TIP NA VÝLET: Za tajemstvím Pohádky máje

Brněnsko - Krajinou Viléma Mrštíka zasvěcení nazývají oblast kolem Podkomorské hájenky nedaleko Ostrovačic. V tomto krásném kraji nechal spisovatel prožívat milostné chvíle hlavní postavy svého románu „Pohádka máje“. Lokalita mezi brněnskou přehradou a Ostrovačicemi nabízí hustou síť pěšin a cest. Ty přímo vybízí ke krátkým i delším vycházkám, pěšky i na kole. V zimě je pak lokalita vyhledávána milovníky běžek.

Oblast světlých listnatých lesů je protkána hustou sítí turistických značek. Trasa označená červeně vede od Podkomorské myslivny k brněnské přehradě, zelená značka z Obory k Masarykovu okruhu, žlutá vás zavede od Rakovce k vesnici Hvozdec a modrá turistická trasa začíná na hradě Veveří a končí v městské části Žebětín. V přírodním parku Podkomorské lesy se ukrývá také několik studánek. Mezi ty nejznámější patří Ríšova a Helenčina – studánky Mrštíkových hrdinů.

Helenčina Studánka

Nahrávám video

Studánka leží na křižovatce červené a zelené turistické značky pod Lipovým vrchem (478 m n.m.). Helenčin pramínek vyvěrá pod kamennou zdí na upraveném prostranství. Dříve byla studánka opatřena roubením z dubového dřeva. Později se dočkala kamenné klenby. Nad pramen vytvořil brněnský výtvarník Oldřich Martínek bronzový reliéf, který román o lásce pražského Ríši k neposkvrněné dceři místního hajného Helence připomíná.

Ríšova Studánka

Od Helenčiny studánky se k Ríšově dostanete za necelou hodinu pomalé chůze pomocí zeleného značení. Její okolí sice není tak upravené, zato o to romantičtější. Studánka je pramenem potoka Rakovce, který protéká Kočičím žlebem a vlévá se do Brněnské přehrady. Jeho voda ale už delší dobu není pitná.

Podkomorská myslivna

Na rozhraní mezi západním okrajem Podkomorských lesů a Boskovickou brázdou stojí Podkomorská myslivna, kde žila Helenka z Mrštíkova románu. Ve skutečnosti tam žila lesníkova dcera Helenka Nováčková, kterou se spisovatel nechal pro svoje dílo inspirovat. Místo se po vydání „Pohádky máje“ stalo vyhledávaným cílem mnoha turistů. Před myslivnou stojí  mramorová socha  Helenky od akademického sochaře Emila Hlavici. Donedávna býval v hájence památník Pohádky máje, který byl přesunut do Ostrovačic.

Vznik „Pohádky máje“

Snad nejvíce proslavil Ostrovačice spisovatel Vilém Mrštík svým románem „Pohádka máje“. Román pojednává o lásce mezi studentem Richardem, synovcem místního faráře, a mladičkou dcerou hajného na Podkomorské myslivně.

Před napsáním románu sepsal mladý Vilém Mrštík (20 let) povídku „Improvisace“, která byla uveřejněna v roce 1883 ve druhém ročníku almanachu moravské omladiny Zora. K uveřejnění díla použil Mrštík pseudonym V. Manfred Jimramovský. Již v této povídce nazývá sám sebe Richardem Muchou, postava Helenky se však prozatím neobjevuje. Naopak v ní vystupují postavy dvou dívek, Miluška (vlastním jménem Emilie Topinková) a Gavrila (vlastním jménem Cyrila Blažíčková). Obě dívky byly předlohou pro postavu Helenky. V roce 1891 se Mrštík k tomuto tématu vrátil a napsal samotný román.

Román je jen velmi částečně autobiografií autora, protože sám v něm vystupuje jako Ríša, naprostá většina děje je však pouze autorovou fantazií a možná i přáním. Podle svědectví Mrštíkových současníků měl, podobně jako postava Ríši, mnoho žáru k mladým děvčatům a vždycky k některé rychle vzplanul a vyznal jí lásku. Na druhou stranu byl však velmi zdvořilý a upřímný.

