Lipský veletrh 2011: Knihy, kuriozity i Japonsko

Lipsko - V Lipsku vyvrcholilo literární šílenství, které do tohoto německého města každý rok přinese mezinárodní knižní veletrh. Ani letošní ročník nebyl výjimkou a lipské výstaviště od čtvrtka čelilo náporu milovníků všech žánrů všech věkových skupin. Pozornost přitáhli i čeští autoři, i když podle očekávání ne takovou, jaké se loni těšil příjezd zpěváka Karla Gotta. Organizátory českého stánku to ale prý nemrzelo. Na nezájem o českou expozici si totiž stěžovat nemohli.

„Vzhledem k tomu, že stoupl počet návštěvníků celkově, tak to bylo znát i u nás,“ uvedla Jana Chalupová ze společnosti Svět knihy, která českou prezentaci každoročně připravuje. Velký zájem podle ní měli návštěvníci o českou dětskou literaturu a komiksy, které se už tradičně obecně řadí k tahákům lipského veletrhu. Prázdnotou nezela ani veřejná čtení osmi českých autorů, kteří letos do Lipska přijeli.

Raději 80 zájemců než 500 fanynek

Jednou z českých zástupkyň byla spisovatelka Milena Oda, která na rozdíl od svých kolegů píše německy a působí hlavně na německém knižním trhu. Dnes na výstavišti představila svou povídkovou knihu Ferenc, která nyní vychází i v češtině. „Ferenc je úplně první povídka, kterou jsem napsala v němčině před deseti lety. Strašně si jí vážím, a hlavně toho, že vychází v původní verzi jako v němčině,“ netajila spisovatelka, která nyní žije v New Yorku, radost z průniku i na český literární trh.

"Loni tu spíš byli fanoušci…

… a při vší úctě, myslím, že z nich zájemců o literaturu bylo minimálně. Mám-li to říct upřímně, více si vážím toho, že na čtení přijde nějakých 60 až 80 skutečných zájemců o české autory, než když sem dorazí pětistovka fanynek Karla Gotta." /Jana Chalupová, Svět knihy/

Čeští autoři se ale nepředstavili jen na lipském výstavišti. Držitel ceny Jiřího Ortena z roku 1992 Jaroslav Pížl svým živelným projevem bavil návštěvníky pátečního čtení ve „skoročeské“ restauraci U Fleků. Předčítání z jeho posledního románu Adrenalin si přišli poslechnout také další čeští spisovatelé účastnící se veletrhu, David Jan Novotný a Stanislav Komárek.

Kamenné knížky nebo mluvící tužka

V Lipsku se letos uskutečnilo přes 2 000 čtení, na nichž vystoupilo okolo 1 500 autorů. Podobně jako v českém případě se nečetlo jen na výstavišti, ale v rámci doprovodného literárního festivalu na více než 300 místech po celém městě.

V Lipsku se na rozdíl od největšího německého knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem dostává vždy velkého prostoru literatuře ze střední a východní Evropy. Letos to ale platilo dvojnásob a dnes končící ročník by se dal označit doslova za balkánský. Nabídl největší přehlídku děl z toho regionu v dosavadní historii veletrhu, na který ze zemí bývalé Jugoslávie tento rok přijelo přes 100 autorů. Okolo 60 z nich ze Srbska, jehož literární tvorba byla hlavním tématem lipského veletrhu.

K jeho dalším středobodům patřila digitalizace literatury, ať už v podobě stále oblíbenějších elektronických knih, nebo audiotitulů, kterým organizátoři vyhradili dokonce vlastní arénu. Nechybělo ani několik zajímavostí a kuriozit. K těm prvním se určitě řadila „mluvící tužka“, která za majitele přečte knihu nebo její pasáž, a jemu tak stačí jen poslouchat. Do kategorie kuriozit pak spadala například nejdelší grafická publikace na světě, která se dá roztáhnout do délky 66 metrů, nebo kamenné knížky vyráběné jedním německým kamenictvím.

Japonská tragédie zasáhla i veletrh

Veletrh se na životě Lipska podepsal i jinak. Ulice zaplnily stovky mladých lidí převlečených za postavy z japonských komiksů manga, kterým již tradičně na lipském výstavišti patří sobota. Mnoho těchto často až děsivě vyhlížejících kostýmů tam ale bylo vidět i v závěrečný den, a to včetně českého stánku.

Prezentaci populárních japonských komiksů však poznamenala nedávná přírodní katastrofa v zemi jejich původu, kvůli níž někteří vydavatelé do Německa nedorazili. Japonskou tragédii na veletrhu připomínaly také peněžní sbírky na pomoc obětem ničivého zemětřesení a následné vlny tsunami, ale například i stánek ekologické organizace Greenpeace s rádcem, jak se chovat při jaderné havárii, jaká po neštěstí postihla japonskou elektrárnu Fukušima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 4 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánovčera v 19:03

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...