Spirituál kvintet slaví – a má proč!

Komplet 55 let – hudbou propojený svět, který skupina Spirituál kvintet sobě i svým fanouškům nadělila ke svému kulatému výročí, je skutečně krásným dárkem. Všechna vydaná alba plus nevydané rarity a DVD totiž nabízejí ideální možnost k ohlédnutí. Ohlédnutí, jež jen potvrzuje nezastupitelnou roli souboru na naší scéně.

Již samotný fakt, že libovolné hudební sdružení vydrží pohromadě padesát pět let, zaslouží poklonu (z toho bych si ale dovolil vyloučit fabriku na prachy The Rolling Stones), a pokud se nejednalo o půlstoletí jalové, ale naopak přinášející kvalitní muziku, musí být těch poklon ještě daleko víc. V případě Spirituál kvintetu pak není proč váhat, takže: blahopřání a pochvala zde jdou ruku v ruce.

Těžko se věnovat všem deseti albům, která v právě vydaném kompletu najdeme, od prvního Písničky z roku raz dva (1972) přes Spirituály a balady (1977), Saužení lásky (1980) až k současným počinům, k deskám Rajská zahrada (1992) či Post scriptum (2015), nemluvě o výběru navydaných rarit či DVD, na němž jsou videozáznamy mapující celou historii souboru. Jedno však mají všechny tyto nahrávky společné: mluvit o profesionalitě všech zpěváků a instrumentalistů je jistě naprosto zbytečné, vedoucí a zakladatel Spirituál kvintetu Jiří Tichota měl při výběru zpěváků vždy šťastnou ruku, dařilo se mu tak po celou dobu držet laťku náležitě vysoko. Ostatně není divu, Tichota jakožto vystudovaný muzikolog musel mít zkrátka „ucho“ na to, kdo a co se pro uskutečňování jeho uměleckých záměrů hodí.

S tím se pojí další charakteristika dlouhé historie souboru – je jí promyšlená a jasná dramaturgie, za níž opět můžeme hledat především Jiřího Tichotu. Ač si to nese skupina v názvu, zdaleka se nevěnovala pouze interpretaci spirituálů, s tím by asi dlouho nevydržela (anebo by se odsoudila k možná kvalitní, nicméně stagnaci). Hned na prvním albu tak najdeme staré písně z celé Evropy, z renesančních zpěvníků a kancionálů i skotskou lidovou baladu, přičemž jsou zde opatřeny českými texty. Úspěch tohoto alba – sám vzpomínám, jak rád jsem si jej pouštíval – otevřel cestu k dalšímu, jímž byly písně našich obrozenců. Odtud i jeho název Saužení lásky. Nečekejme však nějaké přílišné lkání, byť nešťastných lásek a sentimentu je zde dostatek…

Na albu Šlapej dál (1985) se Jiří Tichota pro změnu obrátil k americkým tradicionálům, aby se na desce Šibeničky (1988) vrátil k českým lidovým písním. A pokud postoupíme v čase, například na albu Rajská zahrada můžeme – jak již napovídá sám název – najít písně, popisující poslední věci člověka. Vždy ovšem s nadhledem a leckdy i vtipem… A síla soubor neopustila ani na – zatím – posledním albu, nahraném v loňském roce.

Spirituál kvintet svými písněmi, zvláště těmi o svobodě, jistě pomáhal vybarvovat šedivou atsmoféru normalizace. A přestože nešel do přímé konfrontace s režimem jako disidenti či underground nebo písničkáři kolem Šafránu, i tak mu patří dík. Ostatně, stačí si ty písně znovu poslechnout…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 58 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...