Poklad století ležel na poli u D11. Nálezce dostal za stovky denárů dva miliony

Archeologové našli na Pardubicku více než 1200 mincí z doby Boleslava II. (972–999). Poklad má podle předběžných odhadů hodnotu přes 23 milionů korun, historicky je ale jeho cena nevyčíslitelná. Místo nálezu proto bylo v posledních měsících nejstřeženějším archeologickým nalezištěm u nás a stále ho monitoruje policie. Nález navíc obsahuje i dosud neznámé varianty mincí.

Část mincí našel už loni v listopadu náhodný nálezce jen několik set metrů od dálnice D11. Poklad z přelomu 10. a 11. století ležel jen několik centimetrů pod zemí na poli u Chýště.

Stav mincí je naprosto unikátní

První část pokladu, kde bylo asi 780 mincí a jejich úlomků, zveřejnilo Východočeské muzeum už na začátku roku. Archeologové mezitím dál prohledávali okolí nálezu pomocí detektorů kovů a podařilo se jim najít dalších 745 mincí a jejich částí. Podle vzhledu mincí a charakteru jejich poškození zřejmě nádobu, ve které byly ukryté,  poškodila orba. Část mincí tak byla roztahaná po celém poli.

Podle ředitele muzea Tomáše Libánka je hodnota pokladu historicky nevyčíslitelná. „Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za nález století, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii. Pro odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má nález mimořádnou pramennou hodnotu přesahující naše hranice,“ zhodnotil poklad numismatik muzea Petr Vorel.

Denáry byly ražené knížetem Boleslavem II. v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. „Nedochovalo se jich mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví,“ dodává numismatik muzea Ladislav Nekvapil. Nález navíc obsahuje i zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jen jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí.

Mince mohly sloužit na žold nebo vykoupení míru

Stříbrné denáry mají velikost jako současná korunová mince. Nepoužívaly se ale jako běžné platidlo. Za jednu takovou minci by člověk v 10. století mohl bez problémů vyžít až dva měsíce. Hodnota pokladu proto byla mimořádná i na tehdejší dobu.

Nahrávám video

Podle archeologů asi nádobu s mincemi někdo ve spěchu uložil do země vedle tehdejší důležité obchodní cesty. Podle lesku byla většina mincí zřejmě čerstvě vyražená. „Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ dodal Nekvapil.

Kdo a proč poklad převážel, nikdo s jistotou neví. Historici se ale domnívají, že mince mohly putovat do Polska buď jako žold pro armádu, nebo jako vykoupení míru, případně platba za mezinárodní obchod. Mohlo jít i o ukrytý lup.

Kraj chtěl částkou motivovat další nálezce

Pardubický kraj nálezci vyplatil odměnu dva miliony korun. „Kdybychom postupovali podle zákona, kde se odměna stanovuje z ceny drahého kovu, ze kterého je nález vyroben, činilo by nálezné přibližně 11 000 korun. Tato zanedbatelná částka by znamenala ztrátu motivace pro další nálezce, což může vést k neodevzdání podobných hodnotných nálezů,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Východočeské muzeum chce poklad představit veřejnosti od 21. září do 16. října na výstavě Denárový poklad století. Současně s chystanou výstavou vydá také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznatky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 13 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 14 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 18 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...