Kája Saudek and 60's

Praha – V Českém centru Praha se dnes otevírá multimediální výstava Kája Saudek and 60's aneb Zlatá šedesátá komiksově!, která bude probíhat do 2. ledna. Kája Saudek si díky svým kvalitám vysloužil titul krále českého komiksu, a přestože se tomuto médiu dnes věnuje i řada zdejších kreslířů, žezlo mu z ruky ještě nikdo nevyrazil. Saudek, který bohužel již třetím rokem leží v nemocnici v komatu, byl nejen autorem smělých - a tudíž předčasně zastavených - komiksů jako Honza Hrom (1968) či Pepík Hipík (1969), ale také zdatným propagačním grafikem a uměleckým solitérem schopným se úspěšně pohybovat mezi filmem, užitou grafikou a ilustrační tvorbou. Jeho nezanedbatelný přínos v této oblasti právě výstava vyzdvihuje.

Málokteré médium mělo v dobách socialismu tolik zavilých kritiků jako komiks. „Literatura negramotných“ neměla před listopadem 1989 na růžích ustláno. I přes tuto skutečnost však v Čechách působil výtvarník, který nejenže se komiksu věnoval, ale jeho výtvory byly zcela srovnatelné s oborovou špičkou „imperialistického Západu“.

„Saudek je nejzásadnější český komiksový výtvarník, jeho seriály mi jako chlapci otevřely dveře do úžasného světa plného energie, nápadů, představivosti a nedostižného mistrovství,“ uvádí Jiří Grus, stěžejní představitel současné generace komiksových výtvarníků a autor série Voleman.  

Současná expozice v Rytířské ulici na Praze 1 dokazuje, že autorova vrcholná díla vznikla většinou v průběhu šedesátých let, díky čemuž se v nich prolíná jak uvolněnost tehdejšího ovzduší, tak Saudkova výtvarného rukopisu. Ten má neuvěřitelný erotický náboj, a to jak obsahem, tak celkovým výrazem.

Výstava přináší řadu veřejnosti zcela neznámých a dosud nepublikovaných Saudkových prací. Takovou položkou je například soubor fotografií kreslířova dvojčete, dnes světově uznávaného fotografa Jana, které Kája dokresloval a do nichž vpisoval dialogy v bublinách. Díky těmto zásahům získávají snímky s filmovou atmosférou nový, často zlehčující či ironizující obsah. „Můj bratr byl když ne geniální, tak pologeniální, měl nesmírnou představivost a uměl výborně kreslit. Měl ženské v ruce jako málokdo,“ uvádí fotograf Jan Saudek. Bohužel část těchto komiksových fotografií zkonfiskovala roku 1964 StB, jíž se činnost svobodomyslných dvojčat příliš nezamlouvala.

Na některých z uvedených snímků nelze přehlédnout i sexuální idol šedesátých let a zároveň Saudkovu tehdejší snoubenku Olgu Schoberovou. Vnadnou hvězdu filmu Limonádový Joe považovali ve své době v Evropě za vážnou konkurenci Ursuly Andressové. Mimo jiné byla také představitelkou krásné Jessie v komedii Miloše Macourka a Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii?, která nastartovala Saudkovu oficiální kariéru.

Kromě komiksových rekvizit je Kája Saudek v tomto snímku autorem titulků, veškerých propagačních materiálů k němu a řady velmi atraktivních a veřejnosti neznámých volných variant obojího. Olga Schoberová byla mimo jiné i vzorem pro hlavní postavu díla Muriel a andělé (1969), které bylo na podzim letošního roku oceněno jako nejlepší český komiks v historii.

Kreslíř Štěpán Mareš o Kájovi Saudkovi:

„Bylo mi asi deset, když jsem doma našel Mladý svět z roku 1969, kde byly úžasné kresby Káji Saudka. Byla to ukázka z komiksu Muriel a andělé. Ohromilo mě to natolik, že jsem okamžitě chtěl kreslit jako Saudek. Napsal jsem dopis do redakce (bylo to asi v roce 1984), aby přiložené psaní Kájovi Saudkovi předali, a stalo se. Asi po roce se mi Kája ozval a já jsem pak od svých jedenácti let za ním pravidelně dojížděl. Moc si toho vážím, protože on vydržel se mnou dvě až tři hodiny sedět a povídat si v ateliéru. Mohl samozřejmě místo toho kreslit, ale on se věnoval mně. Bez nadsázky to byl můj učitel. Kája Saudek miloval ženy a dělal je vždycky ještě vnadnějšími, než ve skutečnosti jsou, a já zase přidávám ve svých kresbách některým politikům – doba se změnila. V každém případě Káju Saudka miluji a jsem mu vděčný za to, že se mi věnoval. On je opravdu báječný.“

Výstavu pořádá společnost Arbor vitae societas ve spolupráci s Českým centrem Praha. U příležitosti výstavy vychází i obsáhlý katalog Saudkova díla, za jehož podobou stojí přední český grafický designér Štěpán Malovec, mimo jiné autor nového loga a vizuálního stylu České televize. 

  • Pepík Hipík zdroj: Abor Vitae http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1247/124603.jpg
  • Kdo chce zabít Jessii? zdroj: Abor Vitae http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1247/124602.jpg
  • Komiks Káji Saudka zdroj: Abor Vitae http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1247/124604.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 5 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 5 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...