Výstava Keitha Haringa – příjemné pohlazení proti srsti

Přes 160 děl Keitha Haringa přitahuje od prvních okamžiků do slavné a svižně pracující mnichovské Hypo Kunsthalle nadšené a zvědavé diváky. Po patnáctileté pauze v Německu a poprvé v Mnichově mají diváci možnost si vychutnat momentálně největší světovou prezentaci toho uznávaného předčasně zemřelého autora, který, jak název výstavy vypovídá, často tvořil Proti srsti.

Tvůrce, který je zde ukazován zcela jinak než jako ten, který jen vědomě mixoval prvky komiksu v koktejl, spojující prvky nízké i vysoké kultury. Vytvořil svůj vlastní originální grafický styl, sledoval a komentoval světy hudby, tance, videoumění, drsné sexuality (vlastně homosexuality), problémy lidské existence bez ohledu na původ, barvu pleti či geografické umístění zobrazovaných dějů. Jeho velmi abstrahovaná a jednoduchá, graficky stručná a jednoduše pochopitelná díla až na hranici znakové symboliky jsou střídána složitými větvenými sděleními, přinášejícími v jednom záběru mnohost informací.

V rozlehlých halách Hypobanky zde můžeme do 30. srpna snad poprvé spatřit obří formáty Haringových děl, násobící vehementnost zpracovávaného sdělení, ocenit vložené totemy a plastiky, vychutnat jeho rozměrné umělohmotné plachty se zářícími barvami. Máme možnost spatřit autorova díla i v chronologické návaznosti, od počátečních kreseb, plakátů v metru, děl ve stylu graffiti, fotografií, nechybí ani nejrůznější dokumentace či projekce filmových záběrů. Výstava také připomíná hektické tempo Haringovy tvorby – tak například v letech 1980–85 vytvořil jen v metru mezi 5000 až 10 000 rozsáhlých komiksových graffiti! Tam se také potvrdil a zrodil jeho nezaměnitelný styl.

V čem však je pro nás tato výstava důležitá – představuje či spíše připomíná Haringa jako umělce veskrze politického, angažujícího se v boji proti znečištění životního prostředí, proti atomovému zbrojení, za lidská práva všech, za svobodu lidské individuality, ostře vystupujícího proti rasismu a apartheidu, proti korupci i jiným nepřijatelným stinným stránkám současné moderní společnosti. Zformuloval a vrchovatě naplnil svoji velkou bílou cestu – proti kapitalismu, kolonialismu a církvi. Kurátor výstavy také nazval Haringova hlavní důležitá sdělení ve svém velmi informovaném textu k výstavě nekonečnou politickou linií.

Z výstavy Keith Haring / Proti srsti
Zdroj: ČT24/Kunsthalle der Hypo-Kulturstiftung

Haring se nebránil rozsáhlému a doslova masovému průniku svých děl, symbolů, znaků, prvků, hesel či drobných komiksů na nejrůznější trička, pulovry, odznaky, knoflíky, postery, tácky, hrnky, letáky či hromadně vyráběné zmenšeniny či reprodukce. Komentoval to se svojí přímočarou ironií heslem „umění je zde pro všechny“. Přitom v podtextu je čitelné ono – politické (umění). Stal se tak vedle totálně zneužívaného Warhola stejně známým a šířeným srozumitelným a čitelným tvůrcem. Zformuloval svým rozsáhlým dílem, vytvořeným ve velmi krátké době (žil od 4. května 1958 do 16. února 1990), vlastně logo druhé poloviny dvacátého století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
před 10 hhodinami

V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral

V pondělí, v den svých 94. narozenin, zemřel v chebské nemocnici spisovatel Vladimír Páral. Informaci potvrdil jeho přítel Jaroslav Beneš. Autor románů Milenci a vrazi či Mladý muž a bílá velryba později psal také sci-fi romány. Na koupi jeho próz lidé za komunistického režimu stáli fronty, řadu z nich zpracovali filmaři. V roce 2010 byl Páral oceněn Cenou Ladislava Fukse za celoživotní přínos české literatuře.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPolák, Dvorská a Sandeva zkouší na StarDance

Hvězdy už zase tančí, zatím ale bez publika. Soutěžní páry letošního ročníku StarDance začaly s tréninky. Vynaložené úsilí zúročí od října, kdy na ČT1 odstartuje čtrnáctá řada. Kamery České televize nahlédly na zkoušky hudebníka Tomáše Poláka a Adriany Maškové, kaskadérky Hanky Dvorské a Michala Kurtiše a Sary Prachař Sandevy s Danielem Makovcem.
před 13 hhodinami

Náš další bláznivý nápad, říkají Waltari o death metalu s orchestrem

Na letošním festivalu Brutal Assault v Jaroměři zahráli také finští Waltari. Místním publikum si mohlo poslechnout jejich speciální koncertní program k desce Yeah! Yeah! Die! Die! Death Metal Symphony in Deep C, který Waltari připravili v doprovodu symfonického orchestru.
před 14 hhodinami

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
9. 8. 2026

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
9. 8. 2026

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.