Lékařská lekce tržní maximalizace zisku

Lékaři vyděrači. Vyhrožovat odchodem od operačního stolu je totéž co vyhrožování smrtí a obyčejné vydírání. Lékaři vyděrači se neštítí zneužívat ke zvýšení platů i nevinné novorozence. Vyděrači napínají požadavky… Ekonomika někam zmizelaStručný přehled novinových sentencí z poslední doby potvrzuje, že debatu o protestu lékařů, kteří bojují za zvýšení platů hromadnými výpověďmi, zcela ovládlo etické hledisko. Ekonomika, o niž šlo na začátku, se poněkud vytratila. Přitom na startu akce se hovořilo o tom, že věc má mít výhradně ekonomický rozměr. Vláda prohlásila, že peníze na vyšší mzdy nejsou, neboť procházíme ekonomickou krizí (růst HDP kolem 2 % je dnes už chápán jako krize), a kdo tomu nechce rozumět, musí být omezený. Nikoli etika, ale matematika a ekonomika, toť, oč tu běží, troubo.

Lékaři vyšli vstříc ekonomicko-matematické logice trhu. Hodnota jejich práce je přece dána tržními podmínkami, a protože jim tyto podmínky momentálně nevyhovují, dali výpověď. Je to právo každého občana, který bere vážně, že cenu jeho práce určuje vztah nabídky a poptávky. Neříkával konečně i prezident republiky, že když je v kapitalismu někdo nespokojen s tím, kolik dostává peněz, nemá stávkovat, ale má jít jinam nebo dělat něco jiného? Ve chvíli, kdy se z lékařů jednotlivců v hromadné výpovědi stalo množství, se jednoduchý ekonomicko-matematický problém zkomplikoval. Cena povolání lékaře jde prudce nahoru, a místo logiky peněz se začíná uplatňovat logika etická.

Pacienti mají právo na dobrou péči, a lékaři je nesmějí vydírat tím, že jim tuto péči neposkytnou, anebo budou hromadnými výpověďmi hazardovat s její dostupností. Je opravdu povinnosti lékaře léčit za každých podmínek? Musí lékaři nejprve zohledňovat etiku, slib pomáhat nemocným, a teprve potom se ohlížet po ekonomice? Vztahují se na ně jiná měřítka než na ostatní, kteří stejně jako oni vstupují na trh práce, aby tu prodali schopnosti a znalosti za co nejvyšší cenu? Aby vyhověli základnímu pravidlu trhu, jež velí „maximalizovat zisk“?

Výmyk z tržní logiky
Z veřejných debat se zdá, že když se právě o to lékař snaží, je v jeho jednání něco zásadně neetického (mimochodem: lékaři v tom nejsou sami, při stávce učitelů padaly podobné argumenty – „děti nesmí být rukojmí!“), dokonce zvráceného (vydírání!). Podle průzkumů si to myslí víc než polovina obyvatel. Znamená to tedy, že více než polovina obyvatel cítí, že povolání lékaře se nějakým zvláštním způsobem vymyká z tržní logiky. S matematikou a ekonomikou si už nevystačíme; do úvah o platech musíme vložit etický a estetický rozměr, postoje a osobní hodnoty, a také otázku spravedlnosti.

V Česku to nemusí být tak těžké, jak se z neplodných vyjednávání mezi vládou a lékaři zdá. Lékařská práce je trvale nejprestižnějším povoláním; zdraví je s rodinou dlouhodobě na vrcholu žebříčku hodnot. Není tedy zvláštní, ne-li schizofrenní, že takto společensky preferované povolání, které navíc považujeme za eticky výjimečné, se musí dožadovat vyššího platového ocenění hromadným (vy)užitím (zneužitím) principů kapitalistického trhu práce?

I kdyby pokus lékařů o maximalizaci zisku měl přinést prosté zjištění, že tři E: etiku, estetiku a ekonomii – nelze od sebe nikdy odpreparovat, tedy že ekonomie není neutrální, univerzální věda, nýbrž vždy věda přísně politická, nebyl to protest zbytečný. Ve hře totiž dávno nejsou jenom lékaři, nýbrž veřejné služby obecně. Všude tady vládne schizofrenní rozpor mezi společenskou hodnotou a finančním ohodnocením.
Mimochodem, víte, která dvě povolání jsou nejpreferovanější po lékařích? Vědci a učitelé.

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

  • Děkujeme, odcházíme autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2208/220725.jpg
  • Lékařka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2278/227778.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...