Vláda chce podpořit návrat vinic do královských měst

Brno, Praha – Obnovit vinice v Praze, Brně i na Karlštejně. To by měl být v nejbližších čtyřech letech jeden z cílů českých vinohradníků. Vláda rozhodla o tom, kam poputuje téměř 26 milionů euro, které Evropská unie v příštím období vyčlenila pro české vinaře. Kromě podpory mladých výrobců vína a změny druhové skladby tuzemských vinic půjdou dotace právě na obnovu vinohradů v historických oblastech.

„Nuž, dej sem číše, páže, a dolej vína. Je z první révy, která dozrála zde v Čechách,“ říká ve známém filmu Noc na Karlštejně panovník Karel IV. Právě jemu je připisována zásluha za rozvoj vinařství v českých zemích, když roku 1358 vydal nařízení o zakládání vinic pro Prahu a královská města. Teď by se měly vinice vrátit do míst, kde bývaly i v Karlových dobách.

Preferované budou vinice ve vinařských obcích Praha-Trója, Praha 2, Praha 6, Praha 9, Praha 12, Karlštejn, Brno-Bystrc, Brno-Chrlice, Brno-Medlánky, Brno-Maloměřice a Obřany, Brno-Tuřany, Brno- Vinohrady, Kutná Hora a Sedlec u Kutné hory.

Zdroj: Materiál pro jednání vlády (data jsou z let 2009-2012)

Vláda rozhodla, že část evropských dotací pro vinaře poputuje v následujících čtyřech letech do míst s historickou tradicí. „Chceme tu udržet rozlohy vinic, které jsou v městských a historických částech, tedy vinice, které tam byly už 200, 300 let nebo v období 14. století. Jedná se řádově o hektary,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že rozloha městských vinic není nijak velká.

Díky dotacím by mohli rozšířit vinici i v brněnské městské části, která se příznačně nazývá Vinohrady. „Vinici jsme založili v roce 2004. Důvodem bylo, že naši obyvatelé mají velmi blízký vztah k vinařství, vinohradnictví a k folkloru jižní Moravy, který je úzce vázán ke kultuře vína,“ vysvětlil starosta Brna-Vinohrad Jiří Čejka (ČSSD). Na městské vinici zatím nepěstují na kvantitu, ale spíš na kvalitu „Například toto cuveé je šampion, loni vyhrálo cenu,“ pochlubil se starosta. „Je naším zájmem, aby obec mohla rozšiřovat plochy vinohradu,“ uzavřel Čejka.

Celkem je pro tuzemské vinaře připraveno 25,7 milionu eur. Každý rok bude možné čerpat více než pět milionů eur, tedy asi 140 milionů korun. Drtivá většina dotací poputuje na obnovu vinohradů, ať už leží kdekoliv. Ty historické ale budou mít před ostatními nárok na o něco větší podporu.

Na českých a moravských vinicích se v posledních letech nejčastěji sázely odrůdy Pálava a Sauvignon, z modrých odrůd pak Rulandské modré a Dornfelder.

Zdroj: Materiál pro jednání vlády (data jsou z let 2009-2012)

„Velká část vinic u nás je ještě starých, vedených podle starých principů a nevyhovující dnešním moderním postupům. Naším zájmem je, aby se vyrábělo míň hroznů z jedné hlavy, čímž se zvýší kvalita vína,“ vysvětlil prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Snížení produkce má vykrýt právě výsadba nových vinohradů nebo zahušťování těch stávajících. Změnit by se měla i skladba odrůd na tuzemských vinicích, tak aby víc odpovídala chutím spotřebitelů.

