Praha – Literární, hudební a choreografická díla, která vznikla v odlišných časových obdobích a za jiných okolností, propojuje jeden taneční večer. Představení String Quartets v pražském divadle Rokoko propojuje osobnosti, jejichž osudy se neprotnuly, ale to neznamená, že je nic nespojuje.
String Quartets navazuje na taneční projekt Beethoven–Tolstoj–Janáček: Kreutzer Sonata z roku 2011, v němž choreograf a režisér Martin Dvořák spojil stejnojmenná díla tří autorů v jeden divadelně-taneční celek. Obdobné dílo vzniklo i nyní.
Lev Nikolajevič Tolstoj v roce 1889 napsal – fascinován Beethovenovou skladbou pro housle a klavír – novelu se stejným názvem – Kreutzerova sonáta. Tímto skandálním textem se inspiroval Leoš Janáček a o 34 let později dokončil svůj první smyčcový kvartet, taktéž nazvaný Kreutzerova sonáta.
Ta nový projekt otevírá, doplněná o Janáčkův druhý smyčcový kvartet – Listy důvěrné, věnovaný jeho životní múze Kamile Stösslové. Už zmíněný Martin Dvořák vytvořil choreografii pro čtyři tanečníky, jejíž zdrojem není pouze Janáčkův vášnivý vztah k provdané ženě, ale také bolestné vzpomínky jeho ženy Zdenky, sepsané počátkem 30. let minulého století.
Večer uzavírá kvartet moderního skladatele Miloslava Ištvana, který se narodil v roce Janáčkovy smrti a může být vnímán jako jeden z jeho pomyslných pokračovatelů. Tvůrcem třetí části je choreograf Isira Makuloluwe ze Srí Lanky. Cestu k těmto neznámým českým hudebním kořenům našel přes povídku Jana Nerudy z roku 1876 – U tří lilií.
"Publikum nesleduje ani lineární jevištní příběh s jasným začátkem a koncem, ani tři na sobě nezávislá díla. Je čistě na fantazii diváka, které obrazy a vzájemné souvislosti v našem večeru odkryje. Pouze jedno je zřejmé, že tyto vazby tu existují stejně jako struny houslí, violy a cella. Ty struny k sobě pomyslně poutají emoce, myšlenky a energie lidí žijících a tvořících v odlišných dobách," říkají tvůrci. V premiéře je String Quartets propojí v divadlo Rokoko 9. prosince.
