Praha - Za první český zvukový hraný film bývá považován snímek Tonka Šibenice, který se divákům představil 27. února 1930 při slavnostní premiéře v pražském kině Alfa. Film režiséra Karla Antona patřící k oceňovaným filmům své doby původně vznikal jako němý a ozvučen byl až dodatečně. Stalo se tak po požáru tehdejších filmových ateliérů v Praze na Kavalírce koncem roku 1929.
Anton tehdy využil nabídky francouzské firmy Gaumont a v době, kdy se již začal ve filmu prosazovat zvuk (poprvé hrdinové na plátně promluvili v říjnu 1927 v Americe), do ještě nedokončeného snímku dotočil několik zvukových scén v jejích studiích v Joinville u Paříže. Film se pak promítal ve třech jazykových mutacích - v Německu se hrál pod názvem Die Galgentoni a ve Francii jako Tonischka.
Česká verze obsahovala navíc zfilmovaný výstup písničkáře Karla Hašlera, který z plátna uvítal přítomné a zazpíval dvě populární písně Hradčany krásné a Když padá v Praze první sníh. Do současnosti se dochovala jen francouzská verze filmu. Z české mutace Národní filmový archiv ochraňuje pouze prolog s Hašlerovými písněmi.
Melodramatický snímek o prostitutce s dobrým srdcem natočený podle povídky Egona Erwina Kische produkoval samotný režisér Anton. Příběh vypráví o venkovské dívce, která se ve městě dostane na scestí. Skončí v nevěstinci a upadá ještě hloub, když se o ní roznese, že strávila noc s vrahem před jeho popravou. Distribuci filmu zajišťovala společnost Elektafilm Josefa Auerbacha, jenž byl ve 20. letech v Praze majitelem největších filmových produkčních a distribučních společností v tehdejším Československu.