Nejnovější brněnská vinice vznikla letos na svazích pod Špilberkem
Zdroj: ČT24

Historie vína u nás

Archeologické nálezy dokazují, že víno se na našem území pěstovalo už za dob Velké Moravy. Ve středověku byly souvislé celky vinic s odrůdami révy z Francie a Německa zakládány zejména zásluhou klášterů. Když začal rakouský dovoz ohrožovat tuzemská vína, vydal v roce 1325 král Jan Lucemburský nařízení, že se od sklizně hroznů až do Velikonoc smějí v Brně prodávat jen vína brněnských měšťanů, tedy moravská. Velký rozmach vinohradnictví nastal za Karla IV., který v roce 1358 nařídil „zakládat vinice na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle kolem Prahy“. Vínu se dařilo až do třicetileté války, kdy byla část vinic poničena nebo zcela zanikla, včetně vinic na svazích pod brněnským hradem Špilberk, kde byl malý vinohrad znovu vysazen až letos na jaře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Loňské povodně odnesly z rybníků část ryb, stát majitelům vyplatí kompenzace

Sto milionů korun rozdělí ministerstvo zemědělství mezi majitele rybníků a další chovatele. Bude to kompenzace za loňské povodně, kdy část ryb odnesla voda. Škody majitelé teprve vyčíslují, největší byly pravděpodobně na Rožmberku. Rybáři tu loni na podzim vylovili zhruba o polovinu ryb méně, než původně očekávali. Přesné ztráty ještě nevyčíslili. Musí je prokázat podle metodiky ministerstva. Žádost o dotaci mohou podat v červnu.
před 4 hhodinami

Stavba D11 zatím zamrzla, i když radiace riziková není

Stavba tří set metrů dlouhého úseku dálnice D11 u Trutnova, kde stavbaři zjistili zvýšenou přírodní radiaci, zatím pokračovat nebude. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí vyřešit, jak naloží s popílkem v trase stavby, který má zvýšenou radioaktivitu. Lidem na místě stavby podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) podle měření nebezpečí nehrozí. Termín dokončení celého úseku dálnice o délce jednadvacet kilometrů podle ŘSD v roce 2028 ohrožený není. Úsek vede z Trutnova na hranici s Polskem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Liberty Ostrava chce koupit jediná firma, správce jedná o navýšení ceny

Závaznou nabídku na koupi zkrachovalé huti Liberty Ostrava podala jen společnost SPV Nova Hut. Jejím majitelem je někdejší ministr vnitra Martin Pecina, který deklaruje svou vůli podnik dál provozovat. Nabídnutá částka je ale podle insolvenčního správce Šimona Petáka příliš nízká. Proto chce, aby ji zájemce navýšil, řekl ve středu mluvčí insolvenčního správce Michal Štefl. Výši nabídky neupřesnil. Z jeho vyjádření ale vyplývá, že hrozí i ukončení provozu huti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Vyčištění“ Postoloprt stálo život stovky Němců. Na vyšetření nebyl zájem, říká Padevět

Těsně po konci druhé světové války, na začátku června 1945, zavraždili českoslovenští vojáci v Postoloprtech minimálně 763 civilistů. Bez soudu byli postříleni a pohřbeni v masových hrobech německy mluvící obyvatelé. Ačkoliv byla dva roky poté zřízena vyšetřovací komise, odsouzen nikdo nebyl. K událostem se v nové knize vrací spisovatel Jiří Padevět.
před 7 hhodinami

Aktivisté vyvěsili vlajku Palestiny na budovu Prahy 1 a poslali falešnou zprávu

Neznámí aktivisté v noci vyvěsili na radnici Prahy 1 vlajku Palestiny a odstranili izraelskou, kterou tam již dříve umístilo vedení městské části. Pracovníci radnice ráno vlajku sundali, mezitím ale aktivisté rozeslali médiím falešnou tiskovou zprávu podepsanou jménem mluvčí Prahy 1 Karolíny Šnejdarové. Podle ní úřad městské části případ předal policii a připravuje trestní oznámení.
před 13 hhodinami

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 19 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
27. 5. 2025

Rozhledna na Velkém Kosíři má jít k zemi, oprava se nevyplatí

Vedení mikroregionu Kosířsko doporučilo zbourat dvanáct let starou rozhlednu na vrchu Velký Kosíř. Od října 2023 je kvůli špatnému technickému stavu uzavřena. Statici ji označili za neschopnou provozu. Její oprava by se nevyplatila. Zastupitelé obcí mikroregionu se přiklonili k demontáži rozhledny, odsouhlasit to budou muset ještě obecní zastupitelstva. Mikroregion pak vypíše soutěž na budoucí podobu vrcholu.
27. 5. 2025Aktualizováno27. 5. 2025
Načítání...