Reflex je sám sobě osudem, říká jeho exšéf Petr Bílek

Praha - Petra Bílka na pozici šéfredaktora časopisu Reflex vystřídal Pavel Šafr. Bílek se ale o budoucnost populárního časopisu, který vedl rekordních třináct let, nebojí. "Reflex je sám sobě osudem a pokud přestane být Reflexem, tak nebude nic," uvedl Bílek s tím, že změny, které médium čekají jsou kontinuálním pokračováním směřování časopisu. Veškeré proměny navíc vycházejí z konsensu redakce.

Reflexu tedy nehrozí, že by přestal být nonkonformní tiskovinou, pro kterou píší silné autorské individuality. Reflex se stal populárním i pro nezávislost své redakce. Podle Bílka totiž na trhu existují dva typy vydavatelů: vydavatelé klasičtí - jako je Ringier, vydavatel Reflexu - který nemá na trhu jiný zájem než vydávat svá média a mít z nich zisk. „Pak jsou ale vydavatelé, kteří jsou majiteli médií, ale mají na trhu ještě spoustu jiných zájmů, a to je velmi nebezpečné pro médium, protože automaticky vznikají tematické tabu,“ myslí si Bílek.  

V takovém případě je nezbytná smlouva mezi vydavatelem a redakcí, která přesně určí obsahové rozpětí média. To ale v případě Reflexu není a nebude potřeba. Důkazem toho je i legendární komix Zelený Raul, který časopis samozřejmě neopustí. „Smyslem toho komixu je, že je to nezvladatelná, neřízená střela, která nemá žádné hranice,“ říká Bílek.

Interview ČT24

Čtenáři se prý nemusí bát ani toho, že se Reflex začne podbízet a vyjde vstříc současné módě roztříštěných a klipovitých médií. „Toho je tolik, že je to kontraproduktivní,“ myslí si Bílek. Naopak čtenáři Reflexu dlouhodobě vysoko hodnotí právě dlouhé a názorové články, které jim časopis nabízí a to se nezmění.

„Názory, které jsou fundovaně a dobře argumentované a zpracované tak, aby dokázaly oslovit opravdu náročného konzumenta, v tištěné podobě mají velkou budoucnost,“ říká Bílek. Klasická žurnalistika tak podle něj rozhodně není v krizi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

V brněnském studiu ČT vznikl stávkový výbor v reakci na návrh zákona

V brněnském studiu České televize (ČT) vznikl v reakci na vládní návrh zákona o médiích veřejné služby stávkový výbor. Podle členů výboru návrh ohrožuje existenci televizních studií v Brně a v Ostravě, uvedl předseda výboru Jan Havlík. Návrh se totiž o nich vůbec nezmiňuje. Stávkový výbor má nyní jedenáct členů, podle Havlíka situaci sleduje a je připraven činit další kroky k obraně veřejnoprávního média.
17. 4. 2026

SOUHRN: Zásadní události čtvrtka 16. dubna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 16. dubna 2026.
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
15. 4. 2026
Načítání...