Poklad století ležel na poli u D11. Nálezce dostal za stovky denárů dva miliony

Archeologové našli na Pardubicku více než 1200 mincí z doby Boleslava II. (972–999). Poklad má podle předběžných odhadů hodnotu přes 23 milionů korun, historicky je ale jeho cena nevyčíslitelná. Místo nálezu proto bylo v posledních měsících nejstřeženějším archeologickým nalezištěm u nás a stále ho monitoruje policie. Nález navíc obsahuje i dosud neznámé varianty mincí.

Část mincí našel už loni v listopadu náhodný nálezce jen několik set metrů od dálnice D11. Poklad z přelomu 10. a 11. století ležel jen několik centimetrů pod zemí na poli u Chýště.

Stav mincí je naprosto unikátní

První část pokladu, kde bylo asi 780 mincí a jejich úlomků, zveřejnilo Východočeské muzeum už na začátku roku. Archeologové mezitím dál prohledávali okolí nálezu pomocí detektorů kovů a podařilo se jim najít dalších 745 mincí a jejich částí. Podle vzhledu mincí a charakteru jejich poškození zřejmě nádobu, ve které byly ukryté,  poškodila orba. Část mincí tak byla roztahaná po celém poli.

Podle ředitele muzea Tomáše Libánka je hodnota pokladu historicky nevyčíslitelná. „Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za nález století, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii. Pro odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má nález mimořádnou pramennou hodnotu přesahující naše hranice,“ zhodnotil poklad numismatik muzea Petr Vorel.

Denáry byly ražené knížetem Boleslavem II. v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. „Nedochovalo se jich mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví,“ dodává numismatik muzea Ladislav Nekvapil. Nález navíc obsahuje i zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jen jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí.

Mince mohly sloužit na žold nebo vykoupení míru

Stříbrné denáry mají velikost jako současná korunová mince. Nepoužívaly se ale jako běžné platidlo. Za jednu takovou minci by člověk v 10. století mohl bez problémů vyžít až dva měsíce. Hodnota pokladu proto byla mimořádná i na tehdejší dobu.

2 minuty
Denárový poklad z Pardubicka považují numismatici za nález století
Zdroj: ČT24

Podle archeologů asi nádobu s mincemi někdo ve spěchu uložil do země vedle tehdejší důležité obchodní cesty. Podle lesku byla většina mincí zřejmě čerstvě vyražená. „Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ dodal Nekvapil.

Kdo a proč poklad převážel, nikdo s jistotou neví. Historici se ale domnívají, že mince mohly putovat do Polska buď jako žold pro armádu, nebo jako vykoupení míru, případně platba za mezinárodní obchod. Mohlo jít i o ukrytý lup.

Kraj chtěl částkou motivovat další nálezce

Pardubický kraj nálezci vyplatil odměnu dva miliony korun. „Kdybychom postupovali podle zákona, kde se odměna stanovuje z ceny drahého kovu, ze kterého je nález vyroben, činilo by nálezné přibližně 11 000 korun. Tato zanedbatelná částka by znamenala ztrátu motivace pro další nálezce, což může vést k neodevzdání podobných hodnotných nálezů,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Východočeské muzeum chce poklad představit veřejnosti od 21. září do 16. října na výstavě Denárový poklad století. Současně s chystanou výstavou vydá také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznatky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na náměstí v Postoloprtech se potkávají Oldřich s Boženou

Postoloprty na Lounsku dokončují největší investici v historii města, kterou je rekonstrukce náměstí za 115 milionů korun. Její součástí je i obří vydlážděná mozaika. V celku si ji půjde nejlépe prohlédnout z výšky. Zobrazuje pověst o setkání Oldřicha a Boženy. Podle kroniky se tak stalo právě u Postoloprt, když byl kníže na lovu.
před 1 hhodinou

Modernizace železničního uzlu Česká Třebová má za sebou první rok

Nové koleje i nádražní objekty vyrostly během prvního roku modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Investice za téměř dvacet miliard je plánována na šest let. Má přinést bezpečnější a rychlejší průjezd vlaků i pohodlnější cestování. Lidé pocítí dopad stavebních prací hlavně v druhé polovině oprav.
před 2 hhodinami

Z Bedřichova po konci vleků odcházejí i hoteloví hosté

Dlouholetý provozovatel, který měl v Bedřichově v Jizerských horách celkem pět vleků, už ve středisku podnikat nechce. Místní proto hledají cestu, jak v budoucnu provoz obnovit. Uzavření sjezdovek už dopadá na některé podnikatele.
před 2 hhodinami

Na přelomu roku se čeká sníh a teploty pod průměrem

Na přelomu roku do Česka přijde zima. Teploty i přes den budou jen mírně nad nulou, hlavně na horách bude sněžit a lze očekávat sněhové jazyky i závěje, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ani v prvním týdnu roku 2026 se ráz počasí příliš nezmění.
před 12 hhodinami

Lipno zamrzá, bruslit na něm je ale zatím hazard

Lipenské jezero postupně zamrzá. Místy má sice led tloušťku kolem čtyř až pěti centimetrů, zatím ale netvoří dostatečně souvislou plochu. Přesto na něj už někteří nedočkavci navzdory nebezpečí vstupují. Možnosti bruslení závisí na intenzitě mrazů. Ke zprovoznění bruslařské magistrály propojující Frymburk, Přední Výtoň a Lipno nad Vltavou musí mrznout deset až patnáct dnů.
před 12 hhodinami

Porodnost i letos klesne na další historické minimum

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.
před 13 hhodinami

Čtyři tisíce litrů fridexu uniklo na univerzitním kampusu v Hradci Králové

Z chladicího potrubí v budovaném lékařském kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové ve čtvrtek uniklo kolem čtyř tisíc litrů fridexu, nemrznoucí chladicí kapaliny, která slouží k ochraně před zamrznutím v zimě či přehříváním v létě. Hasiči kapalinu rozlitou v přízemí budovy odčerpali. Mimo objekt se fridex nedostal, životní prostředí to neohrozilo. Příčinou havárie byla technická závada na potrubí, řekla mluvčí hasičů Zuzana Strouhalová.
před 14 hhodinami

Poškozené trakční vedení zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze

Poškozené trakční vedení dopoledne zkomplikovalo provoz na hlavním nádraží v Praze. Vlaky zhruba půlhodinu nejezdily do Libně, Vysočan a Holešovic, směrem do Vršovic a na Smíchov byla doprava omezená. Oznámil to mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Co bylo příčinou poškození, podle něj železničáři zjišťují.
před 22 hhodinami
Načítání...