Fenomén Kalousek

Jednotlivá čísla týdeníku Respekt stojí od loňska 39 korun. Právě cena může být překážkou, aby si lidé hromadně tento časopis kupovali, čímž se ovšem vzdávají velmi detailních informací, které jen tak jinde nenajdou. Pak ovšem často platí i jiný jev, na nějž zde občas poukazuji, že i když čtenář má nějaký takový zajímavý materiál v ruce, může ho odradit délka článku, na jejíž zdolání nemá trpělivost.

Můžeme tedy s dost velkou pravděpodobností předpokládat, že mnoha lidem hned na začátku diskuse o zprostředkování zbrojních zakázek ze zahraničí vznikl pojem „lex Kalousek“, který byl námětem jednoho článku ve 30. čísle Respektu a který prý zdvihl dnešního ministra financí ze židle a zlobně si stěžoval, že onen důležitý zákon číslo 38/1994, který se mu takto připisuje, není jeho dílem a on jej také za ministerstvo obrany nikdy nepředložil.

Hned se k té věci vrátíme, nejdříve však připomeňme, že Miroslav Kalousek je už mnoho let považován za jednoho z nejproblematičtějších českých politiků, a nyní, když hýbe důležitou politickou stranou a zastává jedno z nejvýznamnějších vládních míst, upoutává ke své osobě značnou pozornost. O jeho dřívějším životě víme tolik, že se narodil v prosinci 1960, vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou jako jeho žena Radka, s níž žije už více než 25 let, že byly nějaké aféry s jeho bydlením, že projevoval značnou afinitu k pivovarům, neboť byl postupně členem dozorčích rad pivovarů západočeských a jihočeských.

Hlavně však byl v letech 1993 – 1998 ekonomickým náměstkem ministra obrany, z kteréžto funkce nutně vyplýval jeho vliv na průběh zbrojních zakázek. Jelikož jeho blízkými přáteli byli významní činitelé ve zbrojním obchodu, jako třeba šéf Omnipolu Richard Háva, není divu, když ve veřejnosti vzniklo podezření, že ledacos ve speciálním rozpočtu ministerstva obrany se děje i v jejich zájmu. Kromě toho se celá Kalouskova kariéra odehrávala na křídlech KDU-ČSL, a to zase vyvolávalo podezření, že ze zbrojních obchodů může mít prospěch i tato nejkovanější křesťanská strana.

Všelijaké podivné případy, jako například nákupy lehkých letounů L-159 za 50 miliard, pořizování stíhaček gripen nebo sice ne tak drahé, ale o to nebezpečnější nákupy vadných padáků, různá tato podezření jen posilovaly. A to ponecháme stranou Kalouskovu známost s jeho krajanem Josefem Šťávou, což mohlo sehrát i nějakou úlohu ve sporu České republiky se společností krevních konzerv Diagh Human. Veškeré narážky na tyto záležitosti Kalousek vždy bravurně zahrál do autu s pohrdlivými slovy „tak mi to dokažte“. A nedokázal nikdy nikdo nic.

Nu a pak se roku 2002 Kalousek stal poslancem parlamentu a jako předseda KDU-ČSL začal být považován za snad vůbec nejschopnějšího českého politika všech dob. Slovo „nejschopnější“ zde znamená „nejšikovnější“, což ovšem už podle definice psychiatra profesora Vondráčka zdaleka neznamená totéž, co nejmoudřejší či nejčestnější.

Co se v KDU-ČSL za Kalouskovy politické kariéry opravdu dělo, to zůstává zatím do značné míry zahaleno tajemstvím. Hodně by o tom asi mohli vyprávět dva muži, kteří Kalouska ve vedení strany na ČSL vystřídali – tedy Cyril Svoboda a Jiří Čunek. Vaz však na chvíli Kalouskovi zlomilo, když při nesnadném sestavování Topolánkovy vlády po volbách roku 2006 náhle přerušil jednání s ODS a na pouhé telefonické zavolání Jiřího Paroubka odešel za ním s úmyslem vytvořit koalici s ČSSD včetně oné tolik proskribované podpory od KSČM.

To vyvolalo velké pobouření hlavně v brněnské lidovecké organizaci, Kalousek se raději odporoučel z vysokých stranických funkcí, stal se však nakonec ministrem financí v další Topolánkově vládě. Některé jeho počiny z té doby – jako třeba snížení sociálního pojištění nebo vracení DPH při nákupu osobních vozidel – teď možná jemu samotnému budou na obtíž, když zasedl na totéž místo ve vládě Nečasově.

O tom, že mnohé z toho, o čem tu byla řeč, nevzbudilo žádné pochybnosti u dobromyslného knížete Schwarzenberga, který dal Kalouskovi k dispozici svoje jméno v jeho nové straně TOP 09, bylo už vysloveno hodně spekulací.

Ale jak to tedy bylo a je s tím takzvaným Kalouskovým zákonem, na něž soustředil svou pozornost autor článku ve 31. čísle Respektu Jaroslav Spurný? Jak již bylo řečeno, jde o známé ustanovení, že zbrojní obchody – zejména se zahraničím – nemá uzavírat stát přímo, ale přes prostředníky. Nikde se o tomto předpisu nemluví jinak než v souvislosti s Kalouskovým jménem. Ten také dělá všechno možné, aby se nezdařily žádné pokusy o jeho zrušení. Přitom však po Kalouskově protestu v Respektu skutečně zjistili, že tuto věc nepředložilo před šestnácti lety ministerstvo obrany, ale ministerstvo průmyslu a obchodu vedené tehdy ještě Vladimírem Dlouhým.

Jak se to stalo, to Respekt nevypátral, stejně jako Kalousek nevyvrátil, že tento předpis umožňující nákupy všeho možného pro armádu bez skutečných vojenských potřeb přinášející desítky miliard provizí překupníkům, vždycky bránil před zrušením, protože prý státní úředníci by si na tom mastili kapsy ještě více než zbrojaři. A tak ačkoliv tento týden už se na zrušení lex Kalousek dohodl premiér s novým ministrem obrany, Kalousek na svém opačném názoru stále trvá.

Takže s Kalouskem do historie, jak nadepsal svůj úvodník 31. čísla Respektu šéfredaktor Erik Tabery. Kam nás to dovede, to ví jen ten, kdo řídí osudy této země – a kdoví, zda to z valné části není právě Miroslav Kalousek.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Miroslav Kalousek autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1827/182670.jpg
  • Miroslav Kalousek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1727/172613.jpg
  • Schwarzenberg, Kalousek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/964/96309.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...