Zemřela herečka a komunistka Jiřina Švorcová

Praha - Po dlouhé nemoci zemřela dnes v Praze ve věku 83 let divadelní a filmová herečka, komunistická funkcionářka Jiřina Švorcová. Zemřela po dlouhé a těžké nemoci v léčebně dlouhodobě nemocných v Praze na Malvazinkách, kde od května byla udržována v umělém spánku a selhávaly jí důležité životní funkce. Jiřina Švorcová dlouhá léta hrála v Divadle na Vinohradech. V povědomí veřejnosti byla především jako představitelka titulní role televizního seriálu Žena za pultem.

„Byla vynikajícím člověkem, herečkou a recitátorkou, který nezradil své přesvědčení a zaslouží si úctu,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.

„O její hezké kariéře mluvit nechci, neboť ji naprosto překrylo to, že se utopila ve službě komunistickému režimu,“ kontroval publicista Jan Rejžek.

„Osobně jsem ji nepřistihl nikdy při nějaké nízkosti, i když vím, že proti Činohernímu klubu se značně angažovala. Musím říct, že řadu věcí ji nemohu odpustit, ale za řadu věcí o ní mohu mluvit s úctou. Když jsem ji obsadil do hry Josefa Topola, kterého jsme s Honzou Vedralem jako zázrakem prosadili, chtěl jsem, aby viděla i jiný myšlenkový obzor, než je jenom její, a aby se konfrontovala s něčím, co já jsem považoval za bytostně lidské a to bylo drama Topolovo. Hrála v tom a velice dobře. Ovšem prozradím, že během zkoušek se chovala vzorně, do času za minutu dvě byla vzorná herečka, potom zmizela v portále a odjela za soudruhy. Ona žila schizofrenní život,“ řekl v pořadu Události, komentáře režisér Jan Kačer.

Jiřina Švorcová se narodila 25. května 1928 v Kociánovicích u Hradce Králové do rodiny stavebního dělníka a rolníka. Absolvovala pražskou DAMU a stala se členkou Divadla na Vinohradech (1951 – 1990), z něhož odešla nedlouho po roce 1989 do důchodu.

Ačkoli její politická angažovanost na sebe strhávala značnou pozornost a vyvolávala protichůdné reakce, v divadelních kruzích platila za kvalitní herečku. Začínala jako divadelní představitelka mladých milovnic a dívek, v pozdějších letech se přehrála do vyzrálých komických a dramatických rolí (Legenda o lásce, Matka, Don Carlos, Anna Karenina, Loupežník, Matka Kuráž, Tři sestry, Hlasy ptáků, Tvrdohlavá žena, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Romeo a Julie, Figarova svatba atd.). 

V českém filmu se příliš neprosadila, přestože i na stříbrném plátně vytvořila několik zajímavých, dramatických rolí (např. Temno, Cesta je štěstí, Král Šumavy, Horoucí srdce, Jakou barvu má láska), její poslední filmová role, kdy hrála samu sebe, byla ve filmu Velká filmová loupež. 

Více příležitostí získala v rozhlase a především v televizi, zvláště pak v seriálech (Matka, Okres na Severu, My všichni školou povinní nebo Gottwald), z nichž největší popularitu ji přinesla titulní postava prodavačky Anny Holubové v Dietlově a Dudkově seriálu Žena za pultem (1977), za niž získala Zlatého krokodýla (1977) a Zlatý květ (1977). 

Naposled se na veřejnosti objevila letos v únoru, kdy převzala od TV Barrandov cenu Prominent roku. Seriál Žena za pultem, který ji v minulosti proslavil, patřil totiž k nejsledovanějším pořadům této televize a dokument o ní se stal dokonce pořadem roku.

Jiřina Švorcová byla přesvědčená komunistka

V 70. a 80. letech byla předsedkyní Svazu českých dramatických umělců. Aktivně působila při přípravě a prezentaci tzv. Anticharty. Za svou činnost byla odměněna postem v ÚV KSČ (1976), Řádem Vítězného února (1978) a titulem národní umělkyně (1984).

