Zemřela herečka a komunistka Jiřina Švorcová

Praha - Po dlouhé nemoci zemřela dnes v Praze ve věku 83 let divadelní a filmová herečka, komunistická funkcionářka Jiřina Švorcová. Zemřela po dlouhé a těžké nemoci v léčebně dlouhodobě nemocných v Praze na Malvazinkách, kde od května byla udržována v umělém spánku a selhávaly jí důležité životní funkce. Jiřina Švorcová dlouhá léta hrála v Divadle na Vinohradech. V povědomí veřejnosti byla především jako představitelka titulní role televizního seriálu Žena za pultem.

„Byla vynikajícím člověkem, herečkou a recitátorkou, který nezradil své přesvědčení a zaslouží si úctu,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

„O její hezké kariéře mluvit nechci, neboť ji naprosto překrylo to, že se utopila ve službě komunistickému režimu,“ kontroval publicista Jan Rejžek.

„Osobně jsem ji nepřistihl nikdy při nějaké nízkosti, i když vím, že proti Činohernímu klubu se značně angažovala. Musím říct, že řadu věcí ji nemohu odpustit, ale za řadu věcí o ní mohu mluvit s úctou. Když jsem ji obsadil do hry Josefa Topola, kterého jsme s Honzou Vedralem jako zázrakem prosadili, chtěl jsem, aby viděla i jiný myšlenkový obzor, než je jenom její, a aby se konfrontovala s něčím, co já jsem považoval za bytostně lidské a to bylo drama Topolovo. Hrála v tom a velice dobře. Ovšem prozradím, že během zkoušek se chovala vzorně, do času za minutu dvě byla vzorná herečka, potom zmizela v portále a odjela za soudruhy. Ona žila schizofrenní život,“ řekl v pořadu Události, komentáře režisér Jan Kačer.

Jiřina Švorcová se narodila 25. května 1928 v Kociánovicích u Hradce Králové do rodiny stavebního dělníka a rolníka. Absolvovala pražskou DAMU a stala se členkou Divadla na Vinohradech (1951 – 1990), z něhož odešla nedlouho po roce 1989 do důchodu.

Ačkoli její politická angažovanost na sebe strhávala značnou pozornost a vyvolávala protichůdné reakce, v divadelních kruzích platila za kvalitní herečku. Začínala jako divadelní představitelka mladých milovnic a dívek, v pozdějších letech se přehrála do vyzrálých komických a dramatických rolí (Legenda o lásce, Matka, Don Carlos, Anna Karenina, Loupežník, Matka Kuráž, Tři sestry, Hlasy ptáků, Tvrdohlavá žena, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Romeo a Julie, Figarova svatba atd.). 

V českém filmu se příliš neprosadila, přestože i na stříbrném plátně vytvořila několik zajímavých, dramatických rolí (např. Temno, Cesta je štěstí, Král Šumavy, Horoucí srdce, Jakou barvu má láska), její poslední filmová role, kdy hrála samu sebe, byla ve filmu Velká filmová loupež. 

Více příležitostí získala v rozhlase a především v televizi, zvláště pak v seriálech (Matka, Okres na Severu, My všichni školou povinní nebo Gottwald), z nichž největší popularitu ji přinesla titulní postava prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově seriálu Žena za pultem (1977), za niž získala Zlatého krokodýla (1977) a Zlatý květ (1977). 

Naposled se na veřejnosti objevila letos v únoru, kdy převzala od TV Barrandov cenu Prominent roku. Seriál Žena za pultem, který ji v minulosti proslavil, patřil totiž k nejsledovanějším pořadům této televize a dokument o ní se stal dokonce pořadem roku.

Jiřina Švorcová byla přesvědčená komunistka

V 70. a 80. letech byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců. Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou činnost byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984).

Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
včera v 18:31

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
včera v 14:40

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...