Lipský veletrh 2011: Knihy, kuriozity i Japonsko

Lipsko - V Lipsku vyvrcholilo literární šílenství, které do tohoto německého města každý rok přinese mezinárodní knižní veletrh. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a lipské výstaviště od čtvrtka čelilo náporu milovníků všech žánrů všech věkových skupin. Pozornost přitáhli i čeští autoři, i když podle očekávání ne takovou, jaké se loni těšil příjezd zpěváka Karla Gotta. Organizátory českého stánku to ale prý nemrzelo. Na nezájem o českou expozici si totiž stěžovat nemohli.

„Vzhledem k tomu, že stoupl počet návštěvníků celkově, tak to bylo znát i u nás,“ uvedla Jana Chalupová ze společnosti Svět knihy, která českou prezentaci každoročně připravuje. Velký zájem podle ní měli návštěvníci o českou dětskou literaturu a komiksy, které se už tradičně obecně řadí k tahákům lipského veletrhu. Prázdnotou nezela ani veřejná čtení osmi českých autorů, kteří letos do Lipska přijeli.

Raději 80 zájemců než 500 fanynek

Jednou z českých zástupkyň byla spisovatelka Milena Oda, která na rozdíl od svých kolegů píše německy a působí hlavně na německém knižním trhu. Dnes na výstavišti představila svou povídkovou knihu Ferenc, která nyní vychází i v češtině. „Ferenc je úplně první povídka, kterou jsem napsala v němčině před deseti lety. Strašně si jí vážím, a hlavně toho, že vychází v původní verzi jako v němčině,“ netajila spisovatelka, která nyní žije v New Yorku, radost z průniku i na český literární trh.

"Loni tu spíš byli fanoušci…

… a při vší úctě, myslím, že z nich zájemců o literaturu bylo minimálně. Mám-li to říct upřímně, více si vážím toho, že na čtení přijde nějakých 60 až 80 skutečných zájemců o české autory, než když sem dorazí pětistovka fanynek Karla Gotta." /Jana Chalupová, Svět knihy/

Čeští autoři se ale nepředstavili jen na lipském výstavišti. Držitel ceny Jiřího Ortena z roku 1992 Jaroslav Pížl svým živelným projevem bavil návštěvníky pátečního čtení ve „skoročeské“ restauraci U Fleků. Předčítání z jeho posledního románu Adrenalin si přišli poslechnout také další čeští spisovatelé účastnící se veletrhu, David Jan Novotný a Stanislav Komárek.

Kamenné knížky nebo mluvící tužka

V Lipsku se letos uskutečnilo přes 2 000 čtení, na nichž vystoupilo okolo 1 500 autorů. Podobně jako v českém případě se nečetlo jen na výstavišti, ale v rámci doprovodného literárního festivalu na více než 300 místech po celém městě.

V Lipsku se na rozdíl od největšího německého knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem dostává vždy velkého prostoru literatuře ze střední a východní Evropy. Letos to ale platilo dvojnásob a dnes končící ročník by se dal označit doslova za balkánský. Nabídl největší přehlídku děl z toho regionu v dosavadní historii veletrhu, na který ze zemí bývalé Jugoslávie tento rok přijelo přes 100 autorů. Okolo 60 z nich ze Srbska, jehož literární tvorba byla hlavním tématem lipského veletrhu.

K jeho dalším středobodům patřila digitalizace literatury, ať už v podobě stále oblíbenějších elektronických knih, nebo audiotitulů, kterým organizátoři vyhradili dokonce vlastní arénu. Nechybělo ani několik zajímavostí a kuriozit. K těm prvním se určitě řadila „mluvící tužka“, která za majitele přečte knihu nebo její pasáž, a jemu tak stačí jen poslouchat. Do kategorie kuriozit pak spadala například nejdelší grafická publikace na světě, která se dá roztáhnout do délky 66 metrů, nebo kamenné knížky vyráběné jedním německým kamenictvím.

Japonská tragédie zasáhla i veletrh

Veletrh se na životě Lipska podepsal i jinak. Ulice zaplnily stovky mladých lidí převlečených za postavy z japonských komiksů manga, kterým již tradičně na lipském výstavišti patří sobota. Mnoho těchto často až děsivě vyhlížejících kostýmů tam ale bylo vidět i v závěrečný den, a to včetně českého stánku.

Prezentaci populárních japonských komiksů však poznamenala nedávná přírodní katastrofa v zemi jejich původu, kvůli níž někteří vydavatelé do Německa nedorazili. Japonskou tragédii na veletrhu připomínaly také peněžní sbírky na pomoc obětem ničivého zemětřesení a následné vlny tsunami, ale například i stánek ekologické organizace Greenpeace s rádcem, jak se chovat při jaderné havárii, jaká po neštěstí postihla japonskou elektrárnu Fukušima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
před 5 hhodinami

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
před 14 hhodinami

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026
Načítání...