Mnohokrát jsem se sám sebe tázal, kdy notoricky známého českého malíře, grafika, ilustrátora a souběžně i humoristu Stanislava Holého (1943-1998) objeví pečlivě se v českém umění nimrající Japonsko. Tvůrce díkybohu velmi nepolitických postav, panáčků moderátorů JŮ a HELE, ale také Harryho Šoumena, Mufa Supermufa, Tryskomyší nebo úžasného sladkobolného Pipa nejen pomáhal mlčící většině přežívat hloupá a tupá období normalizace i časy těsně po ní, vytvářejíc svébytnou, dnes už se to může klidně napsat, comicsovou kulturu.
Ale jakou! Poetickou, vtipnou, možná až neuvěřitelně podobnou něžně tragikomickému období americké filmové grotesky, nabízející nečekané obsahy i formy, tvary, barvy… Tak zvláštní, že se nesmírně podobaly některým prvkům (pro mne nepřijatelného) tehdy se rodícího japonského stylu anime, který protkal celé současné japonské zábavné umění, právě zejména neuvěřitelnou comicsovou japonskou nadprodukci.
Příliš se asi neví, že Holý, který navíc ve svých pracech svévolně zacházel s formáty i konzervativními zákony seriálové kresby a malby a jeho postavy se vymkly rasové charakteristice tak, že se staly opravdu globálně využitelnými a staly se sestřenicemi tisíců podobných skřetů po celém světě (jak dokládá ostatně právě běžící výstava extrémně úspěšného Takashi Murakamiho v pařížském Versailles), se Japonska i jiných vzdálených prostředí dotýkal v některých svých realizacích i fyzicky.
Výtvarné ztvárnění Pavilonu dětí ve vesničce UNESCO (Seibuen, Tokio) pochází z jeho hlavy, stejně jako pavilon Zahrada dětí v Montrealu v osmdesátých letech minulého století. Podílel se rovněž na realizaci expozice čs. dětské knihy v Centre Pompidou v Paříži. V devadesátých letech vytvořil např. Pavilon dětí a Pavilon nerealizovaných vynálezů v rámci Všeobecné výstavy v Praze. Ale z Japonska nezmizel – z jeho další výtvarné činnosti je třeba připomenout grafickou spolupráci na mezinárodních výstavách podniků zahraničního obchodu opět přímo v Tokiu, posléze také v Sao Paulu, Duisburgu, Vídni…
Výstava STANISLAV HOLÝ je vzdáním pocty tomuto umělci a jeho vždy veselému světu, který nás i nadále provází. Je ale současně i zajímavým znovuzrozením (i když v tomto případě globálního) zájmu o dílo nedoceněného moderního tvůrce, který dobře bydlel nejen ve světě tenkrát s chutí využívaných seriálových postav, ale také moderní grafiky se svéráznou osobitou strukturou a barevností. A právě tokijská výstava svým výběrem grafiky i ilustrací toto postavení potvrzuje a dokládá, protože jeho volná tvorba patřila neodmyslitelně do spektra významných českých grafických počinů a dějů.
Jenom pro úplnost - ve výstavním sále Českého centra Tokio jsou kromě ilustrací a grafik samozřejmě představeny postavy JŮ a HELE, které byly v 80. letech skutečně použity před televizními kamerami a na obrazovce České televize žijí dodnes.
Výstava potrvá do 5.listopadu. Výstavní síň České centrum, Tokio, připravili Matěj Holý, Petr Holý a Galerie U Prstenu v Praze.
