Na obrazovce se po sedmnácti letech 27. května opět sejdou Přátelé. Šestičlenná parta probere seriál, z něhož se stal v devadesátých letech fenomén nejen v domovské Americe, ale i v Česku. Při té příležitosti se potkali také čeští herci a herečky, kteří Chandlerovi, Rossovi, Jeyovi, Monice, Phoebe a Rachel propůjčili svůj hlas. Ve Studiu 6 zavzpomínali na deset společných let v dabingovém studiu a shodují se, že přátelstvím tento sitcom oslovuje i po letech – i když by dnes vypadal jinak.
Takové Přátele by chtěl mít každý. Čeští Chandler, Ross, Joey, Monica, Phoebe a Rachel vzpomínají
Seriáloví Přátelé se pro diváky nejméně jedné generace stali svým způsobem také kamarády. Šestičlenná parta spolubydlících z New Yorku se poprvé představila v září 1994 – a na obrazovce zůstala deset let.
Dnešní Přátelé by byli jiní
Tři kluci a tři holky spolu prožili 236 dílů a stali se fenoménem jedné generace, která se k nim nostalgicky stále vrací. „Když přepínám televizi a chytnu to, tak se na to rád podívám, protože tam pořád lidé nacházejí nové a nové věci, tam je humor i ve třetím plánu,“ přiznává i Petr Rychlý, jehož hlasem mluví Joey.
Zároveň sitcom objevují i mladší diváci, jakkoli doba je už jiná, v současném kontextu mohou některé humorné situace působit nekorektně. Kritici upozorňují, že oblíbený sitcom devadesátých let schematizoval realitu jako pohádku o mladých šťastných bílých Američanech.
„Tenkrát si mohli dovolit víc než dneska, obzvlášť v Americe, která mi přijde totálně genderově rozpolcená, a už se v tom člověk ani pořádně nevyzná,“ domnívá se Daniel Rous alias Ross. „Kdyby se točil seriál Přátelé dneska, tak by vypadal jinak,“ nepochybuje.
Čas se poznat
Rosse prý mluvil rád. „Je to radost dabovat někoho, kdo vyzařuje charisma, má smysl pro humor a je vidět, že jde o kreativní postavu. Ale jak dokáže být v určitých situacích exaltovaný, něco ho úplně pohltí, tak se nemůže pořádně vyžvejknout a chvílemi koktá, v tom bylo obtížné ho dabovat,“ prozradil o svém soužití s roztržitým paleontologem.
Jako každá jiná role, mu ale Ross musel nejprve „naskočit“. Sžít se s postavami pomáhaly dabérům zkoušky. „Tenkrát se ještě dělal poctivý dabing, kdy jsme byli všichni pohromadě ve studiu a zkoušelo se, takže člověk věděl, co bude dabovat,“ oceňuje i Aleš Procházka, který v jedné sérii mluví Matthewa Perryho v roli Chandlera. Zastoupil tehdy nemocného Rostislava Čtvrtlíka.
„Dostal jsem se k Přátelům za ne příliš šťastných okolností. Česká televize mě oslovila, jestli bych nenadaboval jednu řadu, protože Rosťa musel jít na těžkou operaci. Dal jsem si dvě podmínky: Že Rosťa o tom musí vědět a souhlasit a že honorář se připíše na konto boje proti rakovině. Takže jsem s Přáteli vlastně strávil jenom víkend nebo dva, kdy se točila ta jedna série,“ prozradil. Přiznává, že postava Chandlera mu byla shodou okolností nejsympatičtější. „Vyhovoval mi, že byl z nich nejmíň aktivní, což mi bylo hodně blízké,“ upřesnil.
Perfektně nazkoušený humor
Oceňuje, že ho dabingoví kolegové mezi sebe výborně přijali. Shodují se ostatně, že při dabování Přátel byla znát přátelská atmosféra i ve studiu. „Kolikrát jsme se tak smáli, že jsme nemohli dabovat, jak jsme se odbourali. Také bylo fajn, díky tomu, že jsme byli při natáčení pohromadě, že jsme mohli trošku korigovat úpravu dialogu a situací, kdy jsme hledali třeba vtipnější texty, aby to opravdu sedlo,“ vzpomíná Miriam Chytilová neboli Rachel.
Pilování scénáře považuje Daniel Rous za jeden z úspěchů nejen dabingu, ale především samotného seriálu. „Je takový milý, laskavý, herci dokážou spolu blbnout, ale samozřejmě je to všechno perfektně nazkoušené,“ nepochybuje.
„Je to tak trochu i o penězích. Nechci fabulovat, ale mám pocit, že se na tom podílela spousta scenáristů, zkoušeli to hrát všude možně, scény, kde se lidé nesmáli, se vyhazovaly. Také si vezměte, že udělali za rok jenom osm pětadvacetiminutových dílů, tam vidím kvalitu. A prostě se trefili,“ shrnuje Petr Rychlý.
Dabéři seriálu vzpomínají na Přátele (zdroj: ČT24)
Lidé si ze sebe musí umět udělat legraci
Že přijde takový úspěch, se přesto nečekalo. Zaskočil i dabéry. „Myslela jsem, že budu prostě jeden týden dabovat nějaký seriál, který bude mít třeba šest dílů, vůbec jsem nepředpokládala, že to bude na deset let. Když člověk žije s postavou tak strašně dlouho, tak se toho hodně naučí. Přesně jsem věděla, kdy udělá jakou pauzu, člověk se s tím prostě sžije,“ podotýká Pavla Rychlá Vojáčková, dabingová představitelka Moniky.
„Myslím si, že ten seriál je tak úspěšný i dnes, protože je v něm vidět, že byli přátelé i ve skutečnosti. Nikdo tam nevybočoval, nebyla tam jedna sólová hvězda, která by chtěla být upřednostněná,“ domnívá se Stanislava „Phoebe“ Jachnická.
Podle Miriam Chytilové je hlavní důvod jednoduchý: „Je to prostě seriál o přátelství a v satirickém duchu. Lidé si ze sebe musí umět dělat legraci. Tady to tak funguje, a proto vzniká nová generace diváků, protože s takovou partou by chtěl trávit čas každý.“