Robotika v umění: hudba z hub, 3D portréty z páry a zvuk bonsaje

Pec pro sublimaci duší, nové hudební nástroje, hudební hračky a vynálezy, „tělové přístroje“, vychytaná zařízení, která používají hackeři (tentokrát ve službách umění), malbu ohněm ovládaným robotickou rukavicí a mnoho dalšího, o čem běžný člověk ani netuší, že by kdy mohlo existovat. Nové průkopnické pohledy na spojení nejmodernější techniky, technologie a umělecké invence nabídl Device_art 4.013 - 4. mezinárodní festival robotiky a nových technologií v umění. Prostor pro prezentaci vynálezcům-umělcům poskytla Galerie Školská 28 v Praze 1 od 8. do 15. února.

Výstava nabídla exponáty patnácti osobností a dvou skupin (Mmessy Oscillators feat a I'MM_Media lab) z Chorvatska, Slovinska, Srbska, Japonska a ČR, sérii performancí a prezentaci umělců u kulatého stolu. Umělci a jejich autorské koncepty byli úspěšně představeni v Záhřebu, Bělehradě, Lublani, San Francisku a v Tokiu. Organizátorem festivalu byl kurátorský tým Kontejner (chorvatské sdružení pro současné umění v Záhřebu), slovinská kurátorka Sandra Sajovicová a Machiko Kusaharaová z Japonska.

Ten, kdo se na festival přišel podívat především kvůli uměleckým výbojům, byl zřejmě nejdříve zaskočen: všude složité aparatury a soustavy „něčeho“, co má „něco dělat“, ale člověk nejprve neví, co přesně to má být a kde je ono avizované umění. Ale to se brzy poddalo. Když se tito roboti dali do akce, pootevřely se dveře do nových světů.

  • Rukavice k Fire Painting autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Kybernetická performance Fire Painting zdroj: Galerie Školská

Pokud odhlédnete od možnosti, že všechna důmyslná technická zařízení byla ke koukání sama o sobě jako „technická zátiší“, exponát po exponátu odhaloval nové možnosti spolupráce vědních oblastí, které nám představují tradiční umělecké obory - hudbu, malířství, sochařství a design –, jinak. Bylo to i o nás, zda jsme schopni přistoupit na jinou podobu uměleckého díla, než na jakou jsme zvyklí.

Spíš než hudební kompozici nebo obraz se všemi ustálenými formálními znaky byli roboti schopni odhalit a zprostředkovat neviditelné a neslyšitelné, co člověk prostými smysly nikdy nemůže být schopen rozpoznat. Věřili byste tomu, že „hudbu“ jsou nám schopny zprostředkovat například biotechnologie pomocí snímání růstu hub? Návštěvník musel přistoupit i na to, že většina z těchto technologicko-uměleckých výtvorů neměla dlouhého trvání, byla dílem okamžiku, a tedy nestálá, ne-trvalá.

Tak třeba Mychophon: Biohacknutý music box, který pomocí složité soustavy přenáší zvuky růstu a pohybu houbových kultur a zároveň je zapisuje do grafů, podobně jako EKG. Simulátor jídla. 3D portréty zobrazené pomocí obyčejné vodní páry, ale neobyčejného snímacího zařízení. Hypnotizující roztočené obrazové pendulum.

Esteticky asi nejvýraznější, doslova překrásná, byla proměnlivá kresba chvění a neviditelného záření siluety bonsaje, které snímaly opět složité sestavy speciálních mikrokamer a čipů a převáděly je na zvukové, tepelné a jiné vlnové frekvence; a ty, zobrazené na obrazovkách počítačů, vytvářely podivuhodné, magické a dynamické obrazy připomínající schémata složitých dopravních systémů měst, leteckých map nebo pulzujícího ultra - sono či magnetického zobrazení mozku a tkání. I v tomto případě bylo chvění těla bonsaje převáděno do zvukové podoby, a my tak mohli slyšet, jak zní bonsaj.

  • Autonomní informační fázová instalace Self-Sustaining System of Absurdity autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Samoregulační zvuková instalace Bentronix autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Ale i „elektřina sama“ – to hned u dalšího exponátu. Bentronix v sonickém badatelském projektu Marka Batisty pro nízkovoltaické generátory, tranzistory a další zařízení s odlišnou stavbou produkoval spektrum zvuků a po zásahu autora i zvukové struktury. Hudební kreaci i tady bylo možné „vidět“ pomocí plochých lahví naplněných chemikáliemi, měnící se barvy a intenzita záření byly mimo jiné ukazateli slábnutí výkonu generátorů.

