Borečský vrch v létě chladí, v zimě hřeje

Lovosice - Borečskému vrchu nedaleko Lovosic se také říká "Kouřící hora", ze země tam vycházejí páry. V létě je na vrcholu jen pár stupňů nad nulou a v zimě zase až plus patnáct. Díky tomu je tady život po celý rok, zdejší rostliny i zvířata zimu neznají. V létě místo ve výšce 450 metrů funguje jako lednička, v zimě připomíná saunu. Odborníci z Chráněné krajinné oblasti České Středohoří říkají, že nejlepší je Borečský vrch navštívit v zimě. Čím víc mrzne a čím víc je sněhu, tím jsou páry zřetelnější. Ale i v létě tady je čím se kochat, znalci říkají, že skladba fauny i flory je pastvou pro oči.

Na léto nebo na zimu se vrchu Boreč nehraje. Kdo navštíví místo v létě, zjistí, že je tu docela chladno, při zimních mrazech se tu člověk naopak zahřeje. Ze skalních otvorů, takzvaných ventarol, totiž v létě uniká chladný a v zimě teplý vzduch v podobě páry. A přesto, že České Středohoří je vyhaslé sopečné pohoří, se sopečnou činností to nemá nic společného. „Je to v podstatě geologický úkaz, kdy se přes léto nasává teplý vzduch, ten se kumuluje a ohřívá uvnitř skály a potom těmi komíny uniká v podobě páry,“ prohlásil zoolog Borek Franěk ze Správy CHKO České Středohoří.

V létě místo ve výšce 450 metrů funguje jako lednička, v zimě připomíná saunu. „Tyto mikroexhalace se vyskytují na více místech, například v Národním parku Poddyjí. Vyskytuje se v Lužických horách, v Krkonoších, ale na efekt nebo na podívání je toto místo nejlepší,“ doplnil botanik Roman Hamerský.

Reportáž Ladislava Jakuba (zdroj: ČT24)

Odborníci z Chráněné krajinné oblasti České Středohoří říkají, že nejlepší je Borečský vrch navštívit v zimě. Čím víc mrzne a čím víc je sněhu, tím jsou páry zřetelnější. Rozdíl teplot dělá až desítky stupňů Celsia. V létě je kolem ventarol těsně kolem nuly, v zimě až plus 15, proto zdejší rostliny i zvířata zimu neznají. „Je možné vidět mravence tam, kde vychází pára nahoru,“ dodal Borek Franěk.

Další vzácností je játrovka, rostlina připomínající mech. Její domov je totiž až v jižním Chorvatsku. „Jedná se o druh borečka vzácná. Název vyjadřuje, že roste na Borči a ještě k tomu je vzácná,“ vysvětlil Roman Hamerský a Borek Franěk poukázal: „Na sutích a rozpadlých kamenech jsou například mlok skvrnitý, silně ohrožený, který tam i zimuje.“

I teď v létě je ale v oblasti Borečského vrchu čím se kochat. Odborníci říkají, že je to pastva pro oči. Vykvétá tu fialový černýš, žlutě kvetoucí rozchodník, bílá bělozářka liliovitá. „Hvozdík pyšný, který kvete koncem července a v jarní sezoně na skalách krásně modrofialově kvetoucí kosatec bezlistý,“ pokračuje botanik Hamerský. Podle zoologa Fraňka je lokalita z hlediska obratlovců zajímavá hlavně hnízděním výra velkého, což je naše největší sova, a puštíka obecného. Zalétá sem také čáp černý a zdržují se tu i zvířata, kterým hrozí vyhynutí. „Je tu silně ohrožená ještěrka obecná a zmije obecná, která je ohrožená kriticky,“ uzavřel Borek Franěk.

Borečský, dříve Holý, vrch najdete zhruba 5 kilometrů západně od Lovosic, od roku 1951 je národní přírodní památkou.