Své postoje nezměnila ani po sametové revoluci. Pokračovala v angažování se ve prospěch komunistické myšlenky, působila na kampaních a akcích KSČM jakožto recitátorka komunistické poezie. V roce 1996 neúspěšně kandidovala za KSČM do Senátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Z basy do divadla. Dobrovolníci doprovází za kulturou vězně i seniory

Dva odsouzení z věznice v Jiřicích nedávno mohli zajít do divadla. Díky platformě Snížit kultuře práh, jejíž snahou je umožnit návštěvu kina, koncertu nebo galerie sociálně znevýhodněným osobám, kteří by si jinak takovou návštěvu nemohli dovolit. Platforma vybudovala a rozšiřuje databázi institucí, které volné vstupy nabízejí.
před 6 hhodinami

Obrazem: Walt Disney Východu. Výstava přibližuje Jiřího Trnku

Průkopník animovaného filmu Jiří Trnka natáčel s loutkami, ilustroval i maloval. Svou poetikou okouzlil celý svět a ovlivnil několik generací filmařů. Jeho tvorbu teď připomíná výstava v pražské Galerii Villa Pellé s názvem Trnka – Příběh legendy.
před 6 hhodinami

Kvíz: Lassie i Dášeňka. Jsou vaše znalosti psích hrdinů pod psa?

Už čtvrtstoletí se uděluje cena Palm Dog za nejlepší herecký psí výkon ve filmu. Vítězem aktuálního ročníku, vyhlašovaného v rámci festivalu v Cannes, se stal islandský ovčácký pes jménem Panda za islandské rodinné drama Ástin sem eftir er (volně přeloženo Zbývající láska). Pandu v její nejlepší roli zatím mohli vidět jen festivaloví diváci, na rozdíl od jiných psích – nejen filmových – hrdinů. Ověřte si v kvízu, jestli vaše znalosti nejsou pod psa.
před 8 hhodinami

Výstavy ve Sladovně ukazují svět Malého prince i jak skartovat emoce

Galerie Sladovna v Písku otevřela tři nové výstavy. Dvě z nich – Plešouni a Malý princ – vycházejí z tvorby výtvarnice Elišky Podzimkové, třetí pod názvem HRAna SEBE o odvaze objevovat připravila Hana Železná. Výstavy jsou interaktivní a propojují umění a hru.
včera v 16:30

Macbeth v Opavě připomíná, jak nebezpečné je zneužití moci

Slezské divadlo v Opavě uvedlo nové nastudování jednoho z nejslavnějších dramat Williama Shakespeara. Režisér Vladimír Morávek vložil do více než čtyři století staré tragédie Macbeth obraz dnešního světa. Ukazuje, jak touha po moci plodí zlo.
včera v 14:15

Cena pro íránského režiséra v Cannes vyvolala diplomatickou přestřelku

Írán si předvolal francouzského chargé d'affaires v Teheránu na protest proti vyjádřením Paříže na adresu íránského režimu. Kritická slova francouzského ministra zazněla v souvislosti s letošním vítězem filmového festivalu v Cannes. Hlavní cenu převzal v sobotu politicky stíhaný íránský režisér Džafar Panahí.
včera v 12:21

Festival Khamoro přibližuje romskou kulturu hudbou, výstavami i průvodem

V Praze v neděli začal festival romské kultury Khamoro neboli Slunce. Program dvacátého sedmého ročníku nabízí koncerty romské hudby, výstavy, promítání filmů i tradiční průvod centrem metropole. Do Prahy dorazí kromě tuzemských také romští umělci z Itálie, Španělska, Maďarska, Francie, Srbska a vůbec poprvé z Řecka. Odborná část se pak zaměří na problém domácího násilí v romské komunitě. Přehlídka vyvrcholí v sobotu 31. května galakoncertem.
včera v 10:59

Potírání „LGBT propagandy“ či možný zákaz Harryho Pottera. Ruská cenzura přitvrzuje

Ruské úřady nedávno zakročily proti zaměstnancům nakladatelství, které podezřívají z „propagandy LGBT“. Hnutí sexuálních menšin je v zemi od roku 2023 zakázáno jako „extremistická organizace“. Server Meduza upozorňuje, že zátah se liší od těch „běžných“ a že dochází ke změně pravidel na celém ruském knižním trhu. Cenzura se ale nezaměřuje jen na knihy – v hledáčku jsou také filmy o Harrym Potterovi či seriálová Hra o trůny.
včera v 10:54
Načítání...