Na pohraniční pevnůstce ve Vratěníně na Znojemsku, jejíž jeden roh v květnu odstranil student Ondřej Bělica, se objevila namalovaná česká vlajka. A stavební úřad ve Vranově už majitele bunkru vyzval k tomu, aby uřezaný roh zakryl. Z místa se přitom stala turistická atrakce.
Student Ondřej Bělica před několika týdny za pomocí diamantového lana odřízl část betonového bunkru a otevřel průhled zevnitř do krajiny.
Studentův krok, který je součástí komunitního projektu Bunkr-Kunst, vyvolal mnoho nesouhlasných reakcí na sociálních sítích. Bělicu podpořilo Vysoké učení technické v Brně, kde studuje na fakultách architektury a výtvarného umění.
Vraťte bunkr do původního stavu, vyzval úřad
Stavební úřad ve Vranově, kam Vratěnín spadá, už vyzval majitele bunkru Jaroslava Zelinku, aby budovu uvedl v souladu se stavebním zákonem do původního stavu. „Podmínky jsou zakrytí toho otvoru, který vznikl odřezáním rohu, jeho odstranění z mého pozemku a doložení jeho ekologické likvidace,“ řekl Zelinka.
Počin studenta prošetřovala také policie. Ta ale nezjistila žádný trestný čin a případ odložila. „Uvedeným jednáním nebyl spáchán žádný přestupek ani trestný čin a proto jsme celou věc odložili,“ uvedl mluvčí policie Petr Zámečník.
Podle starosty Vratěnína Martina Kincla se už z bunkru stala turistická atrakce.
Debata o přístupu k válečným objektům
Bělica po svém činu řekl, že jeho cílem je rozvířit debatu o tom, jak v současnosti přistupovat k desetitisícům dysfunkčních válečných objektů. „Jde o to přiblížit architektonické kvality a konstrukční kvality bunkrů lidem. Projekt experimentální a komunitní platformou otevírá otázku, jaký potenciál mají tyto post-armádní objekty v současnosti a budoucnosti,“ vysvětluje.
Spolek přátel československého opevnění uvedl, že se studentským záměrem nesouhlasí. „Jsme ochotni pochopit ničení některých objektů v rámci třeba výstavby silnic nebo železnic, ale v tomto případě nám to přijde krajně nevhodné,“ říká Ondřej Toman ze spolku.
Stejným nadšencem do bunkrů je i majitel toho ve Vratěníně Jaroslav Zelinka. Vlastní jich sedm a Ondřeje Bělicu podpořil. „Myslím si, že jsem těch bunkrů sám objel dost, spousta z nich je v naprosto žalostném stavu. Mně přijde jako daleko větší pohanění historie nacpat takovou věc odpadky až po vrch,“ říká Jaroslav Zelinka.
