Před patnácti lety byla na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsaná židovská čtvrť v Třebíči, včetně hřbitova a baziliky svatého Prokopa. Šlo o dvanáctou – a zatím poslední – hmotnou památku na území České republiky, která se na seznam dostala.
Od roku 2003, kdy byla židovská čtvrť zapsána na seznam UNESCO, se počet turistů, kteří tento cíl ročně navštíví, téměř zdesetinásobil. Prvním místem, kam turisté zamíří, je informační centrum, ze kterého se vchází přímo do synagogy. Jen loni jím prošlo třicet tisíc lidí.
„Zadní synagoga byla postavena v roce 1669 a do dvacátých let byla využívána k náboženským účelům. Později až do devadesátých let sloužila jako skladiště. Dnes je symbolem židovské čtvrti,“ řekla místostarostka Třebíče Marie Černá (Třebíč můj domov).
Uvnitř si lidé mohou prohlédnout historické nápisy na zdech, ale i model čtvrti se všemi sto dvaceti šesti domy. Podle webu Národního památkového ústavu kompletně zachovalý půdorys židovské čtvrti představuje původní rozsah ghetta vzniklého na území sevřeném řekou Jihlavou a návrším Hrádek.
Na místě mělo vyrůst panelové sídliště
Nechybělo však mnoho a celá čtvrť mohla v sedmdesátých letech zmizet – na jejím místě totiž mělo vyrůst panelové sídliště. Nikdo na to ale tenkrát nenašel peníze. Desítky milionů korun se naopak o dvacet let později investovaly právě do její záchrany.
„Po celá staletí tady nebyly žádné problémy mezi křesťany a židy, a to byl jeden z hlavních motivů k zápisu na seznam UNESCO,“ vysvětlila Marie Černá.
V uplynulých letech se podařilo opravit bývalou židovskou školu, nemocnici i řadu dalších městských i soukromých objektů. „Možná se zdají být opravy pomalé, jsou ale přirozené, nemá to být naleštěný Disneyland,“ řekl současný radní Pavel Heřman.
Židovská čtvrť začala ožívat v devadesátých letech
Právě Pavel Heřman – jako první starosta města po roce 1989 – stál od počátku u rozvoje židovské čtvrti. První zásahy začaly už na začátku 90. let opravou infrastruktury. Teprve později následovala obnova jednotlivých domů. Status kulturní památky jich má dnes dvacet sedm. Na jejich opravy pravidelně přispívá město, i když podle Pavla Heřmana jen maximálně několika sty tisíci korun.
V židovské čtvrti jsou restaurace, hotely, umělecké ateliéry i sídla firem a další provozovny. Pro některé podnikatele jde o strategické místo a peníze od turistů pro ně představují významný podíl na tržbách.
„Když jsme začali s opravou našeho domu, věděli jsme, že to bude složitější, protože je přímo kulturní památkou. S památkáři jsme spolupracovali už ve fázi projektu a vycházeli nám vstříc,“ říká podnikatel Ondřej Chládek. Jeho firmu živí z části právě návštěvníci, které město přiláká do židovské čtvrti.
O koupi domů podnikatelé příliš zájem nemají
Čtvrť láká davy turistů, byty a domy se v ní ale příliš neprodávají. Podle realitních kanceláří tam trvá prodej i čtyřikrát déle než jinde v Třebíči. Jen výjimečně někdo tuto lokalitu preferuje.
Podle realitních makléřů se byt v Třebíči podaří prodat do tří měsíců, rodinný dům do půl roku. V židovské čtvrti není neobvyklé prodávat nemovitost rok, celý dům i dva. Jen výjimečně podle nich někdo hledá přímo židovské město.
Nezájem vychází ze specifika místa, ne z toho, že je památkou. Některé nemovitosti jsou příliš stinné, jiné vlhké, mají složité uspořádání nebo dostupnost. Kupce odrazují také omezené možnosti parkováni a malé nebo žádné zahrádky u domů.
Problematické parkování by mohl vyřešit parkovací dům
Aktuálním problémem židovské čtvrti je parkování. Obyvatelé a podnikatelé musí mít povolení od města. To ale nezaručí, že najdou pro auto volné místo. Podle radního Pavla Heřmana jde ale stále jen o dočasné řešení, v budoucnu by měl pomoci parkovací dům. Bude to ale na soukromém investorovi. Jednou z možností by podle Heřmana bylo využít k tomu bývalou tovární budovu na Havlíčkově nábřeží.
Kromě aut se radnice snaží z ulic židovské čtvrti dostat i nádoby na odpad. Druhým rokem funguje systém, kdy lidé mají popelnice uschované a odpad vynášejí v pytlích před domy jen v konkrétní svozovou dobu dvakrát v týdnu.
Židovská čtvrť se hřbitovem byla spolu s bazilikou sv. Prokopa zapsána na seznam UNESCO 3. července 2003. „K její záchraně pomohl úvěr od amerického kongresu,“ řekl Pavel Heřman. Původně půjčoval jen na revitalizace panelových sídlišť, která ale byla v Třebíči po roce 1989 stará jen několik málo let. České banky tehdy půjčovaly na privatizace, ale ne na opravy kanalizací.
„Potřebovali jsme čtyřicet milionů. Kongres jsme přesvědčili, že pro nás má židovské město přednost,“ řekl radní. Rekonstrukci vodovodu, kanalizace a elektřiny se podařilo dokončit během dvou let, podle Pavla Heřmana i díky tehdejší méně sešněrované legislativě a vstřícnějším postojům vlastníků nemovitostí.
- Historické jádro Prahy (1992)
Historické jádro Českého Krumlova (1992)
Historické jádro Telče (1992)
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
Kutná Hora: historické jádro města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (1995)
Kulturní krajina Lednice-Valtice (1996)
Vesnice Holašovice (1998)
Zahrady a zámek v Kroměříži (1998)
Zámek v Litomyšli (1999)
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
Vila Tugendhat v Brně (2001)
Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči (2003)
Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří (2019; s německým Saskem)
Kladrubský hřebčín (2019) - Slovácký verbuňk (2005)
Masopust (2010)
Sokolnictví (2010; kromě ČR se týká deseti dalších zemí)
Jízda králů (2011)
Loutkářství (2016; společně se Slovenskem)
Modrotisk (2018; společná nominace Rakouska, Německa, Maďarska, Slovenska a ČR)
