Olomoucké baroko - opomíjený fenomén

Olomouc - Téměř 500 exponátů více než 60 zapůjčitelů si mohou od pátku prohlédnout návštěvníci výstavy Olomoucké baroko/Výtvarná kultura let 1620-1780, která se koná do konce března v Muzeu moderního umění, Arcidiecézním muzeu a Vlastivědném muzeu v Olomouci. Cílem je zpracování historie a zejména výtvarné kultury ve městě v období baroka. Organizátoři upozorňují, že se jedná o největší projekt v historii olomouckého muzejnictví.

„Olomoucké baroko bylo tušeno jako zvláštní fenomén, nikdy ale nedošlo k jeho detailní analýze a ani k představení veřejnosti v historických souvislostech i svém monumentálním celku. Toto je vskutku poprvé, kdy se snažíme oněch 200 let představit veřejnosti a ukázat tím, že Olomouc v té době hrála na uměleckém poli v Evropě významnou roli,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 jeden z autorů koncepce výstavy Ondřej Jakubec z Muzea umění Olomouc.

„Stejně jako Škréta přivedl na Moravu Antonín Martin Lublinský italské vlivy a spolu s dalšími umělci vytvářeli v Olomouci specifický odstín výtvarné kultury baroka v českých zemích. Bylo to tožiž dáno tím, že Olomouc v 17. a 18. století představovala nejenom mocenskou, ale i specifickou uměleckou velmoc. Mezi klíčové protagonisty patřily zejména instituce olomouckého biskupství a jezuitské univerzity a široké duchovní prostředí, ale na druhé straně také měšťanská komunita i složka vojenská, související s přeměnou města v moderní evropskou pevnost,“ uvedl dále Jakubec.

Nahrávám video

Zatímco výstava v Muzeu moderního umění a Arcidiecézním muzeu se zaměřuje spíše na duchovní rozměr olomouckého baroka, expozice Vlastivědného muzea přibližuje dobovou měšťanskou kulturu. „Vedle tradičních výtvarných médií, obrazů a soch, dostává velký prostor také knižní kultura a grafika či umělecká řemesla. Snažili jsme se shromáždit pestrou škálu špičkových dokladů uměleckého i každodenního života barokního města,“ doplnila kurátorka výstavy Gabriela Elbelová.

Návštěvníci si mohou prohlédnout mimo jiné restaurovaný obraz Svatý Petr při souboji se Šimonem Mágem, jehož autorem je jeden z nejvýznamnějších rakouských malířů pozdního baroka Paul Troger. Po 220 letech našli obraz před dvěma lety odborníci v kostelíku v Račicích na Třebíčsku a nyní jej mohou návštěvníci výstavy vidět po restaurování. Poprvé se na výstavě představí mimo sakrální prostředí soubor relikviářů svaté Pavlíny, patronky města. Do Muzea moderního umění se dočasně přestěhovala i monumentální tapiserie Odpočinek na útěku do Egypta, který v roce 2008 restaurovala Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí.

Expozice je rozdělena do tematických celků, které odkazují na konkrétní objednatele, jimiž byli biskupové, kapitula, premonstráti z Hradiska, jezuitská akademie či církevní řády. Chybět ale nebude ani výtvarná prezentace olomouckých světeckých patronů, náboženských kultů a svátků a podobně. Ve Vlastivědném muzeu se mohou lidé těšit na výsledky práce uměleckých řemeslníků, expozici barokních interiérů či ojedinělý soubor figur malovaných na dřevo.

Výstavu doprovodí na 80 pořadů pro školy, koncerty, workshopy, komentované prohlídky či besedy. Historici provedou i významnými památkami ve městě, zaměří se například na sloup Nejsvětější Trojice, baziliku na Svatém Kopečku či klášter Hradisko. Hotova je osmdesátistránková publikace, která poslouží rovněž jako průvodce olomouckými památkami. Tým asi 80 autorů připravil i vícesvazkovou publikaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 4 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 8 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
před 13 hhodinami

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
včeraAktualizovánovčera v 20:10
Načítání...