TIP NA VÝLET: Za tajemstvím Pohádky máje

Brněnsko - Krajinou Viléma Mrštíka zasvěcení nazývají oblast kolem Podkomorské hájenky nedaleko Ostrovačic. V tomto krásném kraji nechal spisovatel prožívat milostné chvíle hlavní postavy svého románu „Pohádka máje“. Lokalita mezi brněnskou přehradou a Ostrovačicemi nabízí hustou síť pěšin a cest. Ty přímo vybízí ke krátkým i delším vycházkám, pěšky i na kole. V zimě je pak lokalita vyhledávána milovníky běžek.

Oblast světlých listnatých lesů je protkána hustou sítí turistických značek. Trasa označená červeně vede od Podkomorské myslivny k brněnské přehradě, zelená značka z Obory k Masarykovu okruhu, žlutá vás zavede od Rakovce k vesnici Hvozdec a modrá turistická trasa začíná na hradě Veveří a končí v městské části Žebětín. V přírodním parku Podkomorské lesy se ukrývá také několik studánek. Mezi ty nejznámější patří Ríšova a Helenčina – studánky Mrštíkových hrdinů.

Helenčina Studánka

Nahrávám video

Studánka leží na křižovatce červené a zelené turistické značky pod Lipovým vrchem (478 m n.m.). Helenčin pramínek vyvěrá pod kamennou zdí na upraveném prostranství. Dříve byla studánka opatřena roubením z dubového dřeva. Později se dočkala kamenné klenby. Nad pramen vytvořil brněnský výtvarník Oldřich Martínek bronzový reliéf, který román o lásce pražského Ríši k neposkvrněné dceři místního hajného Helence připomíná.

Ríšova Studánka

Od Helenčiny studánky se k Ríšově dostanete za necelou hodinu pomalé chůze pomocí zeleného značení. Její okolí sice není tak upravené, zato o to romantičtější. Studánka je pramenem potoka Rakovce, který protéká Kočičím žlebem a vlévá se do Brněnské přehrady. Jeho voda ale už delší dobu není pitná.

Podkomorská myslivna

Na rozhraní mezi západním okrajem Podkomorských lesů a Boskovickou brázdou stojí Podkomorská myslivna, kde žila Helenka z Mrštíkova románu. Ve skutečnosti tam žila lesníkova dcera Helenka Nováčková, kterou se spisovatel nechal pro svoje dílo inspirovat. Místo se po vydání „Pohádky máje“ stalo vyhledávaným cílem mnoha turistů. Před myslivnou stojí  mramorová socha  Helenky od akademického sochaře Emila Hlavici. Donedávna býval v hájence památník Pohádky máje, který byl přesunut do Ostrovačic.

Vznik „Pohádky máje“

Snad nejvíce proslavil Ostrovačice spisovatel Vilém Mrštík svým románem „Pohádka máje“. Román pojednává o lásce mezi studentem Richardem, synovcem místního faráře, a mladičkou dcerou hajného na Podkomorské myslivně.

Před napsáním románu sepsal mladý Vilém Mrštík (20 let) povídku „Improvisace“, která byla uveřejněna v roce 1883 ve druhém ročníku almanachu moravské omladiny Zora. K uveřejnění díla použil Mrštík pseudonym V. Manfred Jimramovský. Již v této povídce nazývá sám sebe Richardem Muchou, postava Helenky se však prozatím neobjevuje. Naopak v ní vystupují postavy dvou dívek, Miluška (vlastním jménem Emilie Topinková) a Gavrila (vlastním jménem Cyrila Blažíčková). Obě dívky byly předlohou pro postavu Helenky. V roce 1891 se Mrštík k tomuto tématu vrátil a napsal samotný román.

Román je jen velmi částečně autobiografií autora, protože sám v něm vystupuje jako Ríša, naprostá většina děje je však pouze autorovou fantazií a možná i přáním. Podle svědectví Mrštíkových současníků měl, podobně jako postava Ríši, mnoho žáru k mladým děvčatům a vždycky k některé rychle vzplanul a vyznal jí lásku. Na druhou stranu byl však velmi zdvořilý a upřímný.

K románu inspirovala Mrštíka krása zdejší krajiny, kterou rád navštěvoval a i po té, co se rodina odstěhovala z Ostrovačic do Brna, rád se sem, zejména ve svých studentských letech, vracel a vzpomínal. S Ostrovačicemi jej pojilo také přátelství  s místním studentem Lambertem Valnohou. Jedna historka dokonce tvrdí, že „Improvisaci“ a dokonce ani „Pohádku máje“ nenapsal Mrštík, ale Valnoha. Ten však spáchal sebevraždu a svědkové, kteří tvrdili, že Valnoha psal román, jeho rukopis v jeho pokoji nenašli. Tak vznikla domněnka, že Mrštík jej Valnohovi ukradl. To je však pouhá smyšlenka, která se již nikdy nikomu nepodaří prokázat či vyvrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
4. 9. 2026

Obce investovaly do zadržování vody. Když ale neprší, není co zadržovat

Rybníky, mokřady nebo propustné povrchy pomáhají obcím na jihu Moravy zadržovat vodu v krajině. Některá opatření fungovala několik let, letošní dlouhodobé sucho ale ukazuje jejich limity. Když neprší a vysychají i potoky, není vodu kde vzít.
24. 8. 2026

Hrneček u studánky neznamená, že voda je pitná, varují odborníci

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií a dalších mikroorganismů. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Hygienici i vodohospodáři obecně nedoporučují pít vodu ze studánek bez předchozího rozboru. Nejde totiž o veřejné zdroje pitné vody, a jejich kvalita proto nemusí být ze zákona pravidelně kontrolována.
22. 8. 2026

Na jihu Moravy byly po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Ve čtvrtek kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku byl na dvou úsecích železnice zastavený provoz vlaků. Na tratích byly nánosy bahna, uvedly České dráhy (ČD).
20. 8. 2026Aktualizováno21. 8. 2026

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
20. 8. 2026

VideoSečteno: Jihomoravský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 18. srpna se věnoval Jihomoravskému kraji.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Českem prošly silné bouřky. Hasiči napříč zemí evidovali stovky výjezdů

Českem v pondělí prošly silné bouře. Meteorologové před nimi už dopoledne zpřísnili pro jihovýchod země výstrahu. Bouřky doprovázel přívalový déšť, kroupy i silné nárazy větru. Ve Skutči na Pardubicku byl zaznamenán náraz větru přes sto kilometrů za hodinu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hasičům v některých oblastech v důsledku bouřek výrazně přibylo výjezdů. Celkem od dvanácté do osmnácté hodiny evidovali více než 550 případů technických pomocí. Ve východních Čechách a na Vysočině bouře způsobily výpadky elektřiny.
17. 8. 2026Aktualizováno17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.