Vysílá Parta Analog!

Praha - Televizní vysílání za poslední roky doznalo v souvislosti s digitalizací zásadních změn, které se ovšem týkají především technické stránky věci. Není výjimkou, že lidé, kteří se profesionálně zabývají televizním vysíláním, si často povzdechnou, že tzv. doba analogová v sobě obsahovala více „člověčiny“. Týkalo se to především nutnosti kolektivní spolupráce i značného tvůrčího nasazení jedince. Mezi těmi, kteří na analogovou techniku rádi vzpomínají, je i devět televizních matadorů, kteří v 50. letech začínali v televizi, a nyní se rozhodli, že ještě jednou odvysílají televizní pořad, tvořený tak, jak se dělal za jejich éry.

Po dobu téměř dvou týdnů se „Parta Analog“ ve složení Kamila Moučková, Anna Jurásková, Věra Jordánová, Heda Čechová, Jarmila Šustrová, Svatava Chalupská, Jiří Lebeda, Gustav Oplustil a Jiří Šebelka s nebývalým entuziasmem scházela, aby oprášila svoje profese a aby společným tvůrčím nasazením dala dohromady pořad, který by odrážel jejich bývalý entuziasmus a přiblížil jejich práci. 

Že u takovéto originální práce nemohla chybět ani filmová kamera, aby zaznamenala jak neutuchajícího kreativního ducha všech zúčastněných jednotlivců, tak i jejich úsměvné střety s moderní technikou a také se svým věkem, či vzájemné neshody a emotivní prosazování názoru, je samozřejmé. Vznikající film je vyprávěn stylem „making-off“, film o filmu, a měl by vyznít jako zábavná i dramatická studie vývoje způsobu televizní práce na příkladu konkrétních postav, které televizi zasvětily velkou část svého života. Zároveň umožní divákům seznámit se s legendami ČST skrze jejich osobnost, životní a profesní filozofii, ale i vzájemné vztahy. Režisér filmu o filmu Parta Analog Martin Dušek plánuje jeho televizní uvedení na podzim roku 2013.

  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4832/483107.jpg
  • Střihač Jiří Šebelka autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4832/483109.jpg
  • Hlasatelka Heda Čechová nastoupila do televize před více než padesáti lety. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483216.jpg
  • Režisérka Věra Jordánová diriguje kamery. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483209.jpg

„Štáb pod mým vedením se kromě sledovatele stává i aktivní součástí projektu - svými poznámkami a jemnými intervencemi ovlivňujeme i finální podobu výsledného “autentického vysílání pořadu”. Stali jsme se tak zpovědníky, ale i rozhodčími některých situací, které v průběhu práce nezávisle na scénáři vznikaly. Opravdu mě dojalo, s jakým nasazením a entuziasmem všichni pracovali. Doufám, že se mi alespoň část emocí podaří ve filmu zachytit,“ uvedl režisér.

Kamila Moučková - česká televizní a rozhlasová hlasatelka a moderátorka. Žena, jež jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z obrazovky někdejší Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. 17. dubna 1970 vláda vydala dekret, jímž se Kamila Moučková odvolávala z vysílání televize. Poté krátce působila v dabingu, roku 1970 ji z ČST propustili. Do roku 1989 pracovala na různých pozicích, např. jako kantýnská, uklízečka, prodavačka a servírka. Angažovala se v disentu a stala se jednou z prvních signatářek Charty 77. V letech 1990–1993 se vrátila do ČST. Dne 12. dubna 2008 byla uvedena do Dvorany slávy TýTý.

  • Přípravy k pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482680.jpg
  • Přípravy k pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4827/482685.jpg
  • Scénárista Gustav Oplustil. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483226.jpg
  • Jitka Molavcová ve scénce podle scénáře Anny Juráskové. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483207.jpg

Anna Jurásková - scenáristka a dramaturgyně. Stála u zrodu televizní tvorby pro děti a mládež v Československé televizi, kde pracuje od roku 1957. Jako dramaturgyně a scenáristka ČT má na svém kontě ne desítky, ale stovky – konkrétně 982 – pořadů, a to jak solitérů, tak seriálů a cyklů všech žánrů. Svou dramaturgickou spoluprací s autory i vlastní scenáristickou tvorbou se výrazně podílela na rozvoji této vlajkové lodě televize veřejné služby a nesmazatelně se zapsala do dějin jednoho z autorsky nejtěžších tvůrčích oborů. Přes svůj pokročilý věk se své profesi věnuje i dnes, píše scénáře pro Kouzelnou školku.

