Praha - Železné hory na západě Českomoravské vrchoviny - dříve centrum dolování železné rudy, dnes spíše krajina pro malíře či turisty. Pro hory, jež mají spíše ráz vrchoviny (nejvyšší vrch Vestec měří 668 metrů), je charakteristický příkrý zlomový svah na západě, na jihu padají do roviny u řeky Doubravy a na severu pozvolna přecházejí do Polabí. K Železným horám neodmyslitelně patří Keltové, roubené chalupy, dramatické rokle a táhlé hřebeny, zříceniny, přehrady - nebo třeba Tisíciletá lípa v Klokočově či prales Polom. A vzhledem k nutnosti uchovat krásu přírody i pro naše děti a vnuky vyhlásila vláda 27. března 1991 v části Železných hor Chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Na stejný den připadá i vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a Poodří.
Železnohorsko – přírodní perlou je prales Polom
Jde o území, které se může pochlubit nejsložitější geologickou skladbou v rámci Evropy. Na území CHKO je jedna Národní přírodní rezervace (Lichnice - Kaňkovy hory), 12 přírodních rezervací, 11 přírodních památek a 14 památných stromů. Geologicky patří hory mezi nejpestřejší a nejsložitější území v ČR, kde jsou na relativně malé ploše zastoupeny prakticky všechny geologické formace. Hlavní horninou jsou zde žuly a v dávných dobách se zde též rýžovalo zlato, čehož pozůstatkem jsou sejpy pocházející snad z období keltského osídlení.
A co zajímavého zde lze vidět? Nápadné jsou rokle, největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce. Zachovalo se tu několik zřícenin hradů (Lichnice nad Třemošnicí, Oheb či Vildštejn), jsou zde i zbytky středověkých tvrzí (například v Lipce). Významnou technickou památkou je vápenka v Závratci, kam se vápenec dopravoval lanovkou.
Jedním z nejstarších žijících památných stromů v ČR je Klokočovská lípa (též Tisíciletá) s odhadovaným stářím 1 000 let. Je v obci Klokočov na Havlíčkobrodsku. Tato lípa velkolistá má původní kmen, byť popraskaný a s objemnou otevřenou dutinou. Lípa byla údajně jedním ze stromů, které fungovaly jako směrník v pralesních mokřadech Libické obchodní stezky.
Přírodní perlou Železných hor je prales Polom jihovýchodně od Horního Bradla. Jedlobukový prales je pozůstatkem velkého hvozdu, který ve středověku pokrýval oblast Železných hor. Rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1933. V pralese rostly mohutné jedle, nazývané Královny. Nejmohutnější jedle byla nazývána Stará královna, která uschla v roce 1905. V roce 1977 bylo v pralese ještě deset jedlí s obvodem nad 300 cm, v roce 1981 jich zbývalo šest. Dnes zde zůstává poslední mohutná jedle, vysoká 45 metrů a s obvodem 350 cm, jejíž stáří je odhadováno na 250 let.
Unikátní krajina Broumovského výběžku
Severovýchodní výběžek Čech kolem historického města Broumov je pokladnicí přírodních zajímavostí. Zdejší po staletí osídlená krajina je známá především svými skalními městy, architekturou, ale je i významnou zásobárnou podzemní vody.
Uvnitř oblasti leží dvě národní přírodní rezervace (Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny), jedna národní přírodní památka (Polické stěny), tři přírodní rezervace a pět přírodních památek. V působnosti správy oblasti je i národní přírodní památka Babiččino údolí, která leží mimo oblast. Na území CHKO je v rámci soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 vyhlášeno osm evropsky významných lokalit a ptačí oblast.
Oblast podél řeky Odry je unikátně zachovalou údolní nivou
CHKO Poodří leží na rozhraní dvou základních geologických celků naší republiky - Českého masivu a Západních Karpat. Nachází se v Moravskoslezském kraji a zasahuje na území okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Ostrava.
Hlavním posláním je ochrana zachovalých, mimořádně hodnotných, nivních mokřadních ekosystémů a lužních lesů. Poodří má oproti jiným chráněným územím v České republice nízký podíl lesa (lesy pokrývají cca 10 procent územní). Na území je v současné době vyhlášeno celkem deset zvláště chráněných území - jedna národní přírodní rezervace (Polanská niva), sedm přírodních rezervací a dvě přírodní památky. Nejstarší je přírodní rezervace Polanský les (vyhlášená v roce 1970) a nejmladší přírodní rezervace Bažantula (z roku 2009).
