Praha - Současný pohled na výtvarné a užité umění biedermeieru v Čechách zpracovává publikace vydaná Uměleckoprůmyslovým museem a společností Gallery. Pod titulem Umění a kultura v českých zemích 1814 - 1848 zahrnuje 700 fotografií exponátů ze stejnojmenné výstavy, která do 28. září potrvá v Jízdárně Pražského hradu.
První část knihy sestává z tematických statí zaměřených na rozmanité oblasti dobové umělecké tvorby a její sociální i ideové kořeny. Samostatné texty jsou věnovány nábytku, sklu, porcelánu, módě, malbě a grafice. Následuje katalog, obdobně jako zaštiťující výstava rozčleněn do tematických celků sledujících témata domov, elegantní jednoduchost, inspirace městským životem a kult přírody a přírodních materiálů.
V těchto dnech se publikace prodává ve vestibulu Uměleckoprůmyslového musea v Praze a na výstavě v Jízdárně Pražského hradu. Cena je stanovena na 1622 korun.
Jedinečná výstava je první souhrnnou prezentací bidermeieru na našem území a zároveň největší výstavou na Pražském hradě od roku 1989. Nejvíce exponátů pochází z pražského Uměleckoprůmyslového musea, Národní galerie a Národního památkového ústavu. Zhruba 25 předmětů pochází ze zahraničí, především z Vídně.
Téma výstavy - biedermeier - navazoval na klasicistní ideál „ušlechtilé prostoty“. Šířil se od nejbohatších vrstev, aristokracie a zámožného měšťanstva do celé společnosti. Estetika a stylizace biedermeieru mohutně ovlivnily mimo jiné i hudbu a literaturu. Za nejvlivnější roky biedermeieru je považováno období mezi Vídeňským kongresem roku 1815 a koncem napoleonských válek roku 1848.
Morálka a národohospodářství v době biedermeieru se nesly v duchu pevných zásad, antiliberalismu, cenzury i autocenzury a důrazu na stát jako autoritu nejen správní, ale i etickou a lidskou. Symbolem striktnosti éry biedermeieru se stal například kníže Metternich. Výstava nabízí pohled do každodennosti tehdejšího měšťanstva a šlechty skrze rozmanité druhy skla a porcelánu, ukázky grafik, obrazů, dobového ošacení, koberců a například návrhů na pokojovou výmalbu. Velkou část expozice tvoří nábytek, například čalouněné židle, pohovky či sekretáře.
Podle ředitelky Uměleckoprůmyslového musea Heleny Koenigsmarkové je jednoduchost biedermeieru pouze zdánlivá; většinou jde o předměty vyžadující při výrobě obzvláštní umělecký i řemeslný um.
Účelnost a konstruktivní čistota biedermeieru inspirovaly nastupující generaci moderních architektů z počátku 20. století. Byli to zejména Josip Plečnik a Jan Kotěra, kteří chtěli bojovat s ateliérovým stylem historismu a secesního dekorativismu. Díky tomu vznikl takzvaný neobiedermeier, z něhož expozice představuje několik kusů nábytku a užitého umění.
