Magnesia Litera: Knihu roku 2020 napsal Martin Hilský. Vrátil se v ní do Shakespearovy Anglie

Nahrávám video

Knihu roku 2020 napsal uznávaný anglista a „shakespearolog“ Martin Hilský. Titul napříč nominacemi v cenách Magnesia Litera získal za monografii Shakespearova Anglie. Nominována byla v kategorii za naučnou literaturu, v ní ale zvítězil pohled do zvířecí říše Desatero smyslů. Magnesia Litera upozornila také na nejlepší loňské tituly z prózy, poezie, literatury pro děti a mládež i publicistiky. Ocenila i debut, překlad a nakladatelský čin roku.

Kniha roku se vybírá ze všech nominací daného roku, s výjimkou překladových titulů a nakladatelského činu. Podruhé za sebou zvítězila naučná literatura – se Knihou roku stalo rozsáhlé pojednání historika Petra Čorneje o Janu Žižkovi. 

Oceněný profesor Martin Hilský se Shakespearovi věnuje celý svůj profesní život. Zabývá se překladem děl, ale i životem a dobou významného alžbětinského dramatika. Vítězná monografie Shakespearova Anglie nese podtitul „portrét doby“.

Podle poroty Hilského kniha „prezentuje alžbětinskou společnost ve všech jejích nuancích“, a přitom „vždy poutavě a v překvapivých detailech“. Tehdejší Anglie není, míní porotci, v knize jen zkoumaným předmětem, ale plasticky čtenáře seznamuje s tím, jak lidé jedli, bydleli, milovali a umírali a „jak žili herci, žebráci či prostitutky, jak rozuměli sobě samým a proč plakali“.

„Ta každodennost je pro mě důležitá, protože se na ni často zapomíná,“ podotýká Hilský. Shakespearem se zabývá přes čtyřicet let. Sám ale říká, že až při psaní této knihy pochopil souvislosti. „Věděl jsem, co je to anglická reformace. Ale terpve když jsem napsal první kapitolu, tak jsem pochopil, jaké to bylo úžasné drama, které Shakespeare nikdy nenapsal,“ přiznává.

Laureát Litery za prózu Daniel Hradecký se v české literatuře prosadil už jako básník. Ve Třech kapitolách se pustil do autobiografické prózy ze severočeské periferie. Hlavní hrdina trilogie Gustav, autorovo alter ego, se pomalu po čtyřicítce „smiřuje s další změnou nastavení, se skutečností, že už nechce nic chtít“. 

Magnesia Litera k jeho knize zmiňuje: „Hradecký precizně, téměř s umanutostí popisuje a následně analyzuje mezilidské vztahy, jejich pevnost i patologie, oblasti stínu své vlastní osobnosti a (z důvodů neexistence výstižnějšího pojmu) jev označovaný jako láska.“

Nahrávám video

Pro publicistickou Literu si došla koreanistka Nina Špitálníková za Svědectví o životě v KLDR. Sebrala v něm rozhovory se severokorejskými uprchlíky. Jejich odvahu také vzpomněla při přebírání ceny.

Rozhovory přibližují především běžný život v totalitní a od ostatního světa oddělené zemi a podle poroty nabourávají schematizované představy, které o ní často máme. „Silnou stránkou knihy je brutalita každodenního detailu týkající se sexuality, života v armádě, hladu, nepropustného kastovního systému či permanentního fízlování,“ poukazuje Litera.

Nahrávám video

Literu z naučných titulů si odnáší populárně-naučná kniha Desatero smyslů, v níž Jaroslav Petr rozebírá, jak okolní svět vnímají lidé a jak zvířata. Magnesia Litera titul označuje za čtivý a upozorňuje, že „Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií a kuriozit, nad kterými zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely po tisíciletí, způsobují násilné zásahy člověka do přírody.“

Nahrávám video

Z poezie radí porotci sáhnout po postřezích Pavla Novotného z libereckého sídliště. Otiskl je do Zápisků z garsonky, v nichž se vrací do osmdesátých a devadesátých let svého dětství a dospívání. „Každý z nás žije z obrazů, které zažil,“ míní autor. „Energickou řečí zároveň s obdivuhodnou přesvědčivostí vyvolává básník svět pozdní normalizace s hustě zalidněným babylónem panelákového sídliště,“ stojí ve vyjádření Magnesie Litery.

Nahrávám video

Z literatury pro děti a mládež doporučuje Magnesia Litera Safírové ledňáčky a Glutamana, tedy dobrodružné fantasy od básníka a překladatele Bogdana Trojaka. K příběhu o neohrožené pražské partě, která bojuje proti všepožírajícímu zlu, ho inspirovala otcovská role. Dvě z postav nesou jména jeho dětí.

Nahrávám video

Objevem pro tuzemskou literární scénu jsou Lenka Elbe a její příběh z Jáchymova nazvaný Uranova. Je vítězkou kategorie debut. „Prvotina Lenky Elbe je velmi sympatickým a ambiciózním pokusem, jak sdělit závažné poselství populární formou, která může oslovit široké vrstvy zejména mladých čtenářů,“ říká Magnesia Litera o titulu. Autorka o něm mluví jako o dějinně-politické fantasy s prvky humoru.

Nahrávám video

Mezi překlady vynikl Portrét pěkné Andalusanky, jednu z nejzáhadnějších knih španělské literatury přiblížil českým čtenářům Jiří Holub. Znovuobjevený text renesančního autora Francisca Delicada poprvé vyšel v roce 1530. „Najít rovinu, aby nezněl moc archaicky, ale ani moc současně,“ uvedl Holub, co pro něj bylo „překladatelským oříškem“. Musel se přitom popasovat nejen se španělštinou šestnáctého století, ale i katalánštinou, latinou či italštinou.

Nahrávám video

Oceněný překladatel poděkoval nakladatelství Rubato, že se odhodlalo vydat pět set let starou knihu. Podle Magnesie Litery se ale nakladatelský čin roku zadařil nakladatelství Fra. V edicích Česká poezie a Česká próza představilo v uplynulých patnácti letech více než sedm desítek titulů.

Magnesia Litera navíc oceňuje literární život se zajímavou dramaturgií, který se nakladatelství podařilo udržovat i během pandemie: od autorských čtení přes diskuse až po přinášení nových impulsů pro tuzemské literární prostředí.

Nahrávám video

Blog roku píše Městská policie Přerov

„Papírové“ kategorie doplňuje ještě ocenění za blog roku. Tentokrát uspěl strážník Miroslav Komínek, který píše příspěvky na facebookovou stránku Městské policie Přerov. „Tradice předválečných humorných soudniček tu ožívá při líčení vesměs drobných prohřešků,“ chválí porotci. „Z hlediska žánrového bychom mohli zprávy řadit jak do humoristické literatury, tak k noirovému detektivnímu žánru. V neposlední řadě oceňujeme, že tyto texty přispívají k polidštění stigmatizované profese.“

Svého literárního favorita vybírají z produkce uplynulého roku také čtenáři. Tentokrát jejich on-line hlasy ukázaly na dobrodružství pro mládež Já, Finis. Napsal ho Václav Dvořák. V jeho příběhu přesně v den osmých narozenin mizí ze světa všichni kluci.

Knižní ceny Magnesia Litera vznikly s cílem popularizovat kvalitní literaturu. Loňský i letošní ročník ovlivnila pandemie covidu-19, namísto zjara se výsledky vyhlašují až v červnu. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 6 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 12 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 15 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...