Kája Saudek and 60's

Praha – V Českém centru Praha se dnes otevírá multimediální výstava Kája Saudek and 60's aneb Zlatá šedesátá komiksově!, která bude probíhat do 2. ledna. Kája Saudek si díky svým kvalitám vysloužil titul krále českého komiksu, a přestože se tomuto médiu dnes věnuje i řada zdejších kreslířů, žezlo mu z ruky ještě nikdo nevyrazil. Saudek, který bohužel již třetím rokem leží v nemocnici v komatu, byl nejen autorem smělých - a tudíž předčasně zastavených - komiksů jako Honza Hrom (1968) či Pepík Hipík (1969), ale také zdatným propagačním grafikem a uměleckým solitérem schopným se úspěšně pohybovat mezi filmem, užitou grafikou a ilustrační tvorbou. Jeho nezanedbatelný přínos v této oblasti právě výstava vyzdvihuje.

Málokteré médium mělo v dobách socialismu tolik zavilých kritiků jako komiks. „Literatura negramotných“ neměla před listopadem 1989 na růžích ustláno. I přes tuto skutečnost však v Čechách působil výtvarník, který nejenže se komiksu věnoval, ale jeho výtvory byly zcela srovnatelné s oborovou špičkou „imperialistického Západu“.

„Saudek je nejzásadnější český komiksový výtvarník, jeho seriály mi jako chlapci otevřely dveře do úžasného světa plného energie, nápadů, představivosti a nedostižného mistrovství,“ uvádí Jiří Grus, stěžejní představitel současné generace komiksových výtvarníků a autor série Voleman.  

Současná expozice v Rytířské ulici na Praze 1 dokazuje, že autorova vrcholná díla vznikla většinou v průběhu šedesátých let, díky čemuž se v nich prolíná jak uvolněnost tehdejšího ovzduší, tak Saudkova výtvarného rukopisu. Ten má neuvěřitelný erotický náboj, a to jak obsahem, tak celkovým výrazem.

Výstava přináší řadu veřejnosti zcela neznámých a dosud nepublikovaných Saudkových prací. Takovou položkou je například soubor fotografií kreslířova dvojčete, dnes světově uznávaného fotografa Jana, které Kája dokresloval a do nichž vpisoval dialogy v bublinách. Díky těmto zásahům získávají snímky s filmovou atmosférou nový, často zlehčující či ironizující obsah. „Můj bratr byl když ne geniální, tak pologeniální, měl nesmírnou představivost a uměl výborně kreslit. Měl ženské v ruce jako málokdo,“ uvádí fotograf Jan Saudek. Bohužel část těchto komiksových fotografií zkonfiskovala roku 1964 StB, jíž se činnost svobodomyslných dvojčat příliš nezamlouvala.

Na některých z uvedených snímků nelze přehlédnout i sexuální idol šedesátých let a zároveň Saudkovu tehdejší snoubenku Olgu Schoberovou. Vnadnou hvězdu filmu Limonádový Joe považovali ve své době v Evropě za vážnou konkurenci Ursuly Andressové. Mimo jiné byla také představitelkou krásné Jessie v komedii Miloše Macourka a Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii?, která nastartovala Saudkovu oficiální kariéru.

Kromě komiksových rekvizit je Kája Saudek v tomto snímku autorem titulků, veškerých propagačních materiálů k němu a řady velmi atraktivních a veřejnosti neznámých volných variant obojího. Olga Schoberová byla mimo jiné i vzorem pro hlavní postavu díla Muriel a andělé (1969), které bylo na podzim letošního roku oceněno jako nejlepší český komiks v historii.

Kreslíř Štěpán Mareš o Kájovi Saudkovi:

„Bylo mi asi deset, když jsem doma našel Mladý svět z roku 1969, kde byly úžasné kresby Káji Saudka. Byla to ukázka z komiksu Muriel a andělé. Ohromilo mě to natolik, že jsem okamžitě chtěl kreslit jako Saudek. Napsal jsem dopis do redakce (bylo to asi v roce 1984), aby přiložené psaní Kájovi Saudkovi předali, a stalo se. Asi po roce se mi Kája ozval a já jsem pak od svých jedenácti let za ním pravidelně dojížděl. Moc si toho vážím, protože on vydržel se mnou dvě až tři hodiny sedět a povídat si v ateliéru. Mohl samozřejmě místo toho kreslit, ale on se věnoval mně. Bez nadsázky to byl můj učitel. Kája Saudek miloval ženy a dělal je vždycky ještě vnadnějšími, než ve skutečnosti jsou, a já zase přidávám ve svých kresbách některým politikům – doba se změnila. V každém případě Káju Saudka miluji a jsem mu vděčný za to, že se mi věnoval. On je opravdu báječný.“

Výstavu pořádá společnost Arbor vitae societas ve spolupráci s Českým centrem Praha. U příležitosti výstavy vychází i obsáhlý katalog Saudkova díla, za jehož podobou stojí přední český grafický designér Štěpán Malovec, mimo jiné autor nového loga a vizuálního stylu České televize. 

  • Pepík Hipík zdroj: Abor Vitae http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1247/124603.jpg
  • Kdo chce zabít Jessii? zdroj: Abor Vitae http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1247/124602.jpg
  • Komiks Káji Saudka zdroj: Abor Vitae http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1247/124604.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 23 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...