Vysílá Parta Analog!

Praha - Televizní vysílání za poslední roky doznalo v souvislosti s digitalizací zásadních změn, které se ovšem týkají především technické stránky věci. Není výjimkou, že lidé, kteří se profesionálně zabývají televizním vysíláním, si často povzdechnou, že tzv. doba analogová v sobě obsahovala více „člověčiny“. Týkalo se to především nutnosti kolektivní spolupráce i značného tvůrčího nasazení jedince. Mezi těmi, kteří na analogovou techniku rádi vzpomínají, je i devět televizních matadorů, kteří v 50. letech začínali v televizi, a nyní se rozhodli, že ještě jednou odvysílají televizní pořad, tvořený tak, jak se dělal za jejich éry.

Po dobu téměř dvou týdnů se „Parta Analog“ ve složení Kamila Moučková, Anna Jurásková, Věra Jordánová, Heda Čechová, Jarmila Šustrová, Svatava Chalupská, Jiří Lebeda, Gustav Oplustil a Jiří Šebelka s nebývalým entuziasmem scházela, aby oprášila svoje profese a aby společným tvůrčím nasazením dala dohromady pořad, který by odrážel jejich bývalý entuziasmus a přiblížil jejich práci. 

Že u takovéto originální práce nemohla chybět ani filmová kamera, aby zaznamenala jak neutuchajícího kreativního ducha všech zúčastněných jednotlivců, tak i jejich úsměvné střety s moderní technikou a také se svým věkem, či vzájemné neshody a emotivní prosazování názoru, je samozřejmé. Vznikající film je vyprávěn stylem „making-off“, film o filmu, a měl by vyznít jako zábavná i dramatická studie vývoje způsobu televizní práce na příkladu konkrétních postav, které televizi zasvětily velkou část svého života. Zároveň umožní divákům seznámit se s legendami ČST skrze jejich osobnost, životní a profesní filozofii, ale i vzájemné vztahy. Režisér filmu o filmu Parta Analog Martin Dušek plánuje jeho televizní uvedení na podzim roku 2013.

  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4832/483107.jpg
  • Střihač Jiří Šebelka autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4832/483109.jpg
  • Hlasatelka Heda Čechová nastoupila do televize před více než padesáti lety. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483216.jpg
  • Režisérka Věra Jordánová diriguje kamery. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483209.jpg

„Štáb pod mým vedením se kromě sledovatele stává i aktivní součástí projektu - svými poznámkami a jemnými intervencemi ovlivňujeme i finální podobu výsledného “autentického vysílání pořadu”. Stali jsme se tak zpovědníky, ale i rozhodčími některých situací, které v průběhu práce nezávisle na scénáři vznikaly. Opravdu mě dojalo, s jakým nasazením a entuziasmem všichni pracovali. Doufám, že se mi alespoň část emocí podaří ve filmu zachytit,“ uvedl režisér.

Kamila Moučková - česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka. Žena, jež jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z obrazovky někdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 17. dubna 1970 vláda vydala dekret, jímž se Kamila Moučková odvolávala z vysílání televize. Poté krátce působila v dabingu, roku 1970 ji z ČST propustili. Do roku 1989 pracovala na různých pozicích, např. jako kantýnská, uklízečka, prodavačka a servírka. Angažovala se v disentu a stala se jednou z prvních signatářek Charty 77. V letech 1990–1993 se vrátila do ČST. Dne 12. dubna 2008 byla uvedena do Dvorany slávy TýTý.

  • Přípravy k pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482680.jpg
  • Přípravy k pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482685.jpg
  • Scénárista Gustav Oplustil. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483226.jpg
  • Jitka Molavcová ve scénce podle scénáře Anny Juráskové. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483207.jpg

Anna Jurásková - scenáristka a dramaturgyně. Stála u zrodu televizní tvorby pro děti a mládež v Československé televizi, kde pracuje od roku 1957. Jako dramaturgyně a scenáristka ČT má na svém kontě ne desítky, ale stovky – konkrétně 982 – pořadů, a to jak solitérů, tak seriálů a cyklů všech žánrů. Svou dramaturgickou spoluprací s autory i vlastní scenáristickou tvorbou se výrazně podílela na rozvoji této vlajkové lodě televize veřejné služby a nesmazatelně se zapsala do dějin jednoho z autorsky nejtěžších tvůrčích oborů. Přes svůj pokročilý věk se své profesi věnuje i dnes, píše scénáře pro Kouzelnou školku.

