Magnesia Litera: Knihu roku 2020 napsal Martin Hilský. Vrátil se v ní do Shakespearovy Anglie

Nahrávám video

Knihu roku 2020 napsal uznávaný anglista a „shakespearolog“ Martin Hilský. Titul napříč nominacemi v cenách Magnesia Litera získal za monografii Shakespearova Anglie. Nominována byla v kategorii za naučnou literaturu, v ní ale zvítězil pohled do zvířecí říše Desatero smyslů. Magnesia Litera upozornila také na nejlepší loňské tituly z prózy, poezie, literatury pro děti a mládež i publicistiky. Ocenila i debut, překlad a nakladatelský čin roku.

Kniha roku se vybírá ze všech nominací daného roku, s výjimkou překladových titulů a nakladatelského činu. Podruhé za sebou zvítězila naučná literatura – se Knihou roku stalo rozsáhlé pojednání historika Petra Čorneje o Janu Žižkovi. 

Oceněný profesor Martin Hilský se Shakespearovi věnuje celý svůj profesní život. Zabývá se překladem děl, ale i životem a dobou významného alžbětinského dramatika. Vítězná monografie Shakespearova Anglie nese podtitul „portrét doby“.

Podle poroty Hilského kniha „prezentuje alžbětinskou společnost ve všech jejích nuancích“, a přitom „vždy poutavě a v překvapivých detailech“. Tehdejší Anglie není, míní porotci, v knize jen zkoumaným předmětem, ale plasticky čtenáře seznamuje s tím, jak lidé jedli, bydleli, milovali a umírali a „jak žili herci, žebráci či prostitutky, jak rozuměli sobě samým a proč plakali“.

„Ta každodennost je pro mě důležitá, protože se na ni často zapomíná,“ podotýká Hilský. Shakespearem se zabývá přes čtyřicet let. Sám ale říká, že až při psaní této knihy pochopil souvislosti. „Věděl jsem, co je to anglická reformace. Ale terpve když jsem napsal první kapitolu, tak jsem pochopil, jaké to bylo úžasné drama, které Shakespeare nikdy nenapsal,“ přiznává.

Laureát Litery za prózu Daniel Hradecký se v české literatuře prosadil už jako básník. Ve Třech kapitolách se pustil do autobiografické prózy ze severočeské periferie. Hlavní hrdina trilogie Gustav, autorovo alter ego, se pomalu po čtyřicítce „smiřuje s další změnou nastavení, se skutečností, že už nechce nic chtít“. 

Magnesia Litera k jeho knize zmiňuje: „Hradecký precizně, téměř s umanutostí popisuje a následně analyzuje mezilidské vztahy, jejich pevnost i patologie, oblasti stínu své vlastní osobnosti a (z důvodů neexistence výstižnějšího pojmu) jev označovaný jako láska.“

Nahrávám video

Pro publicistickou Literu si došla koreanistka Nina Špitálníková za Svědectví o životě v KLDR. Sebrala v něm rozhovory se severokorejskými uprchlíky. Jejich odvahu také vzpomněla při přebírání ceny.

Rozhovory přibližují především běžný život v totalitní a od ostatního světa oddělené zemi a podle poroty nabourávají schematizované představy, které o ní často máme. „Silnou stránkou knihy je brutalita každodenního detailu týkající se sexuality, života v armádě, hladu, nepropustného kastovního systému či permanentního fízlování,“ poukazuje Litera.

