„Malířskost“ Tomáše Jetely až na kost

Ďábel, Lazebnice, Magická krabička, Malíř, Sebevrah a mnoho dalších obrazů, pak také kosti, lebky, tančící duchové a především modrá, modrá, modrá… To vše je k vidění na velmi „malířské“ výstavě Tomáše Jetely (* 1986), kterou na dobu adventní připravila pražská Galerie Malostranská beseda. Výstava nazvaná HOLKY, KOSTI A MODREJ KLUK je třetí samostatnou výstavou tohoto loňského absolventa AVU.

Základními pilíři, které určují dosavadní tvorbu Tomáše Jetely, jsou jeho cykly obrazů: cyklus Knihovna, (2010, Galerie mladých, Brno, 2011), který odstartoval jeho zájem o výtvarné techniky využívající kombinace materiálů, cyklus Za mnohostěnným zrcadlem (2011-2012, Galerie Laboratorio, Praha, 2012), který prohloubil imaginativní rysy jeho výtvarného uvažování, a zcela klíčové studium mistrovských děl v madridské galerii Prado, které bylo součástí ceny automobilky Seat o nejlepší přelep auta; mladý umělec ho získal ještě jako posluchač AVU. Odměnou mu bylo nejen zapůjčení auta s jeho vlastním návrhem přelepu, ale i zmíněná stáž ve Španělsku. Inspirace obrazy španělských mistrů je patrná i v jeho třetím cyklu HOLKY, KOSTI A MODREJ KLUK. Kolekce 24 obrazů představená v Malostranské besedě spojuje všechny tyto milníky osobitým způsobem.

  • Tomáš Jetela / L.C., 2011-2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Tomáš Jetela / Portrét autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Mocné obrazy lidské psyché, které Tomáš Jetela zachycuje, se ke zrakům diváka prodírají vrstvami hlubin a naléhavě nutí autora k vyjádření tajemství zasutých vzpomínek, nikdy nevyslovené touhy, příběhů, které se možná ani nestaly, nebo střípků všedních událostí dne. Adekvátní technikou k jejich vyjádření je technika koláže a vrstvené malby; až reliéfní plasticita materiálů vetknutých do malby je přirozenou součástí výrazu obrazů – stránky a útržky starých novin a časopisů, jejichž zažloutlá patina mluví sama za sebe a stává se příležitostí ke hře s okolními barvami a strukturami. Papír je posléze znovu stržen a samotná malba je následně vedena tak, aby zachovala a výrazově využila vzniklé svislé linie zbytků lepidla. Hladkost plátna se narušuje a malba nabývá na plasticitě, tu podtrhuje tekutost barev, které autor volně nechává stékat, rozpít, rozhodit v kaňkách a cákancích po ploše obrazu nebo litím v tenkých liniích divoce kroužit kolem postav, až vytvářejí dojem tančícího víru.

  • Tomáš Jetela / Kluk s něčím 2, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Tomáš Jetela / Magická krabička, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Stejnou metodu používá i u portrétů, jejichž podobu odpozoroval ze starých fotografií. Výstřižek oka z prastarých novin zasadí do detailu hlavy a oko se náhle dívá s podivnou naléhavostí, plochy po strženém papíru vytvářejí reliéfní obrysy a samy spontánně vykreslí postavu, ke které stačí už jen přimalovat chybějící modrý vějíř a část tváře. Výrazových možností autor využívá i u dalších materiálů, ať je to látka, gumové rukavice, nebo vlasy.

Své postavy autor obléká podle podivné módy, někdy všední a praktické z moderní doby, často ale i do historizujících kostýmů s využitím dobových prvků a stylů, figury procházejí staletími a jejich někdy neostré až rozmazané tváře jsou jako vzpomínka na něco, co už jsme kdysi viděli, ale nemůžeme si vzpomenout, kdy a co to přesně bylo, přesto máme pocit, že je to velmi důležité, a kutáme ve své mysli, abychom se dopátrali podstaty. Podstatu hledá zřejmě i autor, kdy jde doslova "na kost, jak napovídají kostry, kostlivci a kosti zakomponované do obrazů, zbavují postavy všeho zbytečného, až zbude ta nejpevnější složka přetrvávající věky, a tak je s lehkou morbidností zakotvuje v realitě jako nezbytnou součást a skutečnou podstatu neustálé obnovy a možného vzkříšení.

  • Tomáš Jetela / Sebevrah, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Obraz Tomáše Jetely autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Magičnost zobrazená i pouze naznačená v jednání postav a situací, ve které se nacházejí a svobodně překračují horizonty staletí i hranic světa mrtvých a živých, je silnou zbraní obrazů Tomáše Jetely. Další je jejich výrazná „malířskost“. Často se objevuje téma malířů a malířského vybavení, dokonce i víčka od plechovek, lesklá různými barvami a seřazená do linií a ploch nebo kruhy jejich obtisků jsou důležitými prvky Jetelových obrazů akcentujícími silnou tvůrčí energii v prostředí ateliérů, kde malíři obvykle pracují a které je pro ne-malíře místem s jedinečnou poetikou. S odvahou a malířskou invencí bezezbytku využívá monumentální plochu obrazů, jeho výrazně pojaté postavy v předivu nitek a pramínků litých barev si nárokují většinu prostoru a bezpečně ovládají rytmus těchto odvážných dynamických kompozic.

I pro něj jako pro každého autora je tvorba obtížným procesem plným pochyb. V jednom z publikovaných rozhovorů (rozhovoru Martiny Jarošové pro MuniMedia.cz, 2011) Tomáš Jetela řekl: „Nikdy nevím, kdy je obraz hotový. Potřebuji chvíli na obraze nepracovat, odpoutat se od něj, abych získal potřebný nadhled. Pak si uvědomím, jestli z něj mám stejný dojem, jako když jsem od něj odcházel. Dokončení mnohých obrazů uspíšilo jejich odevzdání škole jako součást zkoušky nebo termín výstavy. Když jsem po dvou letech viděl své školní práce, měl jsem chuť většinu z nich přemalovat. Na vyobrazená témata mám už jiný náhled. Nebo bych měl udělat stejnou věc jako Francis Bacon a všechna raná díla spálit.“

  • Tomáš Jetela / Kostlivec, 2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24
  • Tomáš Jetela / Tančící duchové, 2011-2012 autor: Marie Kohoutová, zdroj: ČT24

Je dobře, že se tak nestalo, jinak bychom byli ochuzeni o možnost pozorovat umělecký vývoj výrazné osobnosti nastupující generace českých výtvarníků; už teď je zhlédnutí jeho malířských kreací skutečným zážitkem.

TOMÁŠ JETELA / HOLKY, KOSTI A MODREJ KLUK. Kdy a kde: 23. 11. 2012 — 20. 1. 2013; Galerie Malostranská beseda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 3 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 7 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 18 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...