Dotkl jsem se papeže, vzpomíná už skoro stoletý senior, který se dostal na svatořečení Anežky České

Václav Lhotecký letos oslaví stovku. Narodil se tři roky po vzniku Československa, prožil druhou světovou válku i období totality. Za jeden z největších zážitků považuje svoji cestu do Říma na svatořečení Anežky České. Komunisté už tenkrát v listopadu 1989 věřící přes hranice pustili. To, že se Lhotecký dožil tak vysokého věku, považuje za dar od Ducha svatého.

Václav Lhotecký pochází ze šesti dětí, narodil se v roce 1921 v Radosticích na Brněnsku. Tam chodil i do obecné školy. „Chodili jsme bosí, peníze nebyly. A žádný papír, sešit, to nebylo. Ale byla tabulka orámovaná dřevem, kousek provázku a houbička. Tím se to mazalo,“ vzpomíná na školní docházku.

  • Seriál Paměťová stopa představuje osudy desítek lidí, kteří trpěli v totalitních režimech 20. století. Jde o lokální příběhy s nadregionálním přesahem. Dokumenty vznikají ve spolupráci s brněnskou pobočkou VHÚ Praha a AMERFO o.p.s.

Jedním z velkých zážitků pro něj byla výstava v Brně. „Byl jsem jako devítiletý chlapec s bratrem Františkem na výstavě soudobé kultury. Pamatuju si ty velké oblouky a hlavně mamuta,“ říká.

Když v Německu nabíral na síle nacismus, začal Václav Lhotecký studovat gymnázium v Ivančicích. „Tam jsem maturoval v roce 1941 z češtiny, z dějepisu a latiny. Bylo nás ve třídě devětadvacet, já jsem byl nejmenší,“ přiblížil senior.

Každý dostal mléko a chléb

Rodina měla malé hospodářství. Otec choval několik krav a prodával mléko. Na konci války se stalo útočištěm lidí ze Střelic i Brna. „Ve Střelicích bylo mnoho domů vypálených, tak přišli lidé k nám. Bylo jich u nás asi dvacet. Byli jsme schovaní ve sklepě. Byly tam brambory, na ně se daly deky, peřiny a tam jsme prožili to nejhorší. Maminka napekla chleba pro všechny. Každý dostal mléko a chléb,“ popsal.

Po válce v roce 1945 získal díky bratru Františkovi práci na okresním národním výboru v Brně. „Byl jsem tam tři roky. Všichni tam museli vstoupit do komunistické strany. Když ne, tak ven. Tak já jsem to podepsal. Když jsme se stěhovali, tak se legitimace spálila. To bylo veliké vyšetřování. A potom jsem vstoupil do lidové strany,“ vzpomíná Lhotecký.

8 minut
Paměťová stopa: Václav Lhotecký
Zdroj: ČT24

O hospodářství rodina přišla

Po komunistickém převratu v Československu v roce 1948 začala násilná kolektivizace zemědělství. Vykonstruované politické procesy s odpůrci režimu v padesátých letech ničily životy velkému množství lidí. Silně věřící rodina Václava Lhoteckého se překvapivě vyhnula větším potížím. O hospodářství ale přišla. „Zabrali pozemky, sebrali dobytek. Měli jsme čtyři tažné krávy, dvě jalovice a telata. Zůstala jedna kráva, se kterou se jezdilo na maličké políčko,“ přiblížil.

V roce 1952 se oženil s Marií Drábkovou. Vychovali dvě děti. „Seznámili jsme se u muziky. Chodili jsme na tancovačky do Střelic, do Radostic,“ vzpomíná. Nejdéle pracoval Lhotecký v brněnském Stavoprojektu, v oddělení, kde se projektovala zdravotnická zařízení. „Dělal jsem rozpočtáře. A tam se stavěly nemocnice, polikliniky, zdravotní střediska. Kolega byl horolezec, tak nás vozíval do Tater. Tak tam jsem byl mnohokrát a Slováky jsem si zamiloval,“ říká pamětník.

Václav Lhotecký se ženou
Zdroj: Soukromý archiv Václava Lhoteckého

Svatořečení Anežky České

Ještě než se zcela zhroutil režim v Československu, podařilo se do té doby nepředstavitelné, komunisté pustili v listopadu 1989 některé věřící přes hranice, na svatořečení Anežky České do Říma. Mezi těmi, kdo takto prožili vůbec první okamžiky duchovní i občanské svobody, byl právě i Václav Lhotecký. „To bylo veliké nadšení. Bylo ale těžké sehnat valuty, známí mi pomohli. Ze Střelic nás jelo asi osm,“ vzpomíná.

Nejsilnějším zážitkem pro něj bylo setkání s papežem Janem Pavlem II. „Podával jsem mu ruku. Byla tam ulička, seděl jsem třetí, tak jsem se ho dotkl,“ popisuje pamětník.

Letos oslaví Václav Lhotecký stovku. Má osm pravnoučat, stále rád čte, hlavně cestopisy, a chodí na svižné procházky. A také se stará o svou nevidomou švagrovou. „Má devadesát sedm roků, je slepá. Tak všechno musím nachystat napřed jí a potom sobě. To jsou dobré skutky,“ směje se. Seniorovi zase pomáhají skauti ze Střelic. V koronavirové krizi hlavně s nákupy. A jaké je tajemství jeho dlouhověkosti? Prý je to dar od Ducha svatého, vzkázal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 5 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 10 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 11 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 16 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...