Konec hibernace

Vím, kdy letos v Praze skončila zima. Bylo to ve čtvrtek 25. února, šestnáct minut po páté hodině odpoledne. I kdyby mělo znovu napadnout třeba půl metru sněhu a mráz by měl praštět jako v lůně sibiřské tajgy, říkám si, že už to nebude nic znamenat. Vůbec nic. Protože paní ve zvýšeném přízemí vedlejšího domu zahájila právě v ten okamžik pražskou sezónu dívání se z okna. Z okna otevřeného, už zcela nezimně vyhlížejícího, ven na ulici, na lidi, co po ní chodí, na zaparkovaná i projíždějící auta, na psy, očurávající kde co. Jak dlouho to, oblečená, pravda, do silného svetru, vydržela, nevím. Zahlédl jsem ji, když jsem do jednoho takového auta, které měla ve svém zorném poli, nasedal, ale přesto vím, že nevykoukla jen tak. Byla v okně zasazená nejméně na čtvrt, možná na půl hodiny, a váha jejího korpulentního těla spočívala na loktech, pro které si po dlouhé, chladem vyplněné pauze, hledala optimální polohu. Stačil jsem si všimnout, že se snaží usadit je tak, aby ji netlačily, i když ony ji zase tolik tlačit nemohly, protože od bezprostřední tvrdosti parapetu je chránila vínově červená, pro ten účel i zřejmě zhotovená podložka, kterou znám již z předcházejících sezón.

Auto, ve kterém jsem seděl, jako by se rázem proměnilo z plechově studeného, ztuhlého, na kost promrzlého samohybu, v otevřený, prohřátý, lehce se vznášející kabriolet, směřující ještě mnohem dál než k tání a vlání – k nejslunnějším radovánkám. Jako bych osedlal koně ještě chladnokrevného, ale pobídl už teplokrevného oře, snad i s náznakem pegasovských křídel, na nichž se dá doletět za hranice našeho trojrozměrného vnímání.

A tak jsem letos poprvé jarně nastartoval, zařadil první jarní jedničku, a také se poprvé jarně rozjel. Cesta na druhý konec Prahy mi krásně ubíhala. Vůbec jsem nevnímal nánosy špíny smíchané s vrstvou rezavého, stále více v prach se obracejícího písku, který pod pneumatikami aut skřípe podobně, jako když je drcen podrážkami bot. Ani plochy černého, odfouklého a zpuchřelého ledu, ve který se proměnila nadílka sněhu, mi neznepříjemňovaly svět. Na křižovatkách jsem měl zeleno, ne sice ono skácelovské, co zbylo z anděla, ale podobné, něčím najednou podobné.

Inspirován sousedkou stáhl jsem okénko, pořádně, nejméně do poloviny, a měl jsem pocit, že vůbec nesedím za volantem, nýbrž že jdu, a jenom v saku, volně, vzpřímeně, protože choulit se do zimního oblečení už není třeba.

Prožíval jsem úlevný pocit z právě zdárně přečkané hibernace a uvědomil jsem si, že jsem v její úspěšný průběh a konec, hlavně konec, podvědomě snad ani příliš nevěřil.

A když jsem vyřídil svou první jarní záležitost, za kterou jsem na opačný konec města směřoval, a vrátil jsem se zpátky domů, vzpomněl jsem si, jako správně rozmražený hibernatus, na nejčerstvějšího člena naší domácnosti, tříletou suchozemskou želvu. Od poloviny listopadu tráví dny, týdny a měsíce zavrtaná do hlubin sádelního hrnce naplněného pilinami, v pečlivě vybraném sklepním prostoru našeho domu u Chotkových sadů. Je nejvyšší čas ji probudit, rozproudit naplno životní funkce, rozhýbat umrtvenou látkovou výměnu, vykoupat ji a naolejovat krunýř z rohoviny, vlastně želvoviny, trochu podobný ručnímu granátu a také asi tak velký.

Ano, právě skončila zima, ve čtvrtek 25. února šestnáct minut po páté hodině odpoledne. A ta tělnatá paní ze zvýšeného přízemí vedlejšího domu, co hledala na vínové podložce nejpohodlnější polohu pro své lokty, k dlouhodobému provozování dívání se z okna tak nezbytné, možná vůbec neví, že v Praze spustila jaro.

  • Rozkvetlý strom autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/770/76958.jpg
  • Jaro autor: Adéla Pobořilová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/788/78776.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...