Stále více dětí se vyhýbá tělocviku. Několik tisíc žáků je z něj v Česku omluveno úplně. Podle odborníků by se hodiny tělesné výchovy měly přizpůsobit i těm, kteří mají skutečně zdravotní problémy.
Místo sedů lehů jen sed – a to na lavičce. Z jednadvaceti děvčat druhého ročníku cukrářek dnes cvičí jenom pět. Důvody jsou bolavá ruka, nevolnost nebo uzavřené známky. Podle učitele tělesné výchovy Romana Stejskala se situace zhoršuje a nalézt motivaci žáků k pohybu je obtížné. „Rodiče samozřejmě nepovažují tělesnou výchovu za stěžejní předmět a z toho důvodu pro ně není problém podepsat omluvenku,“ řekl Ondřej Ješina z Univerzity Palackého v Olomouci.
Podle odborníků začíná problém už na základních školách. „Nevím, čím to je, ale děvčata od sedmého ročníku, nemají rády pohyb, nemají rády nic,“ uvedl učitel tělesné výchovy Karel Švehla. Čtyři dívky z jeho třídy se balonu nedotknou celoročně, na hodiny tělesné výchovy nedochází vůbec. „Nejsem si jistý, jestli k tomu lékaři přistupují objektivně. Jestli problém nevzniká tak, že děti přijdou k lékaři, nechce se jim cvičit a on je uvolní,“ uvedl Švehla.
Počet dětí, které nemusí ve škole cvičit, podle odborníků ale může ovlivnit také samotná škola. „Z tělesné výchovy uvolňuje ředitel na základě posudku lékaře. V praxi to potom vypadá, že ředitel nezpochybňuje posudek lékaře. Myslím si, že i to je špatně,“ řekl Ješina.
Škola by podle něj měla zajistit výuku tělocviku pro všechny žáky, i pro děti se zdravotními problémy. Alternativou může být zdravotní tělesná výchova, která by ale nebyla řešením pro ty, kteří si zapomenou třeba úbor.
Na základních a středních školách se vzdělává asi milion žáků. Z tělocviku je jich uvolněných až patnáct tisíc, tedy 1,5 procenta žáků. Podle zkušenosti učitelů na některých školách necvičí pravidelně až 20 procent dětí.
