Praha - Před 90 lety, 21. října 1918, se narodil herec Václav Voska, který vytvořil řadu vynikajících divadelních postav. Život Vosky, který zemřel v třiašedesáti letech v srpnu 1982, podle mnohých zkrátily nespokojenost s režimem, alkohol a stres. Domovskou scénou mu byla Městská divadla pražská (MDP), kde hrál 30 let až do své smrti.
Závist divaček
„Byl nezapomenutelný a pomilováníhodný,“ vzpomíná Liboše Švormová, která s Voskou hrála v MDP například v inscenacích Ideální manžel nebo Jsem špatná, špatná ženská. „Chodily za mnou divačky a říkaly, jak mi závidí, že s ním mohu hrát,“ dodává. Do MKP se často chodilo „na Vosku“ a jak Švormová dodává, nikdo nepochyboval o jeho schopnostech.
Byl obsazován zejména do psychologických rolí, prokázal i komediální talent, například ve hře Rozmarný duch. „Byl velmistrem konverzačních her,“ připomíná Švormová. Kolegové z divadla vzpomínají na jeho noblesu a galantnost k ženám.
Režimu nepohodlný
Ve filmu či televizi se příliš neobjevoval (hrál ve filmu Panna a netvor či seriálu F. L. Věk), byl ale uznávaným rozhlasovým hercem. Interpretoval mnohé texty zejména v pražské básnické vinárně Viola. Často četl komentáře k cestopisným a naučným filmům, ale byl i vtipným průvodcem televizního seriálu Sňatky z rozumu. „Nebyl žádaným typem pro televizi, neměl způsoby člověka z budovatelského filmu, na obrazovce vypadal velmi extravagantně, démonicky. Byl také hluboce věřící a politicky byl napravo, jak to jen šlo,“ říká Švormová. V roce 1968 se také stal členem Českjé národní rady. Neustále se střetával s režimem, v roce 1969 dostal zákaz vystupovat v televizi i v rozhlase.
Největší role
Nedostudovaný právník začínal v Divadle na Vinohradech, odkud přešel v roce 1945 do Národního divadla. V roce 1950 odešel do MDP, kde zůstal až do své nečekané smrti. Jedním z vrcholů jeho herectví se stal tragický Richard II. ze stejnojmenné Shakespearovy historické hry, cynický Edgar z Dürrenmattovy úpravy Strindbergova Tance smrti, a zejména Dürrenmattův Romulus Veliký.
Václav Voska zemřel během divadelních prázdnin, kdy ho postihly dva infarkty. "Zemřel hrozně brzy, na vrcholu sil, měl rozezkoušeného Salieriho v Amadeovi," říká Švormová.
