Magnesia Litera: Knihu roku 2020 napsal Martin Hilský. Vrátil se v ní do Shakespearovy Anglie

Nahrávám video
Magnesia Litera: Knihu roku 2020 napsal Martin Hilský. Vrátil se v ní do Shakespearovy Anglie
Zdroj: ČT24

Knihu roku 2020 napsal uznávaný anglista a „shakespearolog“ Martin Hilský. Titul napříč nominacemi v cenách Magnesia Litera získal za monografii Shakespearova Anglie. Nominována byla v kategorii za naučnou literaturu, v ní ale zvítězil pohled do zvířecí říše Desatero smyslů. Magnesia Litera upozornila také na nejlepší loňské tituly z prózy, poezie, literatury pro děti a mládež i publicistiky. Ocenila i debut, překlad a nakladatelský čin roku.

Kniha roku se vybírá ze všech nominací daného roku, s výjimkou překladových titulů a nakladatelského činu. Podruhé za sebou zvítězila naučná literatura – se Knihou roku stalo rozsáhlé pojednání historika Petra Čorneje o Janu Žižkovi. 

Oceněný profesor Martin Hilský se Shakespearovi věnuje celý svůj profesní život. Zabývá se překladem děl, ale i životem a dobou významného alžbětinského dramatika. Vítězná monografie Shakespearova Anglie nese podtitul „portrét doby“.

Podle poroty Hilského kniha „prezentuje alžbětinskou společnost ve všech jejích nuancích“, a přitom „vždy poutavě a v překvapivých detailech“. Tehdejší Anglie není, míní porotci, v knize jen zkoumaným předmětem, ale plasticky čtenáře seznamuje s tím, jak lidé jedli, bydleli, milovali a umírali a „jak žili herci, žebráci či prostitutky, jak rozuměli sobě samým a proč plakali“.

„Ta každodennost je pro mě důležitá, protože se na ni často zapomíná,“ podotýká Hilský. Shakespearem se zabývá přes čtyřicet let. Sám ale říká, že až při psaní této knihy pochopil souvislosti. „Věděl jsem, co je to anglická reformace. Ale terpve když jsem napsal první kapitolu, tak jsem pochopil, jaké to bylo úžasné drama, které Shakespeare nikdy nenapsal,“ přiznává.

Laureát Litery za prózu Daniel Hradecký se v české literatuře prosadil už jako básník. Ve Třech kapitolách se pustil do autobiografické prózy ze severočeské periferie. Hlavní hrdina trilogie Gustav, autorovo alter ego, se pomalu po čtyřicítce „smiřuje s další změnou nastavení, se skutečností, že už nechce nic chtít“. 

Magnesia Litera k jeho knize zmiňuje: „Hradecký precizně, téměř s umanutostí popisuje a následně analyzuje mezilidské vztahy, jejich pevnost i patologie, oblasti stínu své vlastní osobnosti a (z důvodů neexistence výstižnějšího pojmu) jev označovaný jako láska.“

Nahrávám video
Próza: Tři kapitoly (Daniel Hradecký)
Zdroj: ČT24

Pro publicistickou Literu si došla koreanistka Nina Špitálníková za Svědectví o životě v KLDR. Sebrala v něm rozhovory se severokorejskými uprchlíky. Jejich odvahu také vzpomněla při přebírání ceny.

Rozhovory přibližují především běžný život v totalitní a od ostatního světa oddělené zemi a podle poroty nabourávají schematizované představy, které o ní často máme. „Silnou stránkou knihy je brutalita každodenního detailu týkající se sexuality, života v armádě, hladu, nepropustného kastovního systému či permanentního fízlování,“ poukazuje Litera.

Nahrávám video
Publicistika: Svědectví o životě v KLDR (Nina Špitálníková)
Zdroj: ČT24

Literu z naučných titulů si odnáší populárně-naučná kniha Desatero smyslů, v níž Jaroslav Petr rozebírá, jak okolní svět vnímají lidé a jak zvířata. Magnesia Litera titul označuje za čtivý a upozorňuje, že „Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií a kuriozit, nad kterými zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely po tisíciletí, způsobují násilné zásahy člověka do přírody.“

Nahrávám video
Naučná literatura: Desatero smyslů (Jaroslav Petr)
Zdroj: ČT24

Z poezie radí porotci sáhnout po postřezích Pavla Novotného z libereckého sídliště. Otiskl je do Zápisků z garsonky, v nichž se vrací do osmdesátých a devadesátých let svého dětství a dospívání. „Každý z nás žije z obrazů, které zažil,“ míní autor. „Energickou řečí zároveň s obdivuhodnou přesvědčivostí vyvolává básník svět pozdní normalizace s hustě zalidněným babylónem panelákového sídliště,“ stojí ve vyjádření Magnesie Litery.

