Knihu roku 2020 napsal uznávaný anglista a „shakespearolog“ Martin Hilský. Titul napříč nominacemi v cenách Magnesia Litera získal za monografii Shakespearova Anglie. Nominována byla v kategorii za naučnou literaturu, v ní ale zvítězil pohled do zvířecí říše Desatero smyslů. Magnesia Litera upozornila také na nejlepší loňské tituly z prózy, poezie, literatury pro děti a mládež i publicistiky. Ocenila i debut, překlad a nakladatelský čin roku.
Magnesia Litera: Knihu roku 2020 napsal Martin Hilský. Vrátil se v ní do Shakespearovy Anglie
Magnesia Litera: Knihu roku 2020 napsal Martin Hilský. Vrátil se v ní do Shakespearovy Anglie (zdroj: ČT24)
Kniha roku se vybírá ze všech nominací daného roku, s výjimkou překladových titulů a nakladatelského činu. Podruhé za sebou zvítězila naučná literatura – se Knihou roku stalo rozsáhlé pojednání historika Petra Čorneje o Janu Žižkovi.
Oceněný profesor Martin Hilský se Shakespearovi věnuje celý svůj profesní život. Zabývá se překladem děl, ale i životem a dobou významného alžbětinského dramatika. Vítězná monografie Shakespearova Anglie nese podtitul „portrét doby“.
Podle poroty Hilského kniha „prezentuje alžbětinskou společnost ve všech jejích nuancích“, a přitom „vždy poutavě a v překvapivých detailech“. Tehdejší Anglie není, míní porotci, v knize jen zkoumaným předmětem, ale plasticky čtenáře seznamuje s tím, jak lidé jedli, bydleli, milovali a umírali a „jak žili herci, žebráci či prostitutky, jak rozuměli sobě samým a proč plakali“.
„Ta každodennost je pro mě důležitá, protože se na ni často zapomíná,“ podotýká Hilský. Shakespearem se zabývá přes čtyřicet let. Sám ale říká, že až při psaní této knihy pochopil souvislosti. „Věděl jsem, co je to anglická reformace. Ale terpve když jsem napsal první kapitolu, tak jsem pochopil, jaké to bylo úžasné drama, které Shakespeare nikdy nenapsal,“ přiznává.
Laureát Litery za prózu Daniel Hradecký se v české literatuře prosadil už jako básník. Ve Třech kapitolách se pustil do autobiografické prózy ze severočeské periferie. Hlavní hrdina trilogie Gustav, autorovo alter ego, se pomalu po čtyřicítce „smiřuje s další změnou nastavení, se skutečností, že už nechce nic chtít“.
Magnesia Litera k jeho knize zmiňuje: „Hradecký precizně, téměř s umanutostí popisuje a následně analyzuje mezilidské vztahy, jejich pevnost i patologie, oblasti stínu své vlastní osobnosti a (z důvodů neexistence výstižnějšího pojmu) jev označovaný jako láska.“
Próza: Tři kapitoly (Daniel Hradecký) (zdroj: ČT24)
Pro publicistickou Literu si došla koreanistka Nina Špitálníková za Svědectví o životě v KLDR. Sebrala v něm rozhovory se severokorejskými uprchlíky. Jejich odvahu také vzpomněla při přebírání ceny.
Rozhovory přibližují především běžný život v totalitní a od ostatního světa oddělené zemi a podle poroty nabourávají schematizované představy, které o ní často máme. „Silnou stránkou knihy je brutalita každodenního detailu týkající se sexuality, života v armádě, hladu, nepropustného kastovního systému či permanentního fízlování,“ poukazuje Litera.
Publicistika: Svědectví o životě v KLDR (Nina Špitálníková) (zdroj: ČT24)
Literu z naučných titulů si odnáší populárně-naučná kniha Desatero smyslů, v níž Jaroslav Petr rozebírá, jak okolní svět vnímají lidé a jak zvířata. Magnesia Litera titul označuje za čtivý a upozorňuje, že „Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií a kuriozit, nad kterými zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely po tisíciletí, způsobují násilné zásahy člověka do přírody.“
Naučná literatura: Desatero smyslů (Jaroslav Petr) (zdroj: ČT24)
Z poezie radí porotci sáhnout po postřezích Pavla Novotného z libereckého sídliště. Otiskl je do Zápisků z garsonky, v nichž se vrací do osmdesátých a devadesátých let svého dětství a dospívání. „Každý z nás žije z obrazů, které zažil,“ míní autor. „Energickou řečí zároveň s obdivuhodnou přesvědčivostí vyvolává básník svět pozdní normalizace s hustě zalidněným babylónem panelákového sídliště,“ stojí ve vyjádření Magnesie Litery.