Nahrávám video

Literu z naučných titulů si odnáší populárně-naučná kniha Desatero smyslů, v níž Jaroslav Petr rozebírá, jak okolní svět vnímají lidé a jak zvířata. Magnesia Litera titul označuje za čtivý a upozorňuje, že „Jaroslav Petr shromáždil neuvěřitelné množství různých anomálií a kuriozit, nad kterými zůstává rozum stát. Zároveň ale také upozorňuje na úskalí, která zvířatům, jejichž smysly se utvářely po tisíciletí, způsobují násilné zásahy člověka do přírody.“

Nahrávám video

Z poezie radí porotci sáhnout po postřezích Pavla Novotného z libereckého sídliště. Otiskl je do Zápisků z garsonky, v nichž se vrací do osmdesátých a devadesátých let svého dětství a dospívání. „Každý z nás žije z obrazů, které zažil,“ míní autor. „Energickou řečí zároveň s obdivuhodnou přesvědčivostí vyvolává básník svět pozdní normalizace s hustě zalidněným babylónem panelákového sídliště,“ stojí ve vyjádření Magnesie Litery.

Nahrávám video

Z literatury pro děti a mládež doporučuje Magnesia Litera Safírové ledňáčky a Glutamana, tedy dobrodružné fantasy od básníka a překladatele Bogdana Trojaka. K příběhu o neohrožené pražské partě, která bojuje proti všepožírajícímu zlu, ho inspirovala otcovská role. Dvě z postav nesou jména jeho dětí.

Nahrávám video

Objevem pro tuzemskou literární scénu jsou Lenka Elbe a její příběh z Jáchymova nazvaný Uranova. Je vítězkou kategorie debut. „Prvotina Lenky Elbe je velmi sympatickým a ambiciózním pokusem, jak sdělit závažné poselství populární formou, která může oslovit široké vrstvy zejména mladých čtenářů,“ říká Magnesia Litera o titulu. Autorka o něm mluví jako o dějinně-politické fantasy s prvky humoru.

Nahrávám video

Mezi překlady vynikl Portrét pěkné Andalusanky, jednu z nejzáhadnějších knih španělské literatury přiblížil českým čtenářům Jiří Holub. Znovuobjevený text renesančního autora Francisca Delicada poprvé vyšel v roce 1530. „Najít rovinu, aby nezněl moc archaicky, ale ani moc současně,“ uvedl Holub, co pro něj bylo „překladatelským oříškem“. Musel se přitom popasovat nejen se španělštinou šestnáctého století, ale i katalánštinou, latinou či italštinou.

Nahrávám video

Oceněný překladatel poděkoval nakladatelství Rubato, že se odhodlalo vydat pět set let starou knihu. Podle Magnesie Litery se ale nakladatelský čin roku zadařil nakladatelství Fra. V edicích Česká poezie a Česká próza představilo v uplynulých patnácti letech více než sedm desítek titulů.

Magnesia Litera navíc oceňuje literární život se zajímavou dramaturgií, který se nakladatelství podařilo udržovat i během pandemie: od autorských čtení přes diskuse až po přinášení nových impulsů pro tuzemské literární prostředí.

Nahrávám video

Blog roku píše Městská policie Přerov

„Papírové“ kategorie doplňuje ještě ocenění za blog roku. Tentokrát uspěl strážník Miroslav Komínek, který píše příspěvky na facebookovou stránku Městské policie Přerov. „Tradice předválečných humorných soudniček tu ožívá při líčení vesměs drobných prohřešků,“ chválí porotci. „Z hlediska žánrového bychom mohli zprávy řadit jak do humoristické literatury, tak k noirovému detektivnímu žánru. V neposlední řadě oceňujeme, že tyto texty přispívají k polidštění stigmatizované profese.“

Svého literárního favorita vybírají z produkce uplynulého roku také čtenáři. Tentokrát jejich on-line hlasy ukázaly na dobrodružství pro mládež Já, Finis. Napsal ho Václav Dvořák. V jeho příběhu přesně v den osmých narozenin mizí ze světa všichni kluci.

Knižní ceny Magnesia Litera vznikly s cílem popularizovat kvalitní literaturu. Loňský i letošní ročník ovlivnila pandemie covidu-19, namísto zjara se výsledky vyhlašují až v červnu. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 6 mminutami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 3 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled