Ještě o té studené válce

Václav Klaus sklidil od některých politiků a komentátorů kritiku za to, že pro stav země použil termín "studená občanská válka“. Možná, že takové označení pro situaci mezi občany je vskutku poněkud nadnesené. Však on to pan prezident dozajista jako hyperbolu použil. Má silná slova rád. Ovšem při bližším ohledání na Klausových slovech něco pravdy najdeme. Minimálně v historicky nedávné době.

Okolo voleb byla vskutku nálada veřejnosti nepříliš vzájemně vstřícná. Politický střet se snesl mezi lid. Kandidáti zvolení se na sebe vrhali jako divá zvěř a fanoušci v aréně pokaždé, když se bojovník za tábor odpůrců dostal na lopatky, dávali palce dolů tak divoce, že by se člověk nedivil, kdyby nějaký ten mrtvý na písku zůstal. Je div, že nedošlo k bitkám jako mezi rowdies Sparty a Ostravy. Že tato atmosféra ještě přežívá, svědčí nadávky na internetových stránkách, v nichž křičí některé velmi silné výrazy.

Ovšem vcelku lze konstatovat, že většina hran je nyní otupena. Únavné vyjednávání, přelévání se vlivu od politika k politikovi, neochota, podrazy, to všechno občana unavilo, ba znechutilo. Lze říci, že stav mezi veřejností na bitevním poli připomíná povídky z pokleslých lidovědemokratických magazínů, v nichž vylézali vojáci na předprsně zákopů, zahazovali pušky a s výkřiky: „Já jsem dělník, co jsi ty, soudruhu?!” vyráželi směrem k vojákům z druhé strany, kteří se také zbavovali kvérů a rozevírali náruč: “Já jsem taky dělník! Válku palácům! Mír chaloupkám!” Nyní cítíme se být spojeni nikoliv třídním původem a nechutí válčit, nýbrž zklamáním z našich představitelů. Říkáme si navzájem: „Já jsme otrávený občan!” “Já jsme taky otrávený občan!” a už si příliš nevyčítáme, který z oblíbených vojevůdců se o zrod oné války více postaral. Cítíme, že všichni, včetně pana prezidenta.

Proto možná přijměme prezidentskou terminologii, ovšem s tím, že linii studené občanské války přesunul bych mezi občany a politiky. Mezi „ty nahoře” a "nás obyčejné”. Zase cítíme to prastaré rozvrstvení na Oni a My. Důvěra, která byla velmi, velmi složitě vybalancovaná, se hroutí. Vztek, znechucení a otrávenost rostou. Tady by byla řeč o studené válce případná. A zdá se, že sotva se v brzké době mezi těmito frontami – politickou a občanskou – dočkáme smíření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...