Věra Jordánová - česká herečka a televizní režisérka. V Praze na AMU vystudovala herectví, po absolutoriu po šest let působila v angažmá v libereckém divadle. Po mateřské dovolené získala místo asistentky režie v Československé televizi. Během tohoto zaměstnání vystudovala filmovou režii na pražské FAMU, v Československé televizi a později i v České televizi se věnovala téměř výhradně režírování televizních pohádek i televizních inscenací. V současné době je již v důchodu, občas pracuje jako turistická průvodkyně pro německy mluvící turisty v hlavním městě Praze.

Heda Čechová- československá rozhlasová a televizní hlasatelka, matka herce a moderátora Vladimíra Čecha mladšího. Heda Čechová patřila mezi nejužší špičku českého hlasatelství a konferenciérství v 50. a 60. letech 20. století a je dnes považována za žijící legendu tohoto oboru u nás. Byla velice známá a populární zejména kvůli svému mimořádně kultivovanému zjevu, projevu i hlasovým dispozicím. Po roce 1968 byla nucena z politických důvodů v důsledku normalizace opustit Československou televizi a živila se namlouváním magnetofonových kazet pro slepce a hlasitou četbou knih.

  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24
  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24

Jarmila Šustrová - do dětské redakce ČST přišla v roce 1953 a od roku se stala 1956 první programovou hlasatelkou Československé televize. „Když jsem začínala, neměla jsem žádný vzor, všechno jsme si museli sami vymyslet“, vzpomíná na své začátky televizní hlasatelky ta, která byla první a jejíž profese se postupně stala velmi prestižní. V lednu 1971 bylo Jarmile Šustrové sděleno, že na obrazovku nesmí. Údajně pobuřovala občany kromě jiného i tím, že měla na sobě černé šaty, když zemřel Jan Palach. Do roku 1990 nemohla na veřejnosti vystupovat, v jeden čas dokonce i lepila pytlíky na příbory pro aerolinie.

Svatava Chalupská- rozená Hrubcová, je zvukařka, pracující v ČST od samotného počátku. Spolupracovala na desítkách pořadů, mezi známé patří například pohádka Čarovná rybí kostička nebo Dalskabáty, hříšná ves, či inscenace Jak je důležité míti Filipa.

Jiří Lebeda - český televizní kameraman, od 1965 hlavní kameraman Československé televize v redakci zábavných pořadů (Televarieté, Zpívá K. Gott, velké silvestrovské pořady). Dlouhodobě spolupracoval s režisérem J. Roháčem nebo s Františkem Polákem na silvestrovských pořadech, dále připravoval pořady Lexikon, Hovory H s M. Horníčkem a jeho hosty, Vysílá studio A, Šaráda.

  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483217.jpg
  • Natáčení pořadu Parta Analog autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483215.jpg
  • Kameraman František Němec vysvětluje svou představu o kompozici. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483213.jpg
  • Pavel Trávníček v komické scénce z opravny televizorů. autor: Jan Langer, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4833/483214.jpg

Gustav Oplustil - český televizní a rozhlasový scenárista a příležitostný herec malých rolí. V roce 1953 nastoupil do zájezdové skupiny Divadla československé armády na Vinohradech, následně pracoval jako dramaturg estrádních a zábavných pořadů v Městském domě osvěty, později začal pracovat jako dramaturg v redakci zábavy Čs. televize, mj. s režisérem Zdeňkem Podskalským. Práci scenáristy se aktivně věnuje více než padesát let. V roce 2002 byl uveden do pomyslné Dvorany televizní slávy Týtý.

Jiří Šebelka - střihač ČST, který realizoval desítky pořadů, pohádek a televizních inscenací a je aktivní dodnes. Studoval střihovou skladbu na FAMU, na svém kontě má jako střihač seriály Nejmladší z rodu Hamrů nebo Synové a dcery Jakuba Skláře, inscenaci Hřbitov pro cizince a řadu televizních pohádek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...