Lendl-Mucha. Výsledek přátelského utkání v Obecním domě

Praha - Světová premiéra nejkompletnější sbírky děl Alfonse Muchy. Těmito superlativy představují organizátoři výstavu v pražském Obecním domě, kde budou od 10. dubna k vidění mimo jiné téměř všechny plakáty, které Mucha vytvořil a které shromáždila bývalá tenisová jednička Ivan Lendl.

„Ivan za mnou přišel v roce 1981, že si koupil český obraz, a já jsem zjistil, že to je obraz od Alfonse Muchy,“ popsal začátky Lendlovy vášně pro Muchu tenista Jan Kukal, který svého kolegu z kurtu seznámil s Jiřím Muchou, synem významného představitele secese. Od něj také Lendl část děl získal, ostatní mu pomáhal shánět Jack Rennert, kurátor Lendlovy soukromé sbírky a také spolukurátor výstavy v Obecním domě.

V této secesní stavbě navrhl Mucha interiér Primátorského salonku a vyzdobil ho i svými malbami. „Nesmírně mě těší, že se po dlouhé době otevírá v Obecním domě výstava, která bude první zastávkou na evropském, možná světovém turné této výjimečné kolekce,“ zdůrazňuje význam výstavního projektu ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek.

Výstavu připravuje společně s Nadačním fondem Richarda Fuxy. „V současné době máme ke sbírce disponibilitu jak u nás, tak v zahraničí, a to bez časového omezení,“ uvedl předseda správní rady fondu Richard Fuxa poněkud vyhýbavě na dotaz, kdo je nyní majitelem sbírky. Součástí dohody je, že originály, které měl Lendl pověšeny ve svém domě v USA, mu nahradí fond věrnými reprodukcemi.

Originály by měl představit i jinde ve světě. „Velký zájem je z Japonska, Číny i Ruska,“ prozradil Fuxa. Nejprve ale sbírku uvidí návštěvníci výstavních prostor Obecního domu. „Obsahuje téměř všechny plakáty, dekorativní panó a také kalendáře, je nejucelenější sbírkou těchto Muchových děl na světě,“ upozorňuje Jack Rennert. Některé z plakátů nejsou známy ve světě ani ve třech exemplářích, jiné dokonce existují pouze v jednom, který má ve své kolekci Lendl.

"Chtěl bych připomenout, že to je po roce 1989 čtvrtá výstava Alfonse Muchy, která probíhá v Obecním domě. Shrnuje skutečně nejúspěšnější a nejpodstatnější část jeho díla. Myslím si, že po takto dobře připravené výstavě žádná druhá tohoto typu následovat už ani nemůže," /kurátor výstavy Karel Srp/

Výstava je rozdělena do tří částí podle Muchových tvůrčích období - do pařížské, americké a české. „Začíná pařížským obdobím, které bylo pro Muchovu tvorbu nejpodstatnější, zabírá tři čtvrtiny celé výstavy. A končí v polovině 30. let, konec je zastoupen plakátem pro výstavu slepeckého tisku,“ upřesnil druhý kurátor Karel Srp. Prvním exponátem je plakát na představení Gismonda. U Muchy si jej objednala nejslavnější herečka své doby Sarah Bernhardtová v roce 1894 - Muchu proslavil a byl navíc první položkou v Lendlově sbírce.

Ze sto devatenácti plakátů, o nichž se ví, že je jejich autorem Alfons Mucha, shromáždil Lendl sto šestnáct. K „nej“ sbírky patří kalendář pro firmu Charles Lorilleux z roku 1893 nebo kalendář Zvěrokruh (1896). Kromě plakátů si lidé budou moci prohlédnout například olejový obraz na plátně s vyobrazenými génii české hudby, který stál u základu Lendlovy vášně pro díla Alfonse Muchy. Ale také potravinářské výrobky, nápoje, pohlednice, reklamní návěstí nebo dekorativní panó.

Veřejnosti se výstava s názvem Ivan Lendl: Alfons Mucha otevře 10. dubna, organizátoři počítají s velkým zájmem, a proto zůstane Obecní dům přístupný i v pondělí. Lendl se kvůli pracovní zaneprázdněnosti vernisáže zúčastnit nemůže, po zeleném trávníku, jímž autoři koncepce výstavy ze studia Olgoj Chorchoj propojili v Obecním domě svět umění a sportu, se projde až koncem dubna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
08:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
před 6 hhodinami

Města oživují vánoční výzdobu. Chystají světelná bludiště nebo fotopointy

Řada českých měst chystá novou podobu vánoční výzdoby. Přicházejí s dlouhodobě využitelnými světelnými dekoracemi a nápaditými interaktivními instalacemi. A to přesto, že rozpočty v mnoha případech zůstávají stejné jako loni. Podle ředitelky příspěvkové organizace Brána Jihlavy Soni Krátké se tak daří s výdaji pracovat efektivněji. Část výzdoby město využije celoročně nebo v dalších letech a díky tomu pak může každý rok nakupovat nové prvky.
před 6 hhodinami

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
před 9 hhodinami

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
včera v 16:28

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
včera v 13:26

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025

Je to skladba od AI, nebo ne? Rozdíl nepoznalo v průzkumu 97 procent lidí

Pro posluchače je téměř nemožné rozlišit mezi hudebními skladbami plně vygenerovanými pomocí umělé inteligence od hudby vytvořené lidmi. Vyplývá to z průzkumu, který pro francouzskou streamovací platformu Deezer provedla sociologická agentura Ipsos. Vyšel v době, kdy se na vrchol žebříčku Billboard v USA poprvé dostala country skladba generovaná AI.
13. 11. 2025
Načítání...