K románu inspirovala Mrštíka krása zdejší krajiny, kterou rád navštěvoval a i po té, co se rodina odstěhovala z Ostrovačic do Brna, rád se sem, zejména ve svých studentských letech, vracel a vzpomínal. S Ostrovačicemi jej pojilo také přátelství  s místním studentem Lambertem Valnohou. Jedna historka dokonce tvrdí, že „Improvisaci“ a dokonce ani „Pohádku máje“ nenapsal Mrštík, ale Valnoha. Ten však spáchal sebevraždu a svědkové, kteří tvrdili, že Valnoha psal román, jeho rukopis v jeho pokoji nenašli. Tak vznikla domněnka, že Mrštík jej Valnohovi ukradl. To je však pouhá smyšlenka, která se již nikdy nikomu nepodaří prokázat či vyvrátit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 6 hhodinami

V Brně má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovců a Starostů. Tématem debaty bude doprava

Sedm z deseti Brňanů považuje za zásadní problém města nedostupnost bydlení, více než šedesát procent pak jako podstatný problém vnímá automobilovou dopravu. Podle agentury Kantar má nejvyšší volební potenciál uskupení Lidovci a Starostové – Brno blíž lidem, následované uskupením ODS, TOP 09 a nezávislých. Na třetím místě je hnutí ANO. Pro více než polovinu obyvatel města představuje hlavní způsob přepravy MHD. Právě na téma dopravy se ve čtvrtek od 20:07 zaměří předvolební debata, kam byli pozváni lídři osmi uskupení s nejvyšším volebním potenciálem.
před 9 hhodinami

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
včera v 09:17

ČNB vydala pětitisícikorunu se speciálním přítiskem, vytvořily se na ni fronty

Pětitisícikorunu se speciálním přítiskem si na pobočkách České národní banky (ČNB) v Praze, v Brně, v Ostravě a v Hradci Králové během úterka pořídily tisíce lidí, uvedla mluvčí centrální banky Petra Vlčková. Bankovky budou k dispozici na pokladnách ČNB i ve středu opět od 7:30 do 16:00. Centrální banka je bude nabízet do vyčerpání zásob. Celková emise je 200 tisíc kusů.
22. 9. 2026Aktualizováno22. 9. 2026

Tradice, nebo týrání? Ochránci zvířat protestují proti živým kačerům na hodech

Spolek Zvířata nejíme spustil kampaň, která reaguje na folklorní tradici dodržovanou v několika jihomoravských obcích, kde je kačer součástí hodového průvodu a stárci se snaží zabránit jeho ukradení. Ochránci zvířat to považují za týrání a vyzývají obce, aby tento zvyk změnily. Některé už živého kačera nahradily atrapou, nejčastěji slaměnou.
22. 9. 2026

Silničáři začali s přestavbou nebezpečného úseku mezi Brnem a Znojmem

Začala dlouho očekávaná přestavba silnice I/53 mezi Pohořelicemi a Lechovicemi. Vytížená silnice spojující Brno se Znojmem získá za dvě miliardy korun na většině své délky třetí pruh a mimoúrovňová křížení, zmizí také terénní vlny. Silnice tak bude především výrazně bezpečnější. Silničáři zahájili také přeložku silnice I/43 mezi Závistí a Černou Horou. Z úseku zmizí nebezpečné zatáčky.
18. 9. 2026

Zemřela Ludmila Javorová, žena tajně vysvěcená na kněze

V hospici v Rajhradě u Brna zemřela ve věku 94 let Ludmila Javorová, jedna z nejvýraznějších postav neoficiálních církevních struktur za komunistické totality. V roce 1970 ji biskup Felix Maria Davídek tajně vysvětil na kněze. Katolická církev později její svěcení označila za neplatné, Javorová se ale svého přesvědčení o kněžském povolání nezřekla. Na její úmrtí upozornil server Christnet.
17. 9. 2026

Ztracená a objevená socha Sirotci je vystavená v brněnské vile Löw-Beer

Víc než deset let ztracená a nedávno nalezená socha italského autora Antonia Tantardiniho Sirotci je vystavená ve schodišťové hale brněnské vily Löw-Beer. Socha původně stála ve vile Augusta Löw-Beera v ulici Hlinky, kterou město prodalo, a plastika zmizela. Poté, co rodina vypsala odměnu za její nalezení, našla se letos v únoru v depozitáři muzea ve Vyškově.
16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.