Praha – Největší univerzitní sbírku historických map ve střední Evropě skrývá Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Dnes bude slavnostně otevřena po dvouleté rekonstrukci, která dala unikátnímu depozitáři staronový kabát. Sbírka čítá celkem 130 tisíc map, dva tisíce atlasů a devadesát glóbů. Obsahuje originální díla Komenského či Hollara, stejně jako plánek Vídně z roku 1547, který je zároveň nejstarší dochovanou mapou sbírky. Veřejnosti se otevře v úterý.
„Na starých mapách máme zachycený zmizelý prostor, zmizelý čas, zmizelá společenství a ony nám pomáhají pochopit problémy, se kterými se dnes potýkáme,“ uvedl historický geograf Pavel Chromý. Mapová sbírka tak pomůže odhalit, jak se za poslední staletí měnila nejen představa o světě, ale i o samotné střední Evropě.
Rekonstrukce unikátního historického interiéru měla za cíl především vytvořit vhodné prostředí pro uchování map tak, aby nedocházelo k jejich dalšímu poškození. Kvůli nevhodné teplotě, slunečnímu svitu a malé vlhkosti byly totiž některé staré tisky nenávratně poničeny. „Chtěli jsme sál očistit od nepříznivých nánosů minulosti a vrátit mu jeho původní podobu, systém i vnitřní náplň. Nechtěli jsme mít mrtvé chaotické skladiště map, v němž se nikdo neorientoval a kde sbírky doslova trpěly, ale živou sbírku, jako hlavní pramen pro vědu a výzkum,“ uvedla ředitelka mapové sbírky Eva Novotná.
Sbírka slouží také veřejnosti
Mapová sbírka slouží nepřetržitě od roku 1913, kdy byla přestěhována na Albertov. Vznikla ale již v roce 1891 spolu s Geografickým ústavem UK a svým rozsahem je vskutku jedinečná. Podobné univerzitní kartografické sbírky se nachází až v Paříži či Oslu. V roce 1920 se stala státní mapovou sbírkou. Získala třetinu Vojenského vídeňského archivu po rozdělení Rakouské monarchie. V roce 1945 získala fondy ze zrušené německé univerzity a zkonfiskovaných zámeckých knihoven.
Co ve sbírce můžeme vidět?
Sbírka obsahuje mimo jiné mapu Čech či Moravy z roku 1580, rukopisnou mapu zobrazující okolí Berouna z roku 1600 i mapu od Jana Amose Komenského z roku 1727, která je druhou nejstarší, ale mnohem přesnější mapou Moravy. Sbírka obsahuje také velké množství unikátních glóbů, ten nejstarší nově restaurovaný byl vyroben v nizozemské dílně v roce 1602. Nalezneme v ní i některé rarity, například glóbus namalovaný na kraslici či obří nafukovací glóbus z roku 1831.
- Stav mapové sbírky v roce 2010 autor: Petr Jan Juračka, zdroj: natur.cuni.cz
- Stav sbírky v roce 2013 autor: M. Kowalski, zdroj: natur.cuni.cz
Digitalizace mapového fondu je v plném proudu
Jedna pětina zdejších mapových sbírek je již zdigitalizována. „Katalogizace a digitalizace nám umožňují kvalitně zpřístupnit a ochraňovat fondy. Badatelé mohou s našimi dokumenty pohodlně pracovat ze své pracovny a naše fondy jsou uloženy ve stabilním prostředí a nejsou vystavovány rizikovým faktorům,“ podotkla Novotná. Výrazně tak bylo vylepšeno prostředí pro samotné badatele. Až 20 tisíc historických map si zájemci mohou prohlížet na internetu v univerzitním repozitáři.
Staré stopy v současné krajině
U příležitosti zpřístupnění mapové sbírky bude spuštěn i projekt Staré mapy na stránkách http://www.staremapy.cz/. Ten slibuje, že „běžní uživatelé internetu mohou pomocí několika málo kliknutí vytvořit přitažlivou 3D vizualizaci starých map v Google Earth a sami překládat mapy přes současné satelitní snímky a porovnat proměny území v čase.“
