Politické umění burcuje v DOX

Praha – Výstava v Centru současného umění DOX s názvem Middle East Europe prezentuje díla evropských umělců reagující na blízkovýchodní konflikt v přímé konfrontaci s pracemi jejich palestinských a izraelských kolegů. Zároveň projekt demonstruje historickou i současnou provázanost Evropy a Blízkého východu.

„Zajímala mě otázka, jestli může existovat izraelské, palestinské a evropské politické umění dohromady. Bylo pro mne velmi zajímavé propojit umělce, kterých se bezprostředně problematika týká s těmi, kteří blízkovýchodní problém znají jenom z medií,“ řekla v rozhovoru pro ČT24 kurátorka výstavy Tamara Moyzes, která má izraelské občanství ač je původně ze Slovenska. V období druhé intifády se stala mírovou aktivistkou a strávila asi dva roky na okupovaných územích.

Mnozí umělci nalézají kořeny dnešního problému v evropském antisemitismu, který vedl k exodu Židů do Palestiny. Jiní sledují napětí mezi kulturami v dnešní Evropě a ukazují, jak tenká je hranice mezi strachem, náboženskou či rasovou nesnášenlivostí a fyzickým násilím, ať už se jedná o současné projevy nenávisti k Židům nebo o strach z Islámu.

Ze čtyřiceti dvou vystavujících umělců kurátorka v rozhovoru upozornila např. na Volkera Märza, který vytvořil instalaci Kafka v Izraeli. Svojí fikci, že Kafka nezemřel, ale žije v Izraeli, kde se setkává s tamější současnou realitou, zpracoval umělec i v knize. Izraelská umělkyně Yael Bartana je velmi známá umělkyně, která vystavovala i na benátském Bienále, její expozice zpracovává téma, co se stane, když se Židé zase vrátí do Polska. Zastupuje tak část umělců, kteří do děl promítli svoji sebereflexi.

„Každý ze zúčastněných umělců uchopil téma z jiného úhlu. Například palestinští i izraelští výtvarníci, právě proto, že toto téma se jich osobně dotýká, se vyjádřili spíše v konceptuálních instalacích, reagujících na konkrétní podnět. Naproti tomu evropští umělci zpracovávají problematiku, se kterou se seznámili většinou prostřednictvím médií, více symbolicky. Myslím si, že se nám podařil takový výběr, který podtrhuje různorodost jak zpracováním, tak výběrem témat,“ doplnila Moyzes.

  • Middle East Europe zdroj: ČT24
  • Middle East Europe zdroj: ČT24

Na obecnější úrovni může tato výstava mapující izraelsko-palestinský konflikt prostřednictvím uměleckých výpovědí sloužit jako modelová studie fungování politického umění obecně. Součástí projektu bude doprovodný program filmových projekcí Příliš blízký východ a konference, na níž vystoupí palestinští, izraelští a evropští umělci, společně s mírovými aktivisty a odborníky na blízkovýchodní kontext. Záměrem konference je kriticky vyhodnotit způsoby, jimiž mediální obrazy konfliktu tvarují jeho „podstatu“ a ukázat možné dopady umění, zabývajícího se touto problematikou.

Middle East Europe - 26. 1. - 20. 4., DOX - Centrum současného umění, Praha 7. Kurátorky výstavy: Tamara Moyzes, Zuzana Štefková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koncerty 2025: Do Česka poprvé míří Dua Lipa, vrací se Marilyn Manson

I v roce 2025 se mají hudební fanoušci na co těšit. Česko jako zastávku na svých turné si zapsala pro samostatné koncerty řada hvězd, některé z nich zmiňuje následující fotogalerie. Poprvé například přijede Dua Lipa, naopak třeba Imagine Dragons či Lanny Kravitz se vrací opakovaně.
před 3 hhodinami

V ateliéru Langhans se nechali portrétovat slavní, připomíná kniha

Dvousvazková kniha System Langhans přibližuje historii ateliéru Langhans, místa, kde se více než sedm desítek let nechávali fotografovat umělci, státníci, vojáci, šlechta i běžní občané. Portrétování u Langhanse patřilo k dobrému bontonu. Publikace vznikla i díky sedmi tisícům portrétů, které kdysi byly pořízeny v tomto ateliéru a později se našly při rekonstrukci domu v centru Prahy.
před 21 hhodinami

Zemřela Jana Synková známá z Ypsilonky a Saturnina

V osmdesáti letech zemřela herečka Jana Synková. Synková patřila k oporám divadla Studio Ypsilon, které zakládal její manžel Jan Schmid. Nezapomenutelná ale zůstává i její role tety Kateřiny, kterou ztvárnila ve filmu Saturnin a stejnojmenném televizním seriálu.
28. 12. 2024Aktualizováno28. 12. 2024

Nový film o Robbiem Williamsovi přibližuje zpěvákův život svérázně

Životopisný film Better Man přibližuje vzestupy i pády zpěváka Robbieho Williamse svéráznou formou. V kinech se začal promítat od čtvtka. „Williams je v celém filmu znázorněn jako opičák. Je to proto, že popisuje sám sebe, jak se cítil během svojí kariéry – jako cvičená opice,“ vysvětluje Marta Žurková z Vertical Entertainment. Sám Williams řekl, že se umělci obávají, že si kvůli životopisnému filmu zničí reputaci. „Já to tak nemám,“ tvrdí. V minulosti otevřeně mluvil třeba o svém milostném životě i závislostech na alkoholu nebo drogách.
27. 12. 2024

V Chagallově světě neplatila logika

Obrazy malíře Marca Chagalla se vznášejícími se postavami a podobně fantaskními motivy viděl snad každý. Přesto existuje ještě jiný, složitější Chagall. Chagall za Chagallem, kterého představuje na aktuální výstavě vídeňská Albertina.
27. 12. 2024

Stíhání herce Baldwina definitivně skončilo

Soudní proces s hercem Alecem Baldwinem je definitivně u konce. Baldwin stanul před soudem kvůli obvinění z neúmyslného zabití kameramanky Halyny Hutchinsové během natáčení westernu Rust. Prokurátorka v pondělí upustila od odvolání proti předchozímu soudnímu zamítnutí obžaloby, informovala agentura Reuters.
24. 12. 2024

Premiérové Tři princezny i „staří známí“. Vánoce na ČT patří pohádkám

Na obrazovce České televize patří Vánoce tradičně hlavně pohádkám. Ta štědrovečerní nazvaná Tři princezny je premiérová. Objeví se i starší snímky, například na druhý svátek vánoční diváci uvidí S čerty nejsou žerty. Od prvního uvedení tohoto filmu letos uplynulo čtyřicet let. Neodmyslitelnou součástí pohádek jsou kostýmy, fundus České televize jich eviduje 150 tisíc.
24. 12. 2024

Kniha ukazuje 150 let měnících se Vánoc

Nová kniha Šťastné a veselé – České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků ukazuje, že oslavy Vánoc se do dnešní podoby začaly formovat na přelomu 19. a 20. století s příchodem měšťanské společnosti. Za první republiky vznikla i tradice velkých vánočních stromů na náměstích, od začátku spojená s charitou. Nacisté stromy zakázali, komunisté zase chtěli ze svátků odstranit duchovní rozměr. Návrat některých tradic přinesla až sametová revoluce.
22. 12. 2024
Načítání...