Uklidňující bylo, že se ani tito sofistikovaní roboti dosud neobejdou bez šedé kůry mozkové svých tvůrců, a tak jejich vzpoura zatím nehrozí. Potěšitelné bylo, že zde byly vystaveny i prototypy designových, ale plně funkčních drobností, například telefon ve tvaru náramkových hodinek s klasickým vytáčením čísel pomocí kulatého ciferníku, prý opravdu funguje, nebo šňůra-prodlužovačka ve tvaru rybí kostry – důležitý signál, že bez smyslu pro legraci a chuti si hrát nemohou existovat ani supermoderní technologie a věda vůbec.

Je to ale vážná hra. Tvůrci těchto exponátů zvedli výzvu a možnosti, které dává jen umění; využívají schopností uměleckého náhledu pro budoucí rozvoj nových vědních oblastí, a tím se zpětnou vazbou obohacuje umění samo. Zatím je tento druh „uměleckého díla“, jeho vzniku a užívání viděním, slyšením a těšením se z něj jen exkluzivní záležitostí technicky neobyčejně zdatných a zcela jinou invencí obdařených „podivínů a hračičků“. Je k tomu kromě jiného potřeba množství sofistikovaného zařízení a odborných znalostí, proto se takové umění nemůže nijak masově rozšířit. Zatím.

Ale co my víme, který z těchto exponátů, nebo spíš cesta, technologický a technický postup, který vedl k jeho vzniku, způsobí revoluci v některé oblasti vědeckého bádání s dalekosáhlými společenskými a sociálními důsledky? Byla to velmi, VELMI podnětná výstava, festival „jiného umění“, kde akutně hrozilo uvědomění si, kolik toho o přírodních silách modelujících umění ještě nevíme a nestíháme…

  • Hudební skříň Mycophone autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Hudební nástroje, hračky, videa a vynálezy + tělové přístroje autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Device_art 4.013 - 4. mezinárodní trienále - festival robotiky a nových technologií v umění. Kdy a kde: 8.–15. 2. 2013, Komunikační prostor / Galerie Školská 28, Praha 1.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na „něco menšího“ Pú pomyslel před sto lety. Nebyl to ale žádný med

Na Štědrý den roku 1925 se představil dnes jeden z nejslavnějších medvědů na světě. List London Evening News totiž otiskl povídku, kterou britský autor Alan Alexander Milne napsal o hračce svého syna. Hlavní hrdina se jmenoval Medvídek Pú. A i když tisíce dětských čtenářů hloupoučké zvířátko měly a mají rádi, těm nejbližším, včetně autora, přinesla jeho sláva i dost frustrace.
před 3 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
před 14 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 20 hhodinami

Zemřel Vince Zampella. Udával směr moderních videoherních stříleček

Při autonehodě v Kalifornii zemřel Vince Zampella, vývojář, který stál za řadou ikonických videoherních sérií, mimo jiné Call of Duty nebo nejnověji Battlefield. Zemřel ve věku 55 let při nehodě svého Ferrari na dálnici severně od Los Angeles. Úmrtí Zampelly potvrdila společnost Electronic Arts, vlastník herního studia Respawn Entertainment, které Zampella založil.
před 22 hhodinami

Anděl Páně už dvacet let baví miliony „nenapravitelných hříšníků“

Od premiéry pohádky Anděl Páně uplynula letos dvě desetiletí. V televizi ji diváci viděli na Štědrý večer o rok později. Dnes už je tento příběh evergreenem vánočního programu, stejně jako pokračování, které vzniklo před dekádou. A tvůrci v čele s režisérem Jiřím Strachem a herci Ivanem Trojanem a Jiřím Dvořákem od té doby dostávají otázky, jestli dojde i na Anděla Páně 3.
včera v 09:00

Zemřel britský hudebník Chris Rea, bylo mu 74 let

Ve věku 74 let v pondělí ráno po krátké nemoci zemřel britský kytarista a zpěvák Chris Rea, sdělil portálu BBC a agentuře PA mluvčí rodiny. Hudebník s charakteristickým chraplavým hlasem se proslavil mimo jiné písněmi The Road to Hell, Julia či Driving Home For Christmas. Svou bluesrockovou tvorbu představil několikrát i v Praze.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

KVÍZ: Nejen Pelíšky. Jak dobře znáte vánoční filmovou klasiku?

Ve svátečním programu České televize nemůže chybět ani tuzemská filmová klasika. Například Štědrý večer si už mnozí diváci ani nedovedou představit bez Pelíšků. A i letos pobaví během Vánoc oblíbené komediální tituly. Ověřte si v přiloženém kvízu, jak dobře je opravdu znáte.
22. 12. 2025

Třetí díl Avatara je v kinech, v plánu jsou další

Kina po světě i v Česku promítají film Avatar: Oheň a popel – další část jedné z nejdražších filmových sérií. Oscarový režisér James Cameron má v plánu další dvě pokračování, osud náročného projektu je ale nejistý.
21. 12. 2025
Načítání...