Nahrávám video
Poezie: Zápisky z garsonky (Pavel Novotný)
Zdroj: ČT24

Z literatury pro děti a mládež doporučuje Magnesia Litera Safírové ledňáčky a Glutamana, tedy dobrodružné fantasy od básníka a překladatele Bogdana Trojaka. K příběhu o neohrožené pražské partě, která bojuje proti všepožírajícímu zlu, ho inspirovala otcovská role. Dvě z postav nesou jména jeho dětí.

Nahrávám video
Kniha pro děti a mládež: Safíroví ledňáčci a Glutaman (Bogdan Trojak)
Zdroj: ČT24

Objevem pro tuzemskou literární scénu jsou Lenka Elbe a její příběh z Jáchymova nazvaný Uranova. Je vítězkou kategorie debut. „Prvotina Lenky Elbe je velmi sympatickým a ambiciózním pokusem, jak sdělit závažné poselství populární formou, která může oslovit široké vrstvy zejména mladých čtenářů,“ říká Magnesia Litera o titulu. Autorka o něm mluví jako o dějinně-politické fantasy s prvky humoru.

Nahrávám video
Debut: Uranova (Lenka Elbe)
Zdroj: ČT24

Mezi překlady vynikl Portrét pěkné Andalusanky, jednu z nejzáhadnějších knih španělské literatury přiblížil českým čtenářům Jiří Holub. Znovuobjevený text renesančního autora Francisca Delicada poprvé vyšel v roce 1530. „Najít rovinu, aby nezněl moc archaicky, ale ani moc současně,“ uvedl Holub, co pro něj bylo „překladatelským oříškem“. Musel se přitom popasovat nejen se španělštinou šestnáctého století, ale i katalánštinou, latinou či italštinou.

Nahrávám video
Překlad: Portrét pěkné Andalusanky (překlad: Jiří Holub)
Zdroj: ČT24

Oceněný překladatel poděkoval nakladatelství Rubato, že se odhodlalo vydat pět set let starou knihu. Podle Magnesie Litery se ale nakladatelský čin roku zadařil nakladatelství Fra. V edicích Česká poezie a Česká próza představilo v uplynulých patnácti letech více než sedm desítek titulů.

Magnesia Litera navíc oceňuje literární život se zajímavou dramaturgií, který se nakladatelství podařilo udržovat i během pandemie: od autorských čtení přes diskuse až po přinášení nových impulsů pro tuzemské literární prostředí.

Nahrávám video
Nakladatelský čin: edice Česká poezie a Česká próza nakladatelství fra
Zdroj: ČT24

Blog roku píše Městská policie Přerov

„Papírové“ kategorie doplňuje ještě ocenění za blog roku. Tentokrát uspěl strážník Miroslav Komínek, který píše příspěvky na facebookovou stránku Městské policie Přerov. „Tradice předválečných humorných soudniček tu ožívá při líčení vesměs drobných prohřešků,“ chválí porotci. „Z hlediska žánrového bychom mohli zprávy řadit jak do humoristické literatury, tak k noirovému detektivnímu žánru. V neposlední řadě oceňujeme, že tyto texty přispívají k polidštění stigmatizované profese.“

Svého literárního favorita vybírají z produkce uplynulého roku také čtenáři. Tentokrát jejich on-line hlasy ukázaly na dobrodružství pro mládež Já, Finis. Napsal ho Václav Dvořák. V jeho příběhu přesně v den osmých narozenin mizí ze světa všichni kluci.

Knižní ceny Magnesia Litera vznikly s cílem popularizovat kvalitní literaturu. Loňský i letošní ročník ovlivnila pandemie covidu-19, namísto zjara se výsledky vyhlašují až v červnu. 

Nahrávám video
Záznam: Předávání cen Magnesia Litera za rok 2020
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 4 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 7 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 13 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 14 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 19 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...