Krásné dívky to prý mají těžké, říká se. Že přílišná krása může znamenat i neštěstí, tvrdí také opera Francesca Cavalliho Calisto v podání ansámblu Collegium Marianum. Propojení hudby a loutkového divadla svými výkony dokreslí sólisté Státní opery a divadelní soubor Buchty a loutky. To vše k příležitosti slavnostního uzavření Letních slavností staré hudby.
Spanilá nymfa Kallistó okouzlila samotného Jupitera, který po ní toužil tak moc, že jí nenechal spočinout. Italský skladatel Cavalli její (ne)sladké trápení přetvořil v operu a její příběh rozšířil o nové prvky, zápletky a nečekaně i komické scény.
Soubor Collegium Marianum oslovil nezávislé loutkové divadlo Buchty a loutky a vzniklo tak nové pojetí, které zakončí výše zmíněný hudební svátek.
Příběh Kallistó
Řecká mytologie hovoří o Kallistó jako o dceři arkadského krále Lykáóna. Jako nejkrásnější dívka v zemi se stala členkou Artemidiny lovecké družiny. Zamiloval se do ní samotný Zeus (v římské mytologii Jupiter), který ji oplodnil. Poté co Artemis zjistila, že je Kallistó těhotná, vyhnala ji z družiny. Jakmile dívka porodila, bohyně Héra se pomstila za manželovu nevěru a proměnila ji a později i jejího syna v medvědy. Zeus pak oba vyzvedl na nebesa a učinil z nich souhvězdí Velkého a Malého medvěda, který je dnes nazýván jako Velký a Malý vůz.
„Originální nastudování je zcela v duchu dobové barokní praxe – vždyť k italskému divadlu neodmyslitelně patřily nejen řezbované marionety, ale též úpravy a aranže oper dle potřeb a přání impresária, zpěváků či publika,“ uvádějí tvůrci.
Příběh se přesune z jeviště na loutkovou scénu. Prostřednictvím šaška-vypravěče se publikum přenese do mytologického světa. Hlavních pěveckých partů se zhostili Hana Blažíková a Tomáš Král. Odolá nymfa božskému žáru, zahalenému do lechtivého humoru?
