chtějí Veolii ze společného hospodaření vyplatit miliardovými částkami, malí akcionáři na Zlínsku zatím stále věří, že jim bude stačit pravomocný rozsudek o nezákonném průběhu privatizace k tomu, aby s vodou zase hospodařili sami.
- Řada kritiků roky upozorňuje na to, že špatně byl po privatizaci nastaven celý vodárenský systém v ČR.
- Například protikorupční organizace Transparency International (TIC) v minulosti opakovaně upozornila, že veřejný sektor následkem předchozí privatizace ziskové části vodohospodářských společností přichází o značné prostředky, které mohly být použity k financování potřebné obnovy vodárenské infrastruktury.
- Nastavení smluv se soukromými provozovateli navíc městům a obcím komplikovalo přístup k dotacím z Evropské unie.
- Zdroj: ČTK
