Rekonstrukce Hlávkova mostu v Praze začala. Není to však na první pohled patrné, protože mostní konstrukce se zatím nijak nedotkla. První etapou tolik potřebné opravy totiž je stavba kolektoru, do kterého se přeloží inženýrské sítě umístěné zatím v Hlávkově mostě. Kolektor povede pod Vltavou v hloubce až 35 metrů, město za jeho stavbu zaplatí 460 milionů korun.
Pod Vltavou vzniká kolektor, odlehčí Hlávkovu mostu. Ten pak čeká rekonstrukce
3 minuty
UDÁLOSTI: Začala jedna z nejvýznamnějších současných pražských staveb
Stavbu nového pražského kolektoru zahájilo v týdnu uložení dřevěné sošky svaté Barbory, která je patronkou lidí pracujících v podzemí. Její přízeň budou dělníci potřebovat déle než rok, kolektor dlouhý 413 metrů má být hotový v červnu 2018.
„Tato stavba je jednou z nejvýznamnějších v současnosti v Praze. Málokdo si uvědomuje, jak podzemní infrastruktura, jako jsou vodovody, kanalizace nebo právě kolektory, ovlivňuje život ve městě,“ řekla při zahájení prací pražská radní pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice).
Kolektor je potřeba mít hotový před zahájením prací na Hlávkově mostě, který opravu nutně potřebuje již léta, ale až nyní, kdy je hotová alespoň část vnitřního silničního okruhu města, ji magistrát vážně připravuje. Přes most vede Severojižní magistrála a jeho uzavření nebo výrazné zúžení by před dokončením objízdné trasy, kterou okruh tvoří, bylo těžko představitelné.
Stav mostu s inženýrskými sítěmi, které by se měly do kolektoru přestěhovat, souvisí. Již loni na to v materiálu pro městskou radu upozornili pražští úředníci. „Součastný stav uložení, druhu a množství trubních a kabelových vedení zejména na klenbové části Hlávkova mostu odporuje všem současným technickým normám a je zdrojem havarijních stavů na mostovce,“ stojí v dokumentu.
Podle ředitele stavební firmy Subterra Ondřeje Fuchse vzniká v Praze první nový kolektor po sedmi letech, kdy byl dokončen kolektor na Václavském náměstí. „Jejich historie sahá do 60. let, kdy město stavělo v oblasti Žižkova a Karlína mělce uložené kolektory,“ dodal. První ražené kolektory se začaly stavět v 80. letech, dnes již jejich délka dosahuje přibližně 90 kilometrů.
Kolektory jsou chodby vysoké 2,4 metru a široké 2,7 metru. Jsou v nich uloženy veškeré inženýrské sítě – například elektrické vedení, vodovodní a plynové potrubí, telefonní nebo optické kabely – které je možné snadno kontrolovat, udržovat a vyměňovat bez zásahu do povrchu ulice. Kolektory spravuje firma Kolektory Praha, kterou vlastní město. V minulosti bylo možné se do pražského podzemí podívat v rámci pravidelných prohlídek kolektorů. Ty však městská společnost z bezpečnostních důvodů zrušila.
GALERIE
Labyrint pražského podzemí: Evropský unikát
