Když má Turek dítě…

Setkala jsem se názorem, že muslimové mají plno dětí. Jsem přesvědčena, že náboženské vyznání na počet dětí vliv nemá. Žijeme v 21. století, na porodnost i rodinné zvyklosti mají silný vliv nejen doba, ale také prostředí, vzdělanost, ekonomické faktory, politika, sociální postavení i etnická nebo náboženská příslušnost – prostě kdeco. V Turecku vyznává většina obyvatel právě islám, ale i tady se jako všude jinde hodně věcí liší, ač jsou některé tradice společné téměř všem.

Často potkáte rodiny s jedináčkem nebo nejvýš s dvěma dětmi, zejména ve městech. Tam se rodí v porodnicích, pod dohledem odborníka. Soukromá zdravotnická zařízení nabízejí majetnějším vrstvám velmi dobrou péči během celého těhotenství, porodu i po něm. Velmi populární je císařský řez. Ale jelikož se počet těchto zákroků neustále zvyšoval, stalo se Turecko v roce 2012 snad první zemí, která císařský řez „na přání rodičky“ a tedy bez zdravotní indikace, zakázala. Na venkově ženy spíše rodí doma za asistence porodní báby. A také více dětí, proto zůstává turecká porodnost celkem vysoká. Tradičně hodně dětí mají kurdské rodiny, což je někdy trnem v očích protikurdsky naladěných politiků.

Na venkově vybírají podle tradice jména prarodiče. Ve městech to dodržují mnohem méně. Aby byli spokojeni všichni a byla uctěna tradice, hodně dětí má křestní jména dvě – první je na přání prarodičů, druhé mu dávají rodiče.

Rodina v Turecku
Zdroj: ČT24/Margarita Troševa

Rodička s miminkem by podle zdejších zvyklostí neměla během prvních 40 dnů vyjít z domu. Za to příbuzní a přátelé přicházejí celou dobu k ní, nehledě na zátěž pro rodinu i mladou matku, ale i bez ohledu na roční období nebo chřipkovou sezónu. Každá návštěva přináší dárky – jako pozornost, výpomoc, snad i jako jistou kompenzaci za to, že před porodem samotným se nemá nic chystat či nakupovat, aby se nepokoušel osud nenarozeného. Bohatší rodiny často oznamují narození dítěte v tištěných médiích a dnes i na internetu a zpravidla přitom jmenovitě děkují příslušnému lékaři a jeho spolupracovníkům. Turkyně mají právo na placenou mateřskou osm týdnů před a osm týdnů po porodu, zpravidla se však snaží pracovat co nejdéle – ostatně zaměstnavatelé to od nich očekávají nebo přímo vyžadují. Matky si mohou také vybrat půlroční neplacené mateřské volno.

V ekonomicky méně vyvinutých regionech je narození chlapce stále považováno za lepší než narození děvčete. Od syna se očekává, že v dospělosti do rodiny přivede nevěstu, tedy další pracovní sílu, zatímco dcera bude po svatbě jen ztracenou investicí. Když ve společnosti vázne zábava, mají Turci rčení: „Narodila se dcera…“, jinými slovy: něco se tak úplně nepovedlo. Holčičky až do svatby nemají obřad, který by se vztahoval k jejich dospívání (pomineme-li obvyklé oslavy narozenin.) Kluci ano – obřízku, která není jen fyzickým zákrokem.

Obřízka tu znamená krok k mužství a je praktikována u většiny mužské populace. Začátkem letních prázdnin nastává obřízková sezóna. Aby se zabránilo provádění zákroku neodborným způsobem a v nevhodných podmínkách, snaží se stát o masovou osvětu a obřízka je hromadně nabízena v zdravotnických zařízeních. Většinou ji kluci postupují okolo osmého roku života, často však rodiny dělají obřízku dvou synů najednou, protože její oslava se svými náklady rovná malé svatbě. Někteří nábožensky založení bohatí zaměstnavatelé na ni přispívají svým zaměstnancům, stejně tak majetní obchodníci třeba svým chudým sousedům.

Oslavenec nosí bílo-modrý obleček
Zdroj: ČT24/Margarita Troševa

Oslava začíná o několik dnů dříve, kdy oslavenec nosí bílo-modrý obleček „jako malý sultán“. Samotná obřízka probíhá za přítomnosti příbuzných, přátel apod., podle místa a rodinných možností, preferencí či zvyků. Bílý obřízkový kostým, velká pozornost okolí, hromada dárků a pocit mimořádné důležitosti bývají pro chlapce jistou kompenzací za nepříjemný zážitek, ač se při něm v dnešní době používají i moderní anestetika. K tradici patří na oslavě i tanec s matkou – a matky mnohokrát snášejí obřízku svých synů zvlášť bolestně. Možná proto, že od té chvíle už syn společensky nepatří jako dítě k nim, ale spíše do skupiny mužů, což se ovšem v běžném životě v Turecku tolik neprojevuje. Nebo proto, že jsou mnohem citlivější vůči jeho bolesti. Zda syn podstoupí obřízku nebo ne bývá často jedním ze zásadních rozporů ve smíšených párech, kde je manželka cizinka a původem nemuslimka. V nemuslimských minoritách je to jasné – obřízka v Turecku ze zákona povinná není. (I když existují případy zákonem neposvěcené nedobrovolné obřízky dospělých mužů z menšin – v minulosti při násilných střetech a pogromech, ale údajně i novější.)

V Turecku je 60 procent občanů mladších 30 let. Ale Turecko nijak zvlášť nevybočuje z všeobecného trendu snižování počtu dětí v rodině. Proto loni premiér Erdoğan vyzval Turkyně, aby více rodily a každá z nich měla aspoň tři děti. (Možná patřila mezi jeho pohnutky i obava, že se za čas kurdská menšina v zemi stane většinou.) Reakce tureckých žen nebyly právě vstřícné, ale ani jednoznačné. A objektivně je vše velmi složité. Mnohé rodiny omezují počet svých potomků i z ekonomických důvodů. Turecký prudký ekonomický růst přibrzdil, což zemi asi neumožní jednoznačně pozitivní populační politiku, pokud na ni v dohledné době dojde řada. Zatím je nižší průměrný věk obyvatelstva výhodou a udržuje jistou úroveň produktivity. Bohužel spíše kvantitativním způsobem. Stále nedokonalá starost o poskytování rovných příležitostí a o kvalitní vzdělávání všech dívek s ohledem na jejich právo svobodné volby udržuje podstatnou část pracovní síly v pasivitě a není využit poměrně velký potenciál. Odhaduje se, že šance toto napravit potrvá ještě maximálně 10 až 12 let. Pak se stárnutí turecké populace stane silným ekonomickým faktorem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...