Ostrava - Za skandální považuje pálení ropných odpadů z Ostravy v čížkovické cementárně v Ústeckém kraji ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Prohlásil to na návštěvě Moravskoslezského kraje, při níž se podíval i na laguny Ostramo - jednu z největších ekologických zátěží v zemi. Za jejich likvidaci platí stát miliardy a výsledkem jsou stížnosti, trestní oznámení a protesty Polska. "Dosavadní postup sanace lagun rozhodně není uspokojivý," řekl ministr a slíbil, že toto téma otevře ve vládě.
Podle Brabce je také otázkou, kolik odpadů ještě v lagunách bývalé rafinerie ve skutečnosti je. Firma Geosan ze sdružení Čistá Ostrava, která dostala na likvidaci lagun státní zakázku, totiž v roce 2012 oznámila, že odpadů je v Ostramu o desítky tisíc tun více, než předpokládal průzkum. Ministr si dnes laguny prohlédne a sejde se se zástupci Státního podniku Diamo, který je za stát spravuje.
Od roku 2012 se odpady v Ostramu netěží, Diamo loni vypsalo nové výběrové řízení na vyčištění zbývajících zásobníků. Odhadovaná cena je asi miliarda korun. „Je to velký tendr, který potrvá minimálně půl roku, a ta lhůta ještě neuplynula,“ řekl k tomu dnes hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák z ČSSD, který ministra doprovázel.
Dosud vytěžené odpady z lagun odvezla firma Geosan poté, co pro ně nenašla odbytiště v Polsku, do Ústeckého kraje. Polská Hlavní inspekce životního prostředí totiž označila palivo, které Geosan nabízel, za nebezpečný odpad. V roce 2011 je se souhlasem tamních úřadů a politiků uložila na skládce nedaleko Litvínova, postupně je pálí cementárna v Čížkovicích.
Ostramo: Od historie po současnost
Laguny bývalé rafinerie v Ostravě patří k největším starým ekologickým zátěžím v republice. Odpady z rafinerie se tam ukládaly od počátku 20. století, později se tam svážely staré motorové oleje z celého Československa. Původně byla rafinerie, kterou založil vídeňský průmyslník v roce 1888, na periferii města. S jeho rozmachem se ocitla v centru městské zástavby.
Privatizace a krach
Po roce 1989 areál zprivatizovala společnost Ostramo-Vlček, která se zavázala odpady zlikvidovat, avšak zkrachovala. Nezajištěnou a okolí nebezpečnou skládku pak za korunu odkoupil zpátky stát.
Čistá Ostrava a Geosan
Laguny Ostrama převzal státní podnik Diamo a vypsal na sanaci lagun výběrové řízení. Zakázku za čtyři miliardy korun dostalo v roce 2004 sdružení Čistá Ostrava vedené firmou Geosan. To se zavázalo zpracovat do roku 2010 asi dvě stě tisíc tun tekutých i pastovitých odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a polychlorované bifenyly. Roku 2015 měla být hotová i kompletní rekultivace zamořeného území.
Sdružení slibovalo, že laguny zavápní, vytěží a smícháním s uhelným prachem vyrobí přes čtyři sta tisíc tun alternativního paliva pro elektrárny a cementárny, což bude mít i ekonomický efekt. Zkušební těžba začala v roce 2008.
Anabáze s palivem
Když se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, roku 2009 začala firma prostřednictvím dalších firem domlouvat odbyt paliva, které několikrát změnilo obchodní název, v Polsku, nejprve v elektrárnách, poté jako surovinu pro přípravu briket a pelet i pro běžné vytápění domů.
Ostuda v Polsku
V roce 2011 musela čistá Ostrava vývoz do Polska zastavit poté, co polská Hlavní inspekce životního prostředí označila palivo za nebezpečný odpad a požádala české státní orgány, aby zajistily odvoz zpět do Česka. Státní podnik Diamo přiznal, že ztratil nad tím, kde a jak se měl odpad pálit, kontrolu.
Akce Litvínov
Téhož roku skončilo sto tisíc vytěžených kalů z Ostravy na skládce nedaleko Litvínova a přes protesty obyvatel a ekologických sdružení včetně Greenpeace se má postupně pálit v cementárně v Čížkovicích.
Další kaly, nový tendr
V roce 2012 přišla Čistá Ostrava s tím, že odpadu je v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval průzkum. Sanace lagun, za kterou už stát zaplatil skoro tři miliardy, se v roce 2012 zastavila a od té doby stojí. Nejobávanější laguna R3 je stále netknutá. Zařízení za dekontaminaci zeminy je nefunkční a hrozí výbuchem.
Loni vypsal státní podnik Diamo výběrové řízení na firmu, která zlikviduje zbývajících více než devadesát tisíc tun kalů. Cenu odhadl na asi miliardu korun. O zakázku má opět zájem Geosan.
