Milada Šubrtová patřila přes čtyřicet let k oporám opery ND

Praha - Dlouholetá sólistka opery Národního divadla a přední česká sopranistka Milada Šubrtová, která v pondělí zemřela ve věku 87 let, působila více než 40 let na scéně Národního divadla. Patřila k pěveckým oporám tamní opery, její repertoár byl mimořádně rozsáhlý, obsáhl role od lyrických a koloraturních partií až k úlohám dramatickým. Za celoživotní mistrovství získala v roce 1999 Cenu Thálie.

Milada Šubrtová, rodačka z Lhoty u Kralovic (24. května 1924), přitom zpěv studovala pouze soukromě u tenoristy Zdeňka Knittla a začínala v ochotnickém divadle. První divadelní angažmá získala v roce 1945, když přijala nabídku do souboru nově vzniklé pražské Opery 5. května. Potkala se zde s řadou vynikajících pěveckých osobností, ale především hned v počátku kariéry dostala možnost velkých rolí - jako například Esmeralda i Mařenka v Prodané nevěstě, Vlčena v Braniborech v Čechách, Frasquita i Micaela v Bizetově Carmen nebo Musetta v Pucciniho Bohémě.

Jelikož v roce 1949 byl soubor Opery 5. května začleněn do souboru Národního divadla, stala se i Šubrtová členkou české první scény. Oslnila svým mimořádným hlasem s rozsahem tří oktáv, který technicky dokonale ovládala, a postupně se vypracovala v jednu z klíčových osobností souboru.

5 minut
Na Miladu Šubrtovou vzpomíná Helena Havlíková
Zdroj: ČT24

Zpívala Mozartovu Paminu i Donnu Annu, Čajkovského Taťánu, Gounodovu Markétku, Verdiho Lady Macbeth, Pucciniho Musettu, Tosku i Turandot, Wagnerovu Sieglindu a mnohé další. Nejbližší jí však byly role klasického českého repertoáru - Smetanova Jitka, Krasava i Libuše, Fibichova Šárka, Dvořákova Kněžna či Janáčkovy Jenůfa a Emilia Marty (Věc Makropulos).

Její životní rolí se však stala další velká postava české opery - Dvořákova Rusalka. Tu nastudovala v roce 1955 s dirigentem Zdeňkem Chalabalou. Tato její kreace byla pod stejným dirigentským vedením a hvězdným obsazením dalších rolí (Ivo Žídek, Eduard Haken) nahrána na gramofonové desky. Nahrávka se stala legendární a Šubrtová pro mnohé nedostižnou Rusalkou. Podle kritiků Šubrtová v Rusalce naplnila svůj smysl pro citovou bohatost postavy a obdařila ji nejen krásným hlasem velkého tónového rozsahu a nevšední kovové barvy, ale i zjevem.

Milada Šubrtová se rovněž věnovala koncertní činnosti, často nahrávala pro rozhlas a televizi a natočila řadu gramofonových desek. Její hlas zní také ve filmovém zpracování opery Dalibor (Milada) i ve filmové verzi Rusalky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...