Poezie: Zápisky z garsonky (Pavel Novotný) (zdroj: ČT24)
Z literatury pro děti a mládež doporučuje Magnesia Litera Safírové ledňáčky a Glutamana, tedy dobrodružné fantasy od básníka a překladatele Bogdana Trojaka. K příběhu o neohrožené pražské partě, která bojuje proti všepožírajícímu zlu, ho inspirovala otcovská role. Dvě z postav nesou jména jeho dětí.
Kniha pro děti a mládež: Safíroví ledňáčci a Glutaman (Bogdan Trojak) (zdroj: ČT24)
Objevem pro tuzemskou literární scénu jsou Lenka Elbe a její příběh z Jáchymova nazvaný Uranova. Je vítězkou kategorie debut. „Prvotina Lenky Elbe je velmi sympatickým a ambiciózním pokusem, jak sdělit závažné poselství populární formou, která může oslovit široké vrstvy zejména mladých čtenářů,“ říká Magnesia Litera o titulu. Autorka o něm mluví jako o dějinně-politické fantasy s prvky humoru.
Debut: Uranova (Lenka Elbe) (zdroj: ČT24)
Mezi překlady vynikl Portrét pěkné Andalusanky, jednu z nejzáhadnějších knih španělské literatury přiblížil českým čtenářům Jiří Holub. Znovuobjevený text renesančního autora Francisca Delicada poprvé vyšel v roce 1530. „Najít rovinu, aby nezněl moc archaicky, ale ani moc současně,“ uvedl Holub, co pro něj bylo „překladatelským oříškem“. Musel se přitom popasovat nejen se španělštinou šestnáctého století, ale i katalánštinou, latinou či italštinou.
Překlad: Portrét pěkné Andalusanky (překlad: Jiří Holub) (zdroj: ČT24)
Oceněný překladatel poděkoval nakladatelství Rubato, že se odhodlalo vydat pět set let starou knihu. Podle Magnesie Litery se ale nakladatelský čin roku zadařil nakladatelství Fra. V edicích Česká poezie a Česká próza představilo v uplynulých patnácti letech více než sedm desítek titulů.
Magnesia Litera navíc oceňuje literární život se zajímavou dramaturgií, který se nakladatelství podařilo udržovat i během pandemie: od autorských čtení přes diskuse až po přinášení nových impulsů pro tuzemské literární prostředí.
Nakladatelský čin: edice Česká poezie a Česká próza nakladatelství fra (zdroj: ČT24)
Blog roku píše Městská policie Přerov
„Papírové“ kategorie doplňuje ještě ocenění za blog roku. Tentokrát uspěl strážník Miroslav Komínek, který píše příspěvky na facebookovou stránku Městské policie Přerov. „Tradice předválečných humorných soudniček tu ožívá při líčení vesměs drobných prohřešků,“ chválí porotci. „Z hlediska žánrového bychom mohli zprávy řadit jak do humoristické literatury, tak k noirovému detektivnímu žánru. V neposlední řadě oceňujeme, že tyto texty přispívají k polidštění stigmatizované profese.“
Svého literárního favorita vybírají z produkce uplynulého roku také čtenáři. Tentokrát jejich on-line hlasy ukázaly na dobrodružství pro mládež Já, Finis. Napsal ho Václav Dvořák. V jeho příběhu přesně v den osmých narozenin mizí ze světa všichni kluci.
Knižní ceny Magnesia Litera vznikly s cílem popularizovat kvalitní literaturu. Loňský i letošní ročník ovlivnila pandemie covidu-19, namísto zjara se výsledky vyhlašují až v červnu.
Záznam: Předávání cen Magnesia Litera za rok 2020 (zdroj: ČT24)