Věra Jordánová - česká herečka a televizní režisérka. V Praze na AMU vystudovala herectví, po absolutoriu po šest let působila v angažmá v libereckém divadle. Po mateřské dovolené získala místo asistentky režie v Československé televizi. Během tohoto zaměstnání vystudovala filmovou režii na pražské FAMU, v Československé televizi a později i v České televizi se věnovala téměř výhradně režírování televizních pohádek i televizních inscenací. V současné době je již v důchodu, občas pracuje jako turistická průvodkyně pro německy mluvící turisty v hlavním městě Praze.

Heda Čechová- československá rozhlasová a televizní hlasatelka, matka herce a moderátora Vladimíra Čecha mladšího. Heda Čechová patřila mezi nejužší špičku českého hlasatelství a konferenciérství v 50. a 60. letech 20. století a je dnes považována za žijící legendu tohoto oboru u nás. Byla velice známá a populární zejména kvůli svému mimořádně kultivovanému zjevu, projevu i hlasovým dispozicím. Po roce 1968 byla nucena z politických důvodů v důsledku normalizace opustit Československou televizi a živila se namlouváním magnetofonových kazet pro slepce a hlasitou četbou knih.

  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24
  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24

Jarmila Šustrová - do dětské redakce ČST přišla v roce 1953 a od roku se stala 1956 první programovou hlasatelkou Československé televize. „Když jsem začínala, neměla jsem žádný vzor, všechno jsme si museli sami vymyslet“, vzpomíná na své začátky televizní hlasatelky ta, která byla první a jejíž profese se postupně stala velmi prestižní. V lednu 1971 bylo Jarmile Šustrové sděleno, že na obrazovku nesmí. Údajně pobuřovala občany kromě jiného i tím, že měla na sobě černé šaty, když zemřel Jan Palach. Do roku 1990 nemohla na veřejnosti vystupovat, v jeden čas dokonce i lepila pytlíky na příbory pro aerolinie.

Svatava Chalupská- rozená Hrubcová, je zvukařka, pracující v ČST od samotného počátku. Spolupracovala na desítkách pořadů, mezi známé patří například pohádka Čarovná rybí kostička nebo Dalskabáty, hříšná ves, či inscenace Jak je důležité míti Filipa.

Jiří Lebeda - český televizní kameraman, od 1965 hlavní kameraman Československé televize v redakci zábavných pořadů (Televarieté, Zpívá K. Gott, velké silvestrovské pořady). Dlouhodobě spolupracoval s režisérem J. Roháčem nebo s Františkem Polákem na silvestrovských pořadech, dále připravoval pořady Lexikon, Hovory H s M. Horníčkem a jeho hosty, Vysílá studio A, Šaráda.

  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483217.jpg
  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483215.jpg
  • Kameraman František Němec vysvětluje svou představu o kompozici. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483213.jpg
  • Pavel Trávníček v komické scénce z opravny televizorů. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483214.jpg

Gustav Oplustil - český televizní a rozhlasový scenárista a příležitostný herec malých rolí. V roce 1953 nastoupil do zájezdové skupiny Divadla československé armády na Vinohradech, následně pracoval jako dramaturg estrádních a zábavných pořadů v Městském domě osvěty, později začal pracovat jako dramaturg v redakci zábavy Čs. televize, mj. s režisérem Zdeňkem Podskalským. Práci scenáristy se aktivně věnuje více než padesát let. V roce 2002 byl uveden do pomyslné Dvorany televizní slávy Týtý.

Jiří Šebelka - střihač ČST, který realizoval desítky pořadů, pohádek a televizních inscenací a je aktivní dodnes. Studoval střihovou skladbu na FAMU, na svém kontě má jako střihač seriály Nejmladší z rodu Hamrů nebo Synové a dcery Jakuba Skláře, inscenaci Hřbitov pro cizince a řadu televizních pohádek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
před 17 hhodinami

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 20 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Farma zvířat, Iron Maiden nebo návrat Top Gunu

Co nám zbylo z lásky je název islandského filmu a také otázka pro rodinu ve zdánlivě všedním příběhu. Farma zvířat dostává na plátna animované zpracování slavného románu. Animované je i francouzské dobrodružství Malá Amélie o poznání a dětské zvídavosti. Do kin se vrací kultovní film o amerických stíhacích pilotech: Top Gun. A dokument Iron Maiden: Burning Ambition rekapituluje půlstoletou historii heavymetalové kapely.
15. 5. 2026

Nepodceňujte Connie, ukáže další knižní pokračování Kmotra

Osudy fiktivní mafiánské rodiny Corleonů se dočkají dalšího knižního pokračování. Nejnovější kapitolu k sáze Kmotr připíše americká spisovatelka Adriana Trigianiová. Román pod názvem Connie má vyjít příští rok na podzim a příběh se bude poprvé soustředit na ženskou hrdinku.
15. 5. 2